|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
|
|
Rasová segregace ve veřejné dopravě ve Spojených státech amerických v letech 1820-1914
Soudková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje a vysvětluje důvody rasové segregace ve veřejné dopravě ve Spojených státech amerických od roku 1820, kdy se dají najít první záznamy o rasové segregaci v New Orleans. Poté nastíní boj černošského obyvatelstva proti rasové segregaci na železnici až do soudního procesu v roce 1896, který je obecně známý jako Plessy v. Ferguson. Následující kapitola popisuje tento proces, důvody a okolnosti tohoto případu a jeho průběh. Nakonec se tato práce zabývá změnou boje černošského obyvatelstva proti rasové diskriminaci a jejich zápasem proti konceptu "odděleni ale rovni" ve veřejné dopravě. Na příkladu New Orleans má práce nastiňuje vznik černošských hnutí a jejich sebeuvědomění a rovněž ukazuje vývoj černošské emancipace od původního boje proti nerovnosti poskytovaných služeb v dopravě až k úsilí ukončit segregaci jako takovou. Na vybraných soudních případech a na schválených zákonech se má práce snaží tyto změny popsat a ukázat trend, kterým se Afroameričané vydali na své cestě za rovnoprávnost. Práce se snaží potvrdit či vyvrátit tezi, že bílé obyvatelstvo nemělo problém s černošskými pasažéry, pokud byla nadále udržována dominance bílé rasy nad černošskou.
|
|
|
Příčiny, které vedly Rusko k prodeji Aljašky v roce 1867
Andrš, Vojtěch ; Pečenka, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V roce 1867 Rusko prodalo své jediné zámořské kolonie na Aljašce Spojeným státům americkým za 7,2 milionu dolarů. Této události předcházela nejen několikaletá jednání s Američany, ale i debata mezi ruskými politiky, která vedla k rozhodnutí o prodeji. Na průběhu těchto vnitropolitických jednání se projevila celá řada faktorů vycházejících z dlouhodobých problémů v koloniích, ale i aktuální politické situace v Rusku nebo v mezinárodní sféře. V minulosti se někteří přední autoři ve svých pracích snažili jeden z těchto faktorů nebo jednu skupinu faktorů klást do popředí a považovali ji za důležitější než ostatní. Cílem této práce je určit, jestli je skutečně možné jednu příčinu považovat za nejvýznamnější. Pro tyto účely práce analyzuje velké množství různých příčin a faktorů, které zahrnují geografické a demografické podmínky v koloniích, ekonomickou situaci v koloniích, politickou situaci v Rusku aj. Práce dále také popisuje vývoj vnitropolitické debaty. Po provedení analýzy práce dochází k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by jedna příčina převyšovala všechny ostatní. Pro rozhodnutí o prodeji Aljašky byl spíše nutný celý komplex příčin, z nichž nelze spolehlivě určit tu nejvýznamnější.
|
|
|
Cesta Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973
Kunická, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Práce se zabývá událostmi a vývojem v Chile, který vedl k vojenskému převratu a následnému nastolení autoritativního režimu v čele s Augustem Pinochetem v září 1973. Tento režim při svém vládnutí používal silnou represivní politiku a docházelo zde k plošnému porušování lidských práv; na druhé straně se ale Pinochet zasloužil o ekonomickou stabilizaci země, díky které se dnes Chile řadí mezi nejvyspělejší státy Latinské Ameriky. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je určení nejzásadnějších faktorů na úspěšnost převratu a převzetí moci Pinochetem, se velká část práce zaměřuje na vývoj v Chile na začátku 70. let, vnitřní politiku Allendeho režimu a celkovou politickou situaci v zemi, kterou je nezbytné znát pro pochopení pozdějšího vývoje. V další části jsou zmíněny události bezprostředně ovlivňující pučistické nálady v armádě a je zde věnován prostor i analýze převratu, který zapříčinil pád Allendeho vlády a nástup Pinocheta k moci. V neposlední řadě jsou detailně specifikovány faktory podílející se na pozitivním průběhu převratu; významná část se věnuje americkému vlivu na chilské události v 70. letech, která čerpá převážně z dříve přísně tajných dokumentů uveřejněných americkou vládou na konci 90. let. V závěrečné části práce jsou poté zmíněny události, jež následovaly po samotném převratu...
|
|
|
Špionážní aktivity berlínské CIA a jejich vliv na mezinárodní postavení USA mezi léty 1945-1961
Motyčková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Studená válka eskalovala během éry jaderných zbraní, jejichž použití by znamenalo válku totální s nejistým výsledkem pro všechny zúčastněné. Ke slovu tak během druhé poloviny 20. století přišly nové nekonvenční zbraně. Jednou z nich byly informace. Ty se staly nezbytně důležitým artiklem, za který soupeřící země neváhaly utratit stovky miliónů dolarů. S potřebou získat citlivé informace, které by se daly použít proti nepříteli, se rozrůstal počet tajných služeb, špiónů i výzvědných operací. Tajné služby vyvíjely nové techniky špionáže a obsazovaly strategická místa, která špehování konkurentů usnadňovala. Jedním z těchto strategických míst se během studené války stal i Berlín. Berlín byl Protokolem o zónách z roku 1944 rozdělen do čtyř sektorů, které byly spravovány vždy jedním ze Spojenců. Na celém území města pak fungoval společný okupační režim. Velice záhy se tak Berlín proměnil v město s hustou sítí tajných služeb. Zejména americké a sovětské tajné služby se zde střetávaly na denním pořádku. Přestože dnes Spojené státy disponují patrně nejefektivnější sítí tajných služeb na světě, v počátcích jejich působení na špionážní scéně v Berlíně byly výkonnostně daleko za Sověty. Tato bakalářská práce se věnuje problematice fungování CIA a její Berlin Operations Base. Cílem práce je zanalyzovat, zda a...
|
|
|
Britská koloniální správa v Keni a povstání Mau Mau
Tauchmanová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce Britská koloniální správa v Keni a povstání Mau Mau si klade za cíl popsat nejdůležitější kroky koloniální správy v britské kolonii během mimořádného stavu v letech 1952 až 1960, nastínit pohled Britů na Keňany v tomto období a na několika příkladech ukázat, zda a nakolik byla v 50. letech britská administrativa v Keni autonomní na centrální vládě v Londýně. Mimořádný stav vyhlášený v roce 1952 měl přispět k rychlému potlačení povstání protikoloniálního militantního hnutí Mau Mau, jehož většinu tvořil kmen Kikujů, a k ochraně evropských osadníků v Keni. Spor, který byl dříve vnímán jako rasový boj Afričanů proti bílým Evropanům, byl však ve skutečnosti vnitřním sporem v kmeni Kikujů, jehož katalyzátorem byly kroky britské koloniální správy. Tato práce se událostem 50. let v Keni věnuje ve čtyřech hlavních kapitolách. První kapitola nastiňuje vývoj kolonie do roku 1952 a historický úvod úzce navazuje na druhou kapitolu, která odpovídá na otázku, jaké kroky podnikli Britové proti Mau Mau. Tato druhá kapitola se věnuje nejdůležitějším operacím a programům Britů, které ovlivnily průběh mimořádného stavu. Třetí kapitola nabídne stručný exkurs v podobě rozboru britského pohledu na Mau Mau, s důrazem na jeden z fenoménů povstání a na pohled britského tisku a akademiků na celé hnutí....
|
host ::
RSS.