|
| |
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
|
Analysis of stylistic features in English and Czech radio debates
Neubauerová, Alena ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stylisticky příznakovými prostředky ve dvou rozhlasových debatách: pořadu BBC Radia 4 nazvaném Any Questions? a českém Speciálu Martina Veselovského, pořadu vysílaného Českým rozhlasem 1 na stanici Radiožurnál. Stylisticky příznakové jsou ty prostředky, jejichž výskyt je omezen na určitý kontext. V případě této diplomové práce jsou tím kontextem námi analyzované debaty vysílané veřejnoprávními institucemi. Prostředky, které jsou v průběhu analýzy označeny za příznakové, jsou popsány na morfologické, syntaktické a lexikální rovině, rozděleny do kategorií podle funkce a následně identifikovány jako spisovné či nespisovné. Zatímco se některé příznakové prostředky vyskytují v obou zkoumaných jazycích, některé jsou charakteristické jen pro jeden z jazyků, neboť jazykové systémy češtiny a angličtiny se navzájem liší. Zkoumána je také četnost výskytu jednotlivých prostředků. Z těchto a dalších zjištění je potom vyvozen závěr o tom, do jaké míry mohou být obě debaty označeny za neformální.
|
|
|
Historie sportovní redakce Československého/Českého rozhlasu
Charvát, Martin ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce pojednává o historii sportovní redakce v podstatě za 95 let existence rozhlasu. Sportovní přenosy začaly být součástí vysílání hned po pár letech od začátku vysílání a staly se jeho nedílnou součástí. Tyto přenosy reportoval nejprve Josef Laufer, později vznikla samostatná redakce. Ta byla do roku 1990 výrazně ovlivňována komunistickým režimem, přestože ten neměl přímý vliv na samotné vysílání. Sportovní redaktoři byli pro svou univerzálnost obsazováni i na význačné nesportovní akce, stejně jako se významně podíleli na vysílání srpnových událostí roku 1968. Po revoluci musela být redakce přebudována a zároveň se vyrovnávala s nástupem nových médií, která rozhlasu brala jeho exkluzivitu co do rychlosti informování o sportovních výsledcích. Sportovní redakce se v současnosti potýká s tvrdou konkurencí v online světě a internetové komunikaci, ale zároveň musí tvořit obsah také pro tato nová média.
|
|
|
Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií
Trachtová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií pojednává o proměnách produkce Českého rozhlasu od roku 2005 do současnosti v souvislosti s nástupem multimediálních technologií. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují definice základních pojmů, o které se opírá analytická část: multimédií, mediální konvergence, koncepce aktivního publika, interaktivity a digitalizace. Další kapitoly se zabývají médii veřejné služby v České republice a technologickým a kulturním vývojem rozhlasu na našem území. Záměrem výzkumné části je za pomoci metody případové studie analyzovat technologické změny, ke kterým v Českém rozhlase došlo s nástupem multimédií. Cílem je co nejkomplexněji představit multimediální platformy, prostřednictvím kterých rozhlas nabízí svoji tvorbu. Diplomová práce také pojednává o způsobu, jakým multimédia ovlivňují interakci mezi rozhlasem a rozhlasovým publikem. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu sociálních sítí, prostřednictvím kterých Český rozhlas komunikuje s publikem. Práce se také zabývá otázkou, zda se nástup multimédií nějakým způsobem odrazil na podobě tradičních formátů pořadů, případně zda vznikly nové formáty.
|
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
|
Rozhlasové vysílání České národní rady v období pražského povstání v květnu 1945
Kuropata, Ondřej ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato práce se zaobírá Pražským povstáním v květnu 1945. Hlavní oblastí výzkumu je rozhlasové vysílání České národní rady, což byl vrcholný orgán, který k organizaci celého povstání využíval právě rozhlas. A to jednak Český rozhlas a jednak i pražský pouliční místní rozhlas. Práce se zaobírá způsobem, jak Česká národní rada komunikovala s rozhlasem, jak mu předávala zprávy k odvysílání, kdo byli lidé, kteří takové vysílání měli na starost, a významný prostor se v práci věnuje samotnému obsahu odvysílaných zpráv, které jsou rozděleny po jednotlivých dnech. Dílčím cílem této práce je také prohloubení znalostí samotného Pražského povstání, neboť má autor textu dojem, že je tato událost nepříliš známá, ačkoli boje na pražských barikádách se řadí mezi největší bitvy českých dějin, když během pár květnových dní roku 1945 zemřelo na 2 tisíce bojovníků.
|
|
|
Současné zpravodajství Rádia Impuls a Radiožurnálu (srovnávací studie)
Voska, Ondřej ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává zpravodajství dvou z nejvýznamnějších rozhlasových stanic v České republice. Tou první je Radiožurnál, hlavní okruh veřejnoprávního Českého rozhlasu s kombinací mluveného slova a hudby. Tou druhou je Rádio Impuls, nejposlouchanější rozhlasová stanice v České republice, která také kombinuje mluvené slovo a hudbu. V první části se autor věnuje vývoji obou stanic v českém rozhlasovém prostředí, jejich finančním možnostem a současné teoretické podobě zpravodajství na obou stanicích. K tomu autor využil také rozhovory s šéfredaktory jednotlivých stanic. Druhá, praktická část, je analýza zpravodajství ze tří různých pohledů - tematického, žánrového a jazykového během jednoho týdne během září 2015 a jednoho týdne během ledna 2016. Hlavní nosnou jednotkou práce je tematická analýza a porovnání zpracování stejných témat. Výsledky jednotlivých analýz jsou doplněné statistikami a poté zpracované jednotlivě v každé kapitole.
|
|
|
Specifikace práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávních stanicích
Fivebrová, Tereza ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání. Práce je rozdělená do tří hlavních částí. První stať vymezuje historii veřejnoprávního rozhlasového vysílání, zaměřuje se na specifika moderování a pr velmi využívaným žánrem ve vysílání, přibližuje formáty rozhlasových stanic a následně charakterizuje jednotlivé stanice. Druhá kapitola se pak věnuje metodologii, která představuje cíl diplomové pr postupem při zpracování praktické části a definuje metody sběru dat a techniku celého výzkumu. Třetí oddíl se opírá o poznatky získané z moderátorů ve vybraných veřejnoprávních stanicích Českého r Radiožurnálu zkoumá pořad Dvacet minut Radiožurnálu Českém rozhlasu Dvojka analyzuje pořad Káva o čtvrté pořad Českého rozhlasu Sever se zabývá pořadem Dáme řeč ěřuje se na to, jakou roli mají moderátoři ve vysílání, jaká jsou podle nich specifika této práce a jakou funkci plní ve vysílání při rozhovorech s rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání a zda je možné tato specifika určit.
|
host ::
RSS.