Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině
Podhůrská, Marie ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Hart, Vlastimil (oponent)
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině Abstrakt Práce podává stručný přehled většiny druhů velkých savců fauny ČR soustředěný na zhodnocení stávající populační situace a specifika abundančních trendů minulých desetiletí, tak jak vyplývají z hodnocení dostupných dat o odstřelech a jarních kmenových stavech v databasi myslivecké evidence. Je doloženo, že u většiny druhů, jak běžně lovených kopytníků, tak většiny šelem včetně nově expandujících invazních druhů (psík mývalovitý, mýval) je zřejmé plynulé zvyšování populační density, kontrastující s úbytkem početnost středně velkých forem (zajíc, králík, kuny, tchoř). Tato zjištění dokládají, že struktura společenstev velkých savců se může v současnosti výrazně měnit a její sledování představuje závažný úkol zoologického výzkumu. V této souvislosti jsou rozebrány metodické předpoklady se zvláštním zřetelem k technice sledování pomocí fotopastí. Další pozornost je věnována souvislostem zjištěných faunových změn se změnami krajiny a způsobů hospodaření a opatřením potřebným k zajištění odpovídajících migračních koridorů. Klíčová slova: šelmy a kopytníci, změny krajiny, střední Evropa, monitorovací technika
Úloha Českomoravské myslivecké jednoty při propagaci české myslivosti
Illek, Lukáš ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zmapovat úlohu ČMMJ v propagaci myslivosti od jejího založení do současnosti. Definovat klíčová témata komunikace pro nadcházející období a vytvořit koncepci marketingové a PR strategie.
Vyhodnocení vlivu magnetorecepce u farmově chovaných daňků
Wedlichová, Romana ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Pleskač, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zmapováním magnetického pole Země u dančí zvěře na farmě. Teoretická část práce popisuje magnetické pole Země, principy magnetorecepce a magnetické orientace zvířat. Magnetorecepce je schopnost vnímat magnetické pole Země živočichy, přijmout směrovou a poziční informaci a využít ji k orientaci v prostoru. V praktické části je vyhodnocení terénního monitoringu zvěře. Při přímém pozorování byla pasoucí se nebo odpočívající zvěř vyfotografována a byl zapsán směr, ve kterém byla fotografie pořízená. Následně proběhlo vyhodnocení směru orientace zvěře na farmě. Dále došlo k porovnání dat podle stavu aktuálního počasí a podle rozdělení na samce, samice a mláďata. Při vyhodnocení výsledků byla potvrzena hypotéza, že obratlovci, v tomto případě daňci, jsou alignováni v severojižní ose.
Vliv magnetického pole Země na komunikační strategii srnců a ryb
Brus, Radek ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikačními strategiemi srnců a ryb. Srnci žijí od dubna do září teritoriálním způsobem, zbývající část roku žijí ve společných tlupách. K značkování teritoria používají chemickou a optickou biokomunikaci- vytloukání parůžků a hrabánkování. Práce je zaměřena také na naší nejrozšířenější rybu kapra obecného. Kapr jako jediný z našich ryb intenzivně vyskakuje nad vodní hladinu, což může být jeden ze způsobů jeho komunikace. Je to hejnová ryba, žije tedy sociálním způsobem života. Nejvíce aktivní je v létě, v létě jsou také výskoky kaprů nejčetnější. Po vyhodnocení získaných dat vyplynulo, že se srnci i kapři orientují v severo- jižní ose, s preferencí severu. Výsledný vektor při přímém pozorování hrabánkování srnců 7,5° a výsledný vektor u přímého pozorování výskoků kaprů nad vodní hladinu 341,5° potvrzují magnetorecepci u obou druhů živočichů.
Vliv změn magnetického pole na chování kapra obecného
Švrčula, Daniel ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Hlavním tématem je vliv změn magnetického pole Země na chování kapra obecného se zaměřením na rybníkářství, jako součást přidružené lesní výroby. Schopnost živočichů vnímat magnetické pole byla nesčetněkrát prokázána, ale stále není jasné, jakým způsobem zvířata vnímají a zpracovávají informace, které mu geomagnetické pole poskytuje. Teoretická část práce se zaměřuje na magnetorecepci a popisuje její jednotlivé mechanizmy a zjištěné poznatky, dále se zaměřuje na příklady využití magnetorecepce k přímému prospěchu obratlovců. Charakteristiku kapra obecného a rybníkářství a na příklady hospodaření s kaprem obecným. Praktická část se zabývá vyhodnocením vlivu magnetického pole Země na kapra obecného. Hlavní pozornost je věnována pozičnímu chování, jakožto k jednomu z projevů magnetorecepce. K vyhodnocení dat byl využitý statistický program Oriana 4.0., která pracuje na principu kruhových diagramů. Výsledky práce podpořili teorii o pozičním chování živočichů a vlivu magnetického pole Země na jejich chování. Výsledkem je zjištění, že kapři zarovnávají svá těla v severo-jižní ose, ovšem pokud nastane situace, kdy dochází k neklidu magnetického pole Země, označovaném jako magnetická bouře, tak dochází ke změnám pozičního chování a při magnetickém neklidu kapři nevykazují žádnou směrovou preferenci. Tento výsledek dokazuje, že kapři reagují na změny magnetického pole Země.
Magnetorecepce savců se zaměřením na domestikované šelmy
Klemsová, Nikola ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Práce se zabývá magnetorecepcí savců se zaměřením na domestikované šelmy. Měření bylo prováděno na třech psech a třech kočkách, různé rasy a na různých lokalitách. Zvířata byla zprvu pozorována ve vybraném útulku ve městě Klášterec nad Ohří. Toto pozorování se však ukázalo jako neprokazatelné, proto bylo poziční chování (magnetic alignment) zvířat nadále pozorováno v jejich přirozených, životních podmínkách, zejména venku na zahradě nebo v kotci. Data byla pořízena pomocí fotopastí nad jednotlivými miskami šelem, kde byly zkoumány jednotlivé orientace těla a hlavy šelem k misce s vodou. Přihlíženo bylo také k denní teplotě, postavení slunce vůči jedinci, ke směru misky k boudě, k lokalitě měření a také ke zdravotnímu stavu šelmy. Během období měření bylo vyhodnoceno celkem 380 fotografií měřených zvířat. Z těchto vyhodnocených dat byla statisticky zjištěna nejvíce preferovaná směrová orientace zvířat při pití z misky s vodou. Z vyhodnocených dat byla zjištěna převážně preference severojižní osy. Výsledky z fotografií nám také ukázaly, že magnetická orientace nezáleží na měřeném druhu zvířete, jak se předpokládalo, ale na jedinci samotném.

Viz též: podobná jména autorů
1 Hart, Vojtěch Lev
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.