|
|
Žákovská vulgarita vůči vyučujícím v 6. a 9. ročníku základní školy
Vajc, Vladimír ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Strejčková, Helena (oponent)
Vulgaritu lze chápat jako bio-psycho-sociální fenomén, který prostupuje náš každodenní život doslova na každém kroku. Přesto jde o téma doposud poměrně málo prozkoumané. Tato práce má za cíl zaměřit se na specifický příklad vulgarity, konkrétně na vulgaritu žáků a žákyň vůči vyučujícím, a to nejen ve smyslu vulgarity verbální (sprostých slov). Půjde zde o širší pojetí zahrnující i vulgární jevy neverbální a paraverbální. Práce zkoumá žákovskou vulgaritu vůči vyučujícím skrze pozorování a rozhovory. Přináší vymezení toho, co je projevem žákovské vulgarity vůči vyučujícím a zjištění, že chlapci jsou oproti dívkám a starší žáci a žákyně oproti mladším žákům a žákyním na vyučující vulgárnější. Dále představuje funkce a formy žákovské vulgarity vůči vyučujícím, dotýká se (ne)reakcí vyučujících na žákovskou vulgaritu směřovanou na jejich osoby, náhledu vyučujících na tuto problematiku i jejich náhledu na vulgaritu ve škole obecně. Zároveň je na učitelské (ne)reagování na žákovskou vulgaritu vůči vyučujícím a na fenomén žákovské vulgarity vůči vyučujícím i na fenomén vulgarity ve škole obecně nahlédnuto z perspektivy žáků a žákyň. Klíčová slova: žák, žákyně, vulgarita, vyučující, škola
|
|
|
Vulgarita u adolescentů a její motivy
Hozáková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Strejčková, Helena (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zmapovat motivy dívek a chlapců, které je vedou k tomu být vulgární a chovat se vulgárním způsobem. Dalším cílem je zjistit, zda se jejich motivy liší či nikoli, a jaký je pohled vulgárně nemluvících žáků a žákyň na žáky a žákyně, kteří vulgární jsou, a jaké motivy vulgarity vidí oni sami. Výzkumný soubor tvoří žáci a žákyně dvou devátých tříd všeobecné základní školy. Mezi použité výzkumné metody patří zúčastněné pozorování, dotazník a skupinové rozhovory. Vulgarismy jedincům přináší jak mnohá pozitiva, tak negativa. Nejvíce jsou v období adolescence užívány vulgarismy, které mají sociální funkci, psychohygienická funkce je však pro jedince také podstatná. V tomto období mají na jedince silný vliv vrstevníci, jak v oblasti názorové, tak v oblasti vyjadřovací.
|
|
|
Žákovská vulgarita vůči vyučujícím v 6. a 9. ročníku základní školy
Vajc, Vladimír ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Strejčková, Helena (oponent)
Vulgaritu lze chápat jako bio-psycho-sociální fenomén, který prostupuje náš každodenní život doslova na každém kroku. Přesto jde o téma doposud poměrně málo prozkoumané. Tato práce má za cíl zaměřit se na specifický příklad vulgarity, konkrétně na vulgaritu žáků a žákyň vůči vyučujícím, a to nejen ve smyslu vulgarity verbální (sprostých slov). Půjde zde o širší pojetí zahrnující i vulgární jevy neverbální a paraverbální. Práce zkoumá žákovskou vulgaritu vůči vyučujícím skrze pozorování a rozhovory. Přináší vymezení toho, co je projevem žákovské vulgarity vůči vyučujícím a zjištění, že chlapci jsou oproti dívkám a starší žáci a žákyně oproti mladším žákům a žákyním na vyučující vulgárnější. Dále představuje funkce a formy žákovské vulgarity vůči vyučujícím, dotýká se (ne)reakcí vyučujících na žákovskou vulgaritu směřovanou na jejich osoby, náhledu vyučujících na tuto problematiku i jejich náhledu na vulgaritu ve škole obecně. Zároveň je na učitelské (ne)reagování na žákovskou vulgaritu vůči vyučujícím a na fenomén žákovské vulgarity vůči vyučujícím i na fenomén vulgarity ve škole obecně nahlédnuto z perspektivy žáků a žákyň. Klíčová slova: žák, žákyně, vulgarita, vyučující, škola
|
|
|
Vulgarita u adolescentů a její motivy
Hozáková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Strejčková, Helena (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zmapovat motivy dívek a chlapců, které je vedou k tomu být vulgární a chovat se vulgárním způsobem. Dalším cílem je zjistit, zda se jejich motivy liší či nikoli, a jaký je pohled vulgárně nemluvících žáků a žákyň na žáky a žákyně, kteří vulgární jsou, a jaké motivy vulgarity vidí oni sami. Výzkumný soubor tvoří žáci a žákyně dvou devátých tříd všeobecné základní školy. Mezi použité výzkumné metody patří zúčastněné pozorování, dotazník a skupinové rozhovory. Vulgarismy jedincům přináší jak mnohá pozitiva, tak negativa. Nejvíce jsou v období adolescence užívány vulgarismy, které mají sociální funkci, psychohygienická funkce je však pro jedince také podstatná. V tomto období mají na jedince silný vliv vrstevníci, jak v oblasti názorové, tak v oblasti vyjadřovací.
|
|
|
Vulgarita dětí z pohledu učitelek a učitelů na základní škole
Strejčková, Helena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vulgaritu dětí z pohledu učitelů a učitelek na základní škole. Vulgarita dětí je socio-psychologicko-komunikačním fenoménem, který je ve společnosti často diskutovaným, ale téměř výzkumně nezkoumaným. Cílem práce bylo definovat faktory důležité pro vnímání a hodnocení vulgarity dětí ze strany učitelů a učitelek, upřesnit situace, ve kterých se s ní setkávají, jak na ni reagují a zjistit, jak hodnotí spolupráci s rodiči ve chvíli, kdy s nimi mají dětskou vulgaritu řešit. Výzkum ukázal, že podle učitelek a učitelů mají děti znalost vulgárních slov z rodiny, od vrstevníků a z médií. Oproti minulosti vnímají zintenzivnění používaných slov a posun dříve vulgárních slov do slov, která děti vnímají jako normální. Starší děti podle nich používají vulgarismy častěji a užitá slova jsou více intenzivní, než u dětí mladších. Při hodnocení ne/vhodnosti vulgarity učitelky a učitelé reflektují situační kontext - v jakém prostředí a mezi jakými lidmi je použita, komu je adresována. Hodnotí funkci a intenzitu slova, které dítě použilo. Každý z těchto faktorů má škálu od vhodnosti/přijatelnosti po nevhodnosti/nepřijatelnost. Reakce na vulgaritu jsou velmi variabilní, odpovídají vnímané míře nevhodnosti vulgarity v dané situaci. Škála reakcí se pohybuje od ignorování vulgarity až po...
|
host ::
RSS.