|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
|
|
Nuclear latency and the problem of deterrence
Pažitný, Tomáš ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Bc. Tomáš Pažitný Nukleární latence a otázka odstrašení 2020 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je objasnit reálný vliv latentního nukleárního odstrašení na rozhodnutí upustit od konfliktu. Diplomová práce využívá celou škálu konceptů včetně latentního nukleárního odstrašení, tak, jak je formulováno Matthew Fuhrmannem, aby zjistila, který z těchto faktorů hraje rozhodující roli v odrazení jedné země od útoku na zemi druhou. Vliv jednotlivých konceptů je zkoumán na příkladu dvou historických případových studií, které tvoří hlavní část diplomové práce. První případová studie představuje dvě krize, které se odehrály v 80. letech mezi Pákistánem jako latentním nukleárním státem a Indií jako vyzyvatelem, který byl nakonec od útoku odrazen. Druhá případová studie se věnuje krizi z roku 1965 mezi Pákistánem jako vyzyvatelem a Indií jako latentním nukleárním státem. Tato krize, která nakonec vyústila ve válku, funguje jako kontrolní případová studie. Analýza obou těchto případů odhaluje cenné zjištění ohledně role latentního nukleárního odstrašení a nukleární latence obecně. V rozporu s tím, v co věří zastánci tohoto odstrašení beze zbraní, latentní nukleární odstrašení nebylo hlavní faktorem při zvažování útoku na latentní nukleární stát. Závěry diplomové práce ukazují, že spíše jiné vojenské a nevojenské...
|
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
host ::
RSS.