Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zaniklá sídla v povodí Zdíkovského potoka jako součást paměti krajiny českého pohraničí
Andrš, Vojtěch ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Riezner, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tématem paměti krajiny, zejména historickými krajinnými strukturami vyskytujícími se v krajině pohraničí v době poválečného odsunu obyvatelstva. Ty jsou hmotnou připomínkou minulosti, bývalého osídlení a využití krajiny a stále v některých případech mohou plnit ekologickou funkci, mít estetickou, vzdělávací či historickou hodnotu anebo hodnotu symbolu krajiny. Cílem práce je nalezení, dokumentace, zhodnocení, výzkum stavu a diskuse významu a využití historických krajinných struktur z tohoto období. V rešeršní části se práce věnuje problematice proměn krajiny, její paměti a historických krajinných struktur v kontextu poválečného odsunu obyvatelstva z pohraničí. V praktické části autor zaznamenává výskyt krajinných struktur v době odsunu pomocí historických leteckých snímků a jejich aktuální stav za využití aktuálního ortofota, digitálního modelu reliéfu 5G a terénního průzkumu s využitím programu QField. Historické krajinné struktury kategorizuje na základě kritérií zachovalosti a využití a vybírá ty nejvýznačnější. Význam prvků zaniklé krajiny obecně a význam a využití nejzachovalejších je konzultován se starosty příslušných obcí za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Praktická část je uskutečňována v horním povodí Zdíkovského potoka (přítok Malše) v podhůří Šumavy, které slouží...
Zelený pás Evropy - struktura a konektivita krajiny
Andrš, Vojtěch ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Zelený pás Evropy, biokoridor a pozůstatek Železné opony, protínající Evropu od severu k jihu a sahající od břehů Barentsova moře až po břehy moře Středozemního či Černého, je zcela unikátním fenoménem už jenom pro svoji rozmanitost, polohu a rozsah. Pádem Železné opony v roce 1989 započala významná fragmentace tohoto území, která trvá nadále. V této práci je řešena rešerše literatury zaměřená problematiku struktury, fragmentace a konektivity krajiny. V praktické části je porovnáván vývoj struktury krajiny v oblasti Zeleného pásu Evropy od roku 1990 do současnosti a její fragmentace. Klíčová slova: Zelený pás Evropy, struktura krajiny, fragmentace krajiny, konektivita krajiny
Moc malých států: případ Gruzie 2004-2012
Andrš, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce se zabývá použitím zahraničněpolitické moci Gruzií na USA, státy EU a Rusko v letech 2004-2012. Gruzie v tomto období chtěla dosáhnout úzkého spojenectví s USA a evropskými státy a vstoupit do euroatlantických organizací, Evropské unie a NATO. Na druhé straně se snažila omezit vliv Ruska na gruzínském území. Brzy se totiž ukázalo, že nový gruzínský režim nebude s ruským sousedem vycházet dobře a že obě země budou ve sporu kvůli Abcházii a Osetii, dvěma separatistickým republikám na gruzínsko-ruské hranici. Cílem této práce je identifikovat typy moci, které Gruzie použila, aby dosáhla svých cílů. Práce přitom využívá koncepty malého státu a moci v mezinárodních vztazích, dále také vychází z Nyeho rozdělení měkkou a tvrdou moc. Pro účely ovlivňování západních států Gruzie zvolila kombinaci měkké a tvrdé moci. Měkká moc v tomto případě znamenala především prezentaci atraktivních gruzínských hodnot - zejména prozápadního smýšlení a demokracie, které měly získat Gruzii podporu západních států. V menší míře se pak Gruzie spoléhala na moc zahraniční politiky a kultury. Gruzie se ale také snažila používat nástroje tvrdé moci - využívala svou bezpečnostní důležitost, ekonomickou i politickou atraktivitu. Na Rusko se Gruzie pokoušela působit pouze nástroji tvrdé moci, pomocí ostré rétoriky a...
Příčiny, které vedly Rusko k prodeji Aljašky v roce 1867
Andrš, Vojtěch ; Pečenka, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V roce 1867 Rusko prodalo své jediné zámořské kolonie na Aljašce Spojeným státům americkým za 7,2 milionu dolarů. Této události předcházela nejen několikaletá jednání s Američany, ale i debata mezi ruskými politiky, která vedla k rozhodnutí o prodeji. Na průběhu těchto vnitropolitických jednání se projevila celá řada faktorů vycházejících z dlouhodobých problémů v koloniích, ale i aktuální politické situace v Rusku nebo v mezinárodní sféře. V minulosti se někteří přední autoři ve svých pracích snažili jeden z těchto faktorů nebo jednu skupinu faktorů klást do popředí a považovali ji za důležitější než ostatní. Cílem této práce je určit, jestli je skutečně možné jednu příčinu považovat za nejvýznamnější. Pro tyto účely práce analyzuje velké množství různých příčin a faktorů, které zahrnují geografické a demografické podmínky v koloniích, ekonomickou situaci v koloniích, politickou situaci v Rusku aj. Práce dále také popisuje vývoj vnitropolitické debaty. Po provedení analýzy práce dochází k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by jedna příčina převyšovala všechny ostatní. Pro rozhodnutí o prodeji Aljašky byl spíše nutný celý komplex příčin, z nichž nelze spolehlivě určit tu nejvýznamnější.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.