|
|
Úvahy o spravedlnosti aneb Spravedlnost o sobě
Pilařová, Eva ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
V rámci výzkumného kolokvia vznikla v zimním semestru 2006 série otázek, zabývající se spravedlností v dimenzích, jež nejsou v českém kvantitativním výzkumu zcela tradiční. Pracovně bylo téma této sady otázek nazváno "obecná spravedlnost" a tato série byla zařazena do omnibusového šetření veřejného mínění "Naše společnost" v lednu 2006. Následující práce navazuje na výsledky tohoto šetření a je tvořena dvěma celky. Hlavní část se zabývá zmapováním existujících přístupů na poli teorie spravedlnosti se zřetelem к historickému vývoji uvažování o tomto fenoménu. V této části se zabývám teoretickými koncepty spravedlnosti a dimenzemi, jež tvoří v kvantitativním výzkumu spravedlnosti ústřední tématické celky, ale také obecnou teoretickou rovinou, týkající se spravedlnosti jako problému filosofického. V následující kapitole se věnuji situaci na poli teorie spravedlnosti v současné postmodemí sociologii a analýze sady otázek "obecná spravedlnost" vzhledem к popsaným souvislostem a se zřetelem ke zhodnocení přínosu těchto otázek к problematice obecného rozměru spravedlnosti. Zabývám se zde komparací postojů a názorů na existující a ideální podobu spravedlnosti a spravedlivých principů, dále vztahem těchto názorů к obecnějším pohledům na život, společenskému řádu a vlastnímu jednání, a v neposlední řadě také...
|
|
|
Urbánní problematika a literární dílo - Městský prostor a jeho zobrazování v současné české literatuře
Derdowska, Joanna ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato disertační práce je pokusem o uchopení tematiky propojení urbánního prostoru a literárního díla. Analýza vzájemného vztahu těchto dvou entit je provedena na základě textů vzniklých v české literatuře po roce 1989. První, teoretická část poskytuje nahlédnutí do stavu vývoje poměrně nové perspektivy v literárních vědách, kterou je literární antropologie, ta následně slouží jako výchozí metodologické východisko. Tato metodologie dovoluje uplatňovat mezioborové přesahy, které jsou pro výzkum městského prostoru zejména přínosné. Kromě toho jsou zde tematizovány diskuze týkající se vztahu prostoru a textu vedené mezi jednotlivými teoretickými přístupy nebo v rámci každého zvlášť. Četné teorie pojednávají zejména o prostorizaci diskurzu (prostorovém neboli geografickém obratu v humanitních vědách) a diskurzivizaci prostoru (v důsledku sémiologického přístupu zacházejícího s mnoha kulturními entitami jako s "texty kultury"). Uvedené ohlasy naznačují, že v současnosti rozšířený přístup, který s prostorem zachází jako s jakýmsi druhem textu, není jediným možným východiskem k jeho zkoumání. Po nastínění modernistického kontextu, který je zde velmi významný, jsou pak v druhé, interpretační části disertační práce na příkladech ze současné české literatury prezentovány tři možné druhy poetik literární reprezentace...
|
|
|
Restituce identity a identita restituce. Restituční diskurs Rudého práva v roce nula.
Šmídová, Olga ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Pavelka, Jiří (oponent) ; Kusá, Zuzana (oponent)
Disertace představuje analýzu diskursu Rudého práva, konkrétně diskursu majetkových restitucí v průběhu prvního roku po revoluci 1989. Autorka se při studiu diskursivních praktik i mimo-diskursivní sociální praxe komunistického, resp. levicového, listu inspirovala přístupy a metodou kritické diskursivní analýzy. Analyzuje novinové texty i sociální kontexty, ve kterých byly texty-články produkovány z hlediska operací symbolické moci jako kontroly. Autorka rekonstruuje instituční a organizační transformaci či přerod deníku Rudé právo, jehož sociální pozice a identita se během roku 1990 radikálně měnila z tikového orgánu a vlastnictví Komunistické strany v soukromý levicově orientovaný zpravodajský deník. Autorka propojuje diskursivní, narativní a rekursivní rámcovou analyze tisku s teorií spravedlnostního rámcování Boltankiho a Thévenota a s teorií retrospektivní přechodové spravedlnosti jako součásti studia politiky paměti. Disertace rekonstruuje restituční diskurs od jeho zrodu, od nastolení restituční, resp. reprivatizační agendy, až do konce "roku nula" - 1990. Sleduje diskurs restitucí i v širším kontextu dalších relevantních diskursů jako je diskurs tržní reformy a ekonomické transformace. Privatizační ideologie se v roce 1990 ve veřejném diskursu stala jádrem "přerodových mýtů". Levicová komunistická...
|
|
|
Avantgardní myšlení v české architektuře a kultuře bydlení
Büchlerová, Daniela ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Vznik sociologie bydlení jako samostatné vědní disciplíny podnítil neutěšený stav, v němž se vlivem živelné industrializace, migrace obyvatelstva a nekontrolované výstavby nacházela velká evropská a americká města, která počátkem 20. století již přestávala sloužit jako funkční domov především příslušníkům nižších sociálních vrstev. Na vzniklou situaci bytové nouze a nevyhovujícího městského životního prostředí reagovala politická reprezentace, vědecké i kulturní kruhy. Významným činitelem v otázce řešení bytového problému se stala architektonická avantgarda, umělecko - teoretický proud kulturního hnutí meziválečné avantgardy. Toto uskupení mělo mezinárodní charakter a velkou úlohu v něm sehráli také českoslovenští architekti, teoretici a umělci. Mezi nimi byl nejvýraznější postavou Karel Teige, který ve svém rozsáhlém díle artikuloval program levicové avantgardy. Tento konstruktivista, funkcionalista i surrealista se zabýval otázkami sociálního bydlení a podrobně rozpracoval koncepci kolektivního bydlení, v němž spatřoval ideální obytnou formu budoucnosti. V rámci konceptu kolektivního obydlí vytvořil na základě studia bytového provozu a lidských potřeb také funkční model nejmenšího bytu. Projekt komunitního bydlení v kolektivních domech sdružených do samostatných městských okrsků se zakládal na utopické...
|
|
|
Teorie světového systému Immanuela Wallersteina
Holubec, Stanislav ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Práce se zabývá teoriemi světového systému I. Wallersteina a dalších. Autor se nejprve zaměřuje na rekonstrukci a systematizaci těchto teorií. Rozebírá okolnosti vzniku teorií a představuje koncepci světového systému z hlediska její dynamiky a struktury. Popisuje vývoj světového systému za dobu jeho existence a interpretuje postavení jednotlivých regionů v něm. Perspektivu světového systému uplatňuje při interpretaci takových historických trendů jako je vzestup Západní Evropy a Severní Ameriky v novověku, úpadek a opětovný vzestup východní Asie, stagnace Latinské Ameriky a úpadek Afriky. Popisuje také dynamiku a strukturu soudobého světa z hlediska teorie světového systému. V části věnované kritické interpretaci se autor snaží zařadit tyto teorie do kontextu dalších sociologických teorií a provádí jejich srovnání s marxizmem a systémovým přístupem. Také zde systematizuje nejčastější kritické námitky proti teoriím světového systému. Vedle interpretace minulosti a současnosti je také představena a kriticky interpretována ambice tčchto teorií předpovídat budoucí vývoj lidské společnosti. Představením dalších teorií na Wallersteina navazujících autor ukazuje, že se v případě teorií světového systému nejedná o jednu koncepci, ale o rozmanitý proud mnoha často protikladných teorií. Autor dochází k závěru, že...
|
|
|
Informační technologie současnosti a mechanika moci
Rod, Jan ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Hubík, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá technologiemi kontroly, dohledu, sledování. Z hlediska této problematiky popisuje práce mechanismy jejich fungování a jejich proměny, které však nezasahují jen do funkce technologií samotných, ale také do naší interakce s nimi, do toho, jak je vnímáme, jak se k nim vztahujeme, jak s nimi nakládáme a jaké je naše soužití s nimi, a proto jde o změny kulturní. Ústředním bodem práce je také zkoumání toho, jak tyto změny ovlivňují a proměňují mechaniku moci. Práce vychází z pojetí moci a technologie jejího fungování od M. Foucaulta, G. Deleuze a G. Marxe.
|
|
|
Odraz Simmelova díla v Baumanově tvorbě
Nop, Michal ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl zkomparovat díla Georga Simmela a Zygmunta Baumana. Je ověřována hypotéza, že Bauman na Simmela navázal nejen v oblasti používaných metod, ale též v oblasti tématické. Po uvedení cíle a metody práce je pojednáno o životních a myšlenkových východiscích, v nichž jsou nalezeny určité podobnosti, je ž mohly ovlivnit podobu tvorby rozebíraných autorů. Značné místo je věnováno problematice metod. Práce přiznává, že metoda i teorie se u obou ve velké míře mísí. I tak je ale možno sledovat specifické rysy způsobu tvorby, jež mají oba společné. Oba nacházejí v jevech ambivalenci; Simmelův způsob práce je ale mnohem více ovlivněn kantovskými představami o poznání. Bauman je také méně filozofickým. Oba badatelé obracejí svou pozornost ke konkrétnímu a zbytečně neteoretizuj í. U Baumana vyznívá silněji důraz na individuální odpovědnost a morálku jedince. Demoralizující účinek společnost i na jedince však nachází díky analýze úlohy peněz i Simmel; Bauman ke stejnému závěru dochází prostřednictvím studia holocaustu. Právě zakomponováním etiky do analýzy společnosti se Bauman liší od jiných "postmoderních" autorů. Rozborem působení peněz Simmel svou pozornost obrací ke spotřební stránce ekonomiky, kterou Bauman blíže analyzuje v podmínkách globalizujícího se světa. Práce je uzavřena...
|
|
|
Co to je "cosmosvět" a jak vzniká
Horáková, Klára ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce na téma "Co to je "cosmosvět" a jak vzniká" zkoumá vznik a obsah časopisu pro mladé ženy Cosmopolitan. Cílem práce je zjistit, zda časopis konstruuje ženu emancipovanou, jak sám sebe definuje, nebo spíše pomáhá udržovat tradiční stereotypy ženství. V úvodní části práce se autorka zabývá vymezením elementární teoretické základny a metodologických postupů vhodných pro analýzu média typu Cosmopolitan. Samotný výzkum procesu "výroby časopisu" a také jeho obsahové stránky jsou tématem druhé části práce. Autorka se pomocí diskursivní analýzy snaží rozklíčovat, jaké ženství časopis rekonstruuje, a jakým způsobem a do jakých kulis či rámců ho zasazuje. Dále zkoumá samotný vznik časopisu (etnometodologické pozorování v redakci) a identifikuje pravidla psaní do Cosmopolitanu. Na základě analýzy obsahové stránky Cosmopolitanu a procesu jeho výroby došla k závěru, že Cosmopolitan re/konstruuje ženu, která své osvobození a emancipaci spatřuje v sexuální svobodě a zaměření na kariéru a peníze, ale jako otrokyně vlastního vzhledu a touhy "líbit se mužům" vlastně pomáhá udržovat tradiční patriarchální obraz ženství. Pokud Cosmopolitan nějaký feminismus přeci jen "dělá", pak se jedná o agresivní feminismus v rámcích tradičního patriarchálního diskurzu, kdy žena zůstává tradiční ženou, ale v některých...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.