|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Bosňácké politické elity mezi Evropou a islámem (1990-2008)
Oravec, Radek ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá postavením islámu v politice bosenských muslimů neboli Bosňáků. Zkoumá období od prvních pluralitních voleb, přes vyhlášení samostatnosti Bosny a Hercegoviny a válku po proces europeizace země v 21. století. V tomto časovém úseku moderních dějin se autor práce zaměřuje na renesanci islámu ve společnosti a politice po čtyřiceti letech komunistické vlády. V důsledku hrotícího se nacionalismu všech postjugoslávských národů je tento proces renesance doprovázen i radikalizací a projevy extremismu. V duchu starších bosňáckých ideových konceptů je islám také využíván v politice a je s ní pevně svazován. Prezentace těchto trendů je obsahem první části diplomové práce. Ve druhé části se potom autor koncentruje na aktivizaci politiky západních demokracií a mezinárodního společenství, jež postupně vytlačuje vliv islámských zemí na bosňáckou politickou reprezentaci. V přehledu poválečného vývoje je také představen Úřad vysokého představitele OSN a jeho podstatný vliv na laicizaci bosňácké politiky a z toho plynoucí mizení radikálních projevů islamizace. Výsledkem této aktivizace západní diplomacie je poté pomalý, avšak stabilní proces europeizace Bosny a Hercegoviny, tj. sbližování fungování institucí, legislativy i politické kultury s cílem budoucí plné integrace do...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Národní stereotypy v kontextu bosenské války a jejich zobrazení prostřednictvím vybraných snímků regionální kinematografie
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku národní stereotypizace v souvislosti s konfliktem probíhajícím na území Bosny a Hercegoviny v letech 1992-1995, přičemž osvětluje nejvýznamnější národní stereotypy a mýty v prostoru bývalé Jugoslávie a zároveň klade důraz na představení spouštěcích mechanismů a mobilizačních aktérů, kteří stáli za jejich aktivací. Hlavním záměrem práce je prozkoumat vliv národních stereotypů a mýtů na rozpoutání a eskalaci etnického násilí mezi Srby a Bosňáky. Využívá k tomu kombinaci klasického rozboru odborné literatury zabývající se daným tématem a diskurzivní analýzy, přičemž používanými zdroji jsou vybrané snímky regionální kinematografie. Závěry práce jsou založeny na komparaci jednotlivých analyzovaných filmů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.
|
host ::
RSS.