|
|
Žákovská vulgarita vůči vyučujícím v 6. a 9. ročníku základní školy
Vajc, Vladimír ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Strejčková, Helena (oponent)
Vulgaritu lze chápat jako bio-psycho-sociální fenomén, který prostupuje náš každodenní život doslova na každém kroku. Přesto jde o téma doposud poměrně málo prozkoumané. Tato práce má za cíl zaměřit se na specifický příklad vulgarity, konkrétně na vulgaritu žáků a žákyň vůči vyučujícím, a to nejen ve smyslu vulgarity verbální (sprostých slov). Půjde zde o širší pojetí zahrnující i vulgární jevy neverbální a paraverbální. Práce zkoumá žákovskou vulgaritu vůči vyučujícím skrze pozorování a rozhovory. Přináší vymezení toho, co je projevem žákovské vulgarity vůči vyučujícím a zjištění, že chlapci jsou oproti dívkám a starší žáci a žákyně oproti mladším žákům a žákyním na vyučující vulgárnější. Dále představuje funkce a formy žákovské vulgarity vůči vyučujícím, dotýká se (ne)reakcí vyučujících na žákovskou vulgaritu směřovanou na jejich osoby, náhledu vyučujících na tuto problematiku i jejich náhledu na vulgaritu ve škole obecně. Zároveň je na učitelské (ne)reagování na žákovskou vulgaritu vůči vyučujícím a na fenomén žákovské vulgarity vůči vyučujícím i na fenomén vulgarity ve škole obecně nahlédnuto z perspektivy žáků a žákyň. Klíčová slova: žák, žákyně, vulgarita, vyučující, škola
|
|
|
ICT: moderní zbraň proti vyučujícím v rukou studentů a studentek?
Flekácsová, Katarína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tématem diplomové práce je elektronická komunikace dospívajících s vyučujícími a vzájemná elektronická komunikace mezi dospívajícími o vyučujících. Při zpracování jsem vycházela z uvedené literatury a realizovaného výzkumu. Vzhledem k tomu, že se jedná o dosud málo zmapované téma, kladla jsem si za cíl vytvořit ucelený pohled zaměřený na funkci elektronické komunikace ve vztahu vyučující - student/ka. Práce se skládá ze dvou částí: teoretické a empirické. Teoretická část je tvořena čtyřmi kapitolami, v nichž se zaměřuji na specifika virtuálního světa a na jeho místo v životě a komunikaci dospívajících. Ve třetí a čtvrté kapitole se pak věnuji prostředí školy: vztahům dospívajících s vyučujícími a vrstevníky a problematice virtuální komunikace ve vztahu ke škole a vzdělávání. V praktické části prezentuji kvantitativní dotazníkové šetření, realizované ve 3. ročnících středních škol. Výzkum se zaměřuje na neutrální, pozitivní či negativní způsoby užívání ICT dospívajícími ke komunikaci s vyučujícími a o vyučujících. Diplomová práce podněcuje nový způsob uvažování nad problematikou zneužívání ICT k zesměšňování a urážení učitelů a nabízí interpretaci tohoto jevu například z pohledu období dospívání a vývojových úkolů, které s sebou přináší. Klíčová slova Virtuální svět Informační a komunikační...
|
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
|
|
Výkonová motivace žáků
Svobodová, Veronika ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Název: Výkonová motivace žáků Autor: Veronika Svobodová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Isabella Pavelková, CSc. Tato diplomová práce se zabývá problematikou výkonové motivace žáků na 2. stupni základní školy. Cílem teoretické části je uvedení do tématu motivace lidského chování s důrazem na specifika motivace k učení a především na popis výkonové motivace. V praktické části jsou stanoveny dva výzkumné cíle. Prvním je zmapování výkonové motivace žáků na 2. stupni jedné konkrétní základní školy. Toto zmapování je provedeno statistickým zpracováním dat z dotazníku výkonové motivace MV-9, který byl žákům zadán. Druhým výzkumným cílem je podrobná analýza výkonové motivace vybraných žáků jedné třídy 2. stupně základní školy. Cílem je zjištění charakteristických projevů chování v souvislosti s jejich výkonovým zaměřením. Kromě vyplnění dotazníku MV-9 jsou data získávána z provedených pozorování a rozhovorů se žáky. Klíčová slova: motivace, školní výkonová motivace, školní výkon
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Genderové role v pohádkových příbězích
Lechnýřová, Lucie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Pohádky a pohádkové příběhy působí na děti výchovným a socializačním způsobem. V pohádkách děti nacházejí odpovědi na otázky, problémy a situace, které jim život přináší. V pohádkách se odráží život v surové podobě, lidé přicházejí na svět, marodí, umírají, chudnou, kradou, žárlí, milují a nenávidí až na smrt, pro pomoc druhému jsou ochotni položit vlastní život. Dítě cítí opravdovost příběhu, nachází něco, co zažilo na vlastní kůži. Děti se ztotožňují s pohádkovými hrdiny a jejich vlastnostmi, hrdinové příběhů jsou pro ně vzorem. Děti si tak nenásilně vytvářejí hierarchii hodnot, protože morální poselství pohádek bývá jednoznačné, a to je pro děti výhodou. Pohádkové příběhy zasahují do všech oblastí života a složek výchovy. Jednou z oblastí je i oblast genderová. Ve svém výzkumu jsem dětem předložila tradiční pohádku a pohádku méně tradiční. V méně tradiční pohádce jsou mužské a ženské role obráceny. Cílem výzkumu je zjistit, jak chlapci a děvčata vnímají rozdělení mužských a ženských rolí v pohádkách. S dětmi jsem vedla strukturované rozhovory a získaná data porovnávala s informacemi teoretickými, které jsem nasbírala.
|
|
|
Volba vzdělávací dráhy v adolescenci: role genderových stereotypů a identifikace s matematikou
Louda, Petr ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Volba vzdělávací dráhy a výše dosaženého vzdělání jsou jedny z faktorů, které ovlivňují postavení mužů a žen ve společnosti. Přestože ženy v současnosti dosahují v průměru vyššího vzdělanostního stupně než muži, jejich postavení na trhu práce a finanční ohodnocení tomu často neodpovídá. Jedním z důvodů je nízké zastoupení žen v oborech souvisejících s matematikou. Cílem této práce bylo zjistit, jakou roli hrají genderové stereotypy a identifikace s matematikou při výběru vzdělávací dráhy českých adolescentů a adolescentek. V teoretické části jsou představeny základní pojmy týkající se genderu a genderových stereotypů, vlivu genderu v institucích a možné příčiny genderových rozdílů ve výkonech v matematice. V empirické části jsou analyzována data dotazníkového šetření, zjišťujícího volbu vzdělávací dráhy, míru identifikace s matematikou, postoj ke školním předmětům a míru genderové stereotypie. Výsledky naznačují, že dívky a chlapci se ve většině zjišťovaných oblastí neliší. Celková míra identifikace s matematikou a míra genderové stereotypie v oblasti povolání má ovšem vztah k výběru vzdělávací dráhy.
|
|
|
Matky a otcové v komunikaci se školou
Čašková, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Práce je zaměřena na komunikaci matek a otců se školou. V první části práce je teoretické pojednání o dosavadních zjištěních k možnostem komunikace, podobě vztahů a okolnostem, které vztahy rodičů se školou ovlivňují. Vedle toho práce předkládá modely kategorizující podoby vztahů a hodnocení optimální vazby mezi rodinou a školou. Vzhledem k tématu se práce zaměřuje také na gender, tedy na to, zda fakt, že vyučující a rodiče jsou ženami a muži, má vliv na podobu komunikace. Přestože výzkumy v oblasti komunikace se školou nejčastěji operují s pojmem rodiče, dominantní zastoupení zde mají ženy - matky. Text tedy ukazuje, v jakých případech komunikují otcové a jakým způsobem je to (především vyučujícími) vnímáno. Na teoretickou část navazuje prezentace vlastního empirického výzkumu prováděného jako případová studie na jedné pražské základní škole se zaměřením na komunikaci matek a otců, a to z pohledu jak rodičů, tak učitelů. Studie se zakládala především na výsledcích z dotazníků, které vyplnilo 15 vyučujících a 145 rodičů. Bylo sledováno několik oblastí komunikace, především četnost, prostředky a témata komunikace, její obecné hodnocení, situace značící konflikt, ve kterých je předpokládaná vyšší účast otců, a také názory na změnu komunikace při zapojení více mužů. Mimo to byly brány v úvahu i...
|
host ::
RSS.