|
|
Naučená závislost: specifický problém integrace azylantů
Tollarová, Blanka ; Alan, Josef (vedoucí práce) ; Kusá, Zuzana (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
The Screen of Laughter and Remembering: Cinematography and Post-Socialist Memory
Hladík, Radim ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kusá, Zuzana (oponent) ; Hanáková, Petra (oponent)
PLÁTNO SMÍCHU A ZAPOMNĚNÍ: kolektivní paměť a reprezentace státního socialismu v české kinematografii V disertační práci se zabývám otázkou, jak se kinematografické reprezentace vztahují ke kolektivní paměti státního socialismu v České republice, respektive v Československu. V práci řeším nejprve teoretický problém, zda-li je vhodné subžánr historických filmů studovat jako typ vědění odpovídající historii, nebo sociální paměti.Tvrdím, že důležitý není rozdíl v médiu reprezentace, ale ve způsobech utváření vědění o minulosti. Přestože mohou existovat "historiofotické", tedy historiografické filmy, běžnou produkci dlouhých hraných filmů je vhodné studovat jako sociologický problém z hlediska kolektivní paměti. Zatímco historie představuje druh vědění utvářených poměrně jednoznačně vymezenou sociální skupinou, kolektivní paměť vzniká b bezpočtu sociálních lokací. Nemožnost hovořit o obsahu určité paměti bez analýzy sociálních charakteristik skupiny, jež ji vytváří, vyžadovala, abych se zabýval českými filmaři pomocí teorie sociálních polí Pierra Bourdieuho. Tato perspektiva umožňuje sledovat konflikt mezi úsilím některých filmařů o uměleckou autonomii na straně jedné a politikou či ekonomikou na straně druhé. Jejich celkové postavení ve společnosti se pak symbolicky pozvedává díky statusu intelektuálů, který...
|
|
|
Restituce identity a identita restituce. Restituční diskurs Rudého práva v roce nula.
Šmídová, Olga ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Pavelka, Jiří (oponent) ; Kusá, Zuzana (oponent)
Disertace představuje analýzu diskursu Rudého práva, konkrétně diskursu majetkových restitucí v průběhu prvního roku po revoluci 1989. Autorka se při studiu diskursivních praktik i mimo-diskursivní sociální praxe komunistického, resp. levicového, listu inspirovala přístupy a metodou kritické diskursivní analýzy. Analyzuje novinové texty i sociální kontexty, ve kterých byly texty-články produkovány z hlediska operací symbolické moci jako kontroly. Autorka rekonstruuje instituční a organizační transformaci či přerod deníku Rudé právo, jehož sociální pozice a identita se během roku 1990 radikálně měnila z tikového orgánu a vlastnictví Komunistické strany v soukromý levicově orientovaný zpravodajský deník. Autorka propojuje diskursivní, narativní a rekursivní rámcovou analyze tisku s teorií spravedlnostního rámcování Boltankiho a Thévenota a s teorií retrospektivní přechodové spravedlnosti jako součásti studia politiky paměti. Disertace rekonstruuje restituční diskurs od jeho zrodu, od nastolení restituční, resp. reprivatizační agendy, až do konce "roku nula" - 1990. Sleduje diskurs restitucí i v širším kontextu dalších relevantních diskursů jako je diskurs tržní reformy a ekonomické transformace. Privatizační ideologie se v roce 1990 ve veřejném diskursu stala jádrem "přerodových mýtů". Levicová komunistická...
|
host ::
RSS.