|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
|
Zobrazení mužů a žen v literatuře druhé poloviny 19. století z hlediska vlivu rodiny na její členy v jednotlivých životních obdobích
Slavíková, Inka ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Cílem práce je nastínit sociální vazby a zákonitosti typické pro českou rodinu 19. století, především vliv rodiny na postavení jejích členů v rámci rolí v jednotlivých životních etapách - dětství, dospívání, dospělosti a stáří. Práce se zaměřuje na model patriarchální rodiny, který byl typický zejména pro český venkov 19. století, a vyznačoval se dominantním postavením muže v roli otce rodiny, jeho nepopiratelnou autoritou a závislostí všech ostatních členů na jeho rozhodování a také na jeho sociálním statusu a zdraví. Dominantní postavení muže bylo v té době utvrzované náboženskými a společenskými konvencemi, důležitou roli rovněž hrála socioekonomická funkce rodiny. Teoretické teze vycházejí z podkladů čerpaných z odborných publikací, praktická potvrzení vyplývajících závěrů jsou doložena prostřednictvím příkladů z uměleckých literárních děl a memoárové literatury autorů a autorek 19. století. Využitím interdisciplinární metody sledování sociálních jevů prostřednictvím literárního díla lze analyzovat sociální procesy i při časovém odstupu - tedy v případě, že probíhaly v minulosti. Je třeba ale stále respektovat fakt, že umělecké dílo není skutečným a pravdivým odrazem společnosti, ale musí být hodnocené jako obraz zprostředkovaný, ovlivněný osobností autora, zvoleným literárním žánrem, a...
|
|
|
Nezaměstnanost v Evropské unii
Laštovková, Lucie ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
Diplomová práce ukázala, že nezaměstnanost je v současné době jedním z nejzásadnějších problémů, které musí EU a její členské státy vyřešit. Vysoká míra nezaměstnanosti totiž znemožňuje evropské ekonomice dostatečně rozvíjet svůj potenciál a držet se tak v konkurenci vyspělých světových ekonomik. Potvrdily se v úvodu stanovené hypotézy, že vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje (nebo vykazovala) většina zemí EU. V některých zemích a regionech se s ní daří úspěšně bojovat (Irsko, Velká Británie, Rakousko...), jiné se o vyřešení stále pokoušejí (Německo, Francie, Itálie...), více či méně úspěšně. Na jednotlivé problémy týkající se nezaměstnanosti (vysoká míra nezaměstnanosti žen, starších osob, mladých lidí, vysoká míra strukturální nebo dlouhodobé nezaměstnanosti) nelze pohlížet izolovaně, ale je nutné je řešit komplexně jako celek několika faktorů. Při bližším zkoumání se totiž ukázalo, že jeden problém nestojí nikdy osamoceně, ale že naopak jeden aspekt podmiňuje druhý a navzájem se všechny prolínají a ovlivňují.
|
|
|
Sociologický pohled na rodinu ve středověku
Škodová, Eva ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Resumé Práce přináší historicko-sociologický pohled na středověkou rodinu. K jejímu zpracování je využívána primární a sekundární literatura. Jedná se například o rozdělení obsahu rolí postavení muže, ženy a dětí. Středověk má vyhraněná pravidla pohledu na život silně ovlivněná křesťanstvím a hlavně katolickou církví. Domácnost rodiny ve středověku byla silně patriarchální, žena i děti byly podřízeny mužovi. Častou součástí rodiny byli neženatí bratři a neprovdané dcery. Po smrti otce zaujala jeho místo manželka nebo nejstarší syn. Na manželství a jeho uzavírání měla významný vliv církev, která stanovovala přesné regule zásnub i věkovou hranici a předpisy pro sňatek Odlišné byly sňatky na panovnickém dvoře, kde převládaly při přípravě sňatku hlavně státní, politické a ekonomické vlivy. V prostředí šlechty, ve městech a na venkově byl výběr partnerů určován rodiči. Citové vztahy budoucích manželů neměly žádný vliv. Dosáhnout rozvodu bylo náročné a příklady jsou známy z panovnických rodin nebo vyšší šlechty. Manželka byla podřízena svému muži a její hlavní povinností bylo rodit děti, především syna - nástupce rodiny. Při porodech ženy často umíraly. Láska a sexualita byla ve středověké rodině omezována, hlavní zájmem byla sexuální věrnost manželky. Děti byly povinny poslušností a úctou k rodičům. Chlapci byli...
|
|
|
Změny životního stylu ve vztahu ke zdraví a změny zdravotního stavu dospělé populace České republiky po roce 1989
Passingerová, Dagmar ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
Je mnoho důvodů proč se věnovat tématu zdraví a zdravý životní styl ze sociologického hlediska a tak pro přehlednost uvedu jen ty, které považuji za stěžejní. Každý z nás byl aspoň jednou v životě nemocný, toto téma se tedy týká celé lidské populace a náš zdravotní stav má vliv na veškeré složky našeho života. Vzhledem k demografickému stárnutí populace v naší zemi se stále více jejích obyvatel dožívá stále vyššího věku. Pro každý stát je ale důležité nejen pouze to, aby se jeho občané dožívali vysokého věku, ale aby tento dlouhý život byl po zdravotní stránce kvalitní. Stáří sebou ovšem nese zdravotní problémy, jejichž léčba nevyhnutelně zvyšuje ekonomickou zátěž státu.
|
|
|
Sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Historicko-sociologická analýza
Holubec, Stanislav ; Kárník, Zdenek (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Měchýř, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Práce používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících dělníky nebo dělnických organizacích samotných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále to jsou analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Práce se snaží ukázat pražské dělnické prostředí ve vší rozmanitosti jeho existence a pojímá tuto sociální skupinu jako značně heterogenní útvar s velmi plynulými hranicemi přechodu k ostatním sociálním prostředím. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.
|
|
|
Žena jako matka - sladění rodiny a práce
Kubáčková, Eva ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Ideální zpusob zajištení péce o deti do 3 let je pro vetšinu páru témer shodný s reálným zpusobem zajištení. Pres 90 % matek a otcu si preje, aby žena zustala na materské, následne rodicovské dovolené nejméne do 2, spíše do 3 let veku dítete. O cástecném úvazku uvažují ženy až po skoncení rodicovské dovolené, ideálne by si predstavovaly pracovat na zkrácený úvazek po dobu docházky dítete do materské školy ( 3 - 6 let veku dítete). Ackoli pred narozením dítete tvorí partneri model dvoupríjmového manželství, po narození dítete se genderová rovnost vytrácí a ženy se nejcasteji vzdávají své práce ve prospech dlouhé rodicovské dovolené. Vetšina žen si nepreje, aby je v péci o díte zastoupil otec dítete a stejne i vetšina mužu si nepreje zustat s dítetem na rodicovské dovolené. Pouze mizivé procento mužu na rodicovské dovolené zustává. Spolecnost se na ne dívá bud nechápave nebo je obdivuje jako hrdiny. Ženy, které místo péce o díte zvolí po materské dovolené návrat do práce tolik pochopení ve spolecnosti nemají. Jsou považovány spíše za "krkavcí matky". Ženy, které se chtejí místo dlouhé rodicovské dovolené vrátit do práce, jsou nejcasteji vysokoškolacky, pro které má absence v zamestnání negativní vliv na jejich další pracovní postup.
|
|
|
Masmédia a jejich vliv na společnost (Agenda-setting - na příkladu analýzy titulních stran deníku MF DNES)
Haladová, Jaroslava ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
Práce nabízí v teoretické části vhled do problematiky mediálního vlivu se zaměřením na informační funkci, tedy na zpravodajství. Praktická část se zaměřila na jednu konkrétní oblast - na problematiku nastolování témat (agenda-setting). Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy bylo prozkoumáno 448 titulků, které se objevily na titulních stranách 76 vydání deníku Mladá Fronta DNES z období 1. prosinec 2005 až 31. leden 2006. Bylo stanoveno 37 tématických kategorií, každý titulek byl zařazen do jedné nebo několika z nich. Výsledkem analýzy je přehled četnosti jednotlivých témat na prvních stranách nejčtenějšího českého celostátního seriózního deníku. Analýza potvrdila předpoklad, že ne všechna důležitá témata jsou na prvních stranách zastoupena stejně. Největší prostor je věnován domácímu politickému dění, ovšem pouze jeho elitám, především vládním, daleko méně opozičním stranám. Na titulní stranu se v průběhu sledovaných třech měsíců ani jednou neprobojovala žádná neparlamentní strana nebo politické sdružení. Dále analýza ukazuje, že velká pozornost je věnovaná tématům obecně považovaným za masově atraktivní - katastrofám, nehodám, kriminalitě a jiným hrozbám. V závěru je práce je ke kvantitativní analýze připojen kvalitativní rozbor několika jevů, na které obsahová analýza poukázala.
|
|
|
Postoje žen čtyř generací k rodině a mateřství na malém městě
Škábová, Marcela ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
V dotazníku jsme se snažili postihnout různorodé aspekty dnešní rodiny. Podle výsledků dotazníkové šetření můžeme říci, že ačkoli se nám ve většině otázek ukázaly ať již očekávané, nebo překvapivé výsledky, základní hodnoty, o které se dnešní rodina může opřít, zůstávají stejné. Některé výsledky korespondují s očekáváními podle procesu modernizace. Podle časových os se nám potvrdilo, že ženy mají rychlé životní tempo a málo času samy pro sebe. Rychlý životní styl klade větší nároky i na jejich partnery . Mladší generace jsou celkově tolerantnější, například u otázky týkající se různých možností partnerského soužití, které je možno považovat za rodinu, se vyslovily ženy poslední generace nejvíce tolerantněji k nesezdanému soužití i soužití homosexuálů. Pro všechny generace je pro chápání rodiny důležitá přítomnost dětí, a nebo alespoň sňatek partnerů. Rodina má podle všech generací důležitou úlohu ve společnosti, ani toto číslo se výrazně nemění. Stejně tak najít si životního partnera je obtížné. Zena by také neměla zůstávat v nefungujícím vztahu jen kvůli dětem. Nejvíce rozdílů jsme nalezli v odpovědích na otázky týkající se sexuality, jako například ochoty nakupovat v sexshopu nebo antikoncepce. Naopak iniciátorem sexu by měli být podle všech generací oba partneři. Vzájemné dotýkání je nejobvyklejší u...
|
|
|
Nezaměstnanost na Kladensku
Ružarovská, Martina ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Nezaměstnanost představuje jeden z významných celospolečenských problémů současnosti. Situace, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která chce pracovat, nabízí svou práci, ale nenachází pro ni na trhu práce uplatnění, má své důsledky ekonomické, psychické i sociální. Podíl nezaměstnaných v celku ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjadřuje míra nezaměstnanosti. V současnosti se lze setkat se dvěma typy míry nezaměstnanosti - registrovanou mírou " v nezaměstnanosti uváděnou Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a obecnou mírou nezaměstnanosti uváděnou Českým statistickým úřadem. Stát se problém nezaměstnanosti snaží řešit prostřednictvím státní politiky zaměstnanosti. Z hlediska možnosti snižování nezaměstnanosti jsou důležité především nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, například rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, podpora zaměstnávání osob se ZPS či poradenství. Důležitost jejich uplatňování se prokázala v souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti v České republice v druhé polovině 90. let 20. století. Zatímco v první polovině 90. let se míra nezaměstnanosti v České republice podle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky pohybovala mezi 3 - 4%, a nebyla tak závažným problémem, v druhé polovině 90. let, především vlivem...
|
host ::
RSS.