|
|
Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni: Metodika NAKI II
Bargel, Robert ; Bednářová, Hana ; Černá Lucie ; Gregoriniová, Jindřiška ; Lössl, Jiří ; Klementová, Kateřina ; Perlín, Radim ; Novák, Jaroslav ; Zborníková, Andrea ; Kocianová, Renata ; Baumgartner, František ; Kopecký, Martin ; Richter, Eva ; Šerák, Michal ; Národní informační a poradenské středisko pro kuluturu NIPOS ; Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK
Základním cílem předkládaného projektu je podpořit kulturní participaci seniorů a souběžný pozitivní mezigenerační dopad kulturních akcí a aktivit na lokální a regionální úrovni. Projekt poskytuje veřejné správě komplexní metodiku k systematické podpoře mezigeneračního transferu a sdílení kulturních hodnot formou dialogu v oblasti kultury na místní a regionální úrovni, aby veřejné politiky v této oblasti mohly významně přispět k mezigeneračnímu soužití. Projekt umožňuje porozumět, jak fungují mechanismy mezigeneračního dialogu spojeného s učením a kulturního přenosu v rámci lokálních a regionálních kulturních akcí a iniciativ. Odkrývá možnosti a kompetence (lokální veřejné správy), které je potřeba posilovat, aby tyto dialogové mechanismy dobře fungovaly. Praktickým cílem projektu je poskytnout veřejné správě návod, jak proces mezigeneračního dialogu podporovat a vytvářet prostor pro jeho realizaci ve veřejném prostoru obcí a regionů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zefektivnění postupu stanovení variability půdních vlastností pro precizní zemědělství
Novák, Jaroslav
Tato disertační práce se zabývala studiem variability půdy a půdních vlastností prostřednictvím přímých a nepřímých metod. Cílem této práce bylo ověřit, zda kombinace dat, zjištěných přímými a nepřímými metodami mapování umožní identifikovat variabilitu, která bude využitelná k přesnější diferenciaci pěstebních opatření. V rámci práce vznikl též model hodnocení variability holé půdy z dat DPZ vymezené bloky orné půdy ze systému LPIS prostřednictvím Analýzy hlavních komponent (PCA) a Variačního koeficientu (Vk). Model byl ověřován dvěma sadami atmosféricky korigovaných dat a zjištěné hodnoty porovnávány s výsledky Agrochemického zkoušení půd (AZZP). Shoda se projevila především u bloků s výměrou větší než 100 ha, kdy je hodnoceno větší množství vzorků / pixelů. Pro ověření využití kombinace dat přímého a nepřímého mapování variability byly použity dva pozemky o výměře 53 a 38 ha. Na obou lokalitách bylo provedeno půdní vzorkování, měřena elektrická vodivost půdy (ECa) a získána data Digitálního modelu reliéfu (DMR) a z něj odvozeného Topografického indexu (TWI), která následně sloužila k optimalizaci. Vznikly tři typy návrhů pro každý zdroj nepřímého mapování využívající regresní analýzu, variabilitu dat nepřímého mapování a kombinaci výsledků AZZP z předchozích návrhů s daty nepřímých metod. Porovnání výsledných vzorkovacích schémat ukázalo, že kombinace přímých a nepřímých metod zpřesňuje variabilitu půdních vlastností. Důležitá je však existence vazby mezi vstupními daty přímých a nepřímých metod mapování. Je také patrné, že samotné návrhy vzorkování vytvořené na podkladu dat nepřímých měření poskytují přesnější informace o variabilitě sledovaných půdních vlastností.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dítě a rodič v náruči digitálních technologií
Zemanová, Helena ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou digitálních technologií ve vztahu k dětem předškolního věku, analýzou odlišností ve výchově a přístupu jejich rodičů. Teoretická část vymezuje pojmy, jako jsou digitální gramotnost, digitální technologie, rodič, dítě a další, které s tématem úzce souvisí, zmiňuje jejich stručnou charakteristiku a navozuje souvislosti mezi nimi. Seznamuje čtenáře s vývojovými specifiky dítěte batolecího věku a uvádí odlišné styly přístupů rodičů a výchovných pracovníků k současné povaze digitálních médií a následné dopady na zvolenou věkovou skupinu. Na základě komparace použité literatury a hlubšího zkoumání tématu dochází v práci k potvrzení zvolené hypotézy, která je východiskem pro praktický úkol. Praktickou částí je aplikačně didakticky zaměřená práce, kde nalezneme seznam vhodných doporučení, dostupných programů a aplikací, jenž jsou vodítkem pro rodiče a výchovné pracovníky, kteří se ne zcela orientují v rizikách a důsledcích užívání současných digitálních technologií a to především cílovou skupinou dětí ve fázi před vstupem do předškolního vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Programovací nástroje pro algoritmizaci a programování na ZŠ
Dümont, Jan ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaňková, Petra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vzdělávací oblast algoritmizace a programování na základních školách. Hlavním cílem je přinést přehled a popis konkrétních výukových metod a programů, které napomáhají k rozvoji informatického myšlení u žáků. Součástí práce je analýza výzkumů, které mapují stav výuky algoritmizace a programování na základních školách v letech 2006- 2007 a v roce 2013, uskutečněných na Katedře informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Práce také obsahuje vymezení základních pojmů vztahujících se k tomuto tématu a ukázku pracovních listů ke dvěma konkrétním metodám.
|
|
|
Rozvoj algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy
Fiala, Jan ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy jako jedné z jejich digitálních kompetencí. Zkoumá podstatu algoritmického myšlení v souvislosti s pojmem informatického myšlení a hledá způsoby, jak je v žácích rozvíjet. Teoretická část práce se opírá o Skinnerovu koncepci programovaného učení a za pomoci gamifikace navrhuje výzkum zaměřený na pozorování skupiny žáků, v průběhu jednoho školního roku, ve kterých je zmíněná kompetence rozvíjena. Nastolená problematika je řešena pomocí sestavení komplexního souboru učebních materiálů a výukových aktivit (jak v digitálním prostředí, tak tzv. "unplugged" aktivit) a částečným převedením výuky do virtuálního, algoritmizačního prostředí speciálně navržené aplikace Prográmko. Výsledkem práce je analýza možností začlenění gamifikace a programované výuky do praxe rozvoje algoritmického myšlení na druhém stupni základních škol. Výzkum také hodnotí použitelnost aplikace Prográmko a navrženého souboru materiálů, opatřenými metodickými pokyny, v této praxi.
|
|
| |
|
|
Programovací nástroje pro algoritmizaci a programováni na ZŠ
Dümont, Jan ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaňková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje minulý a současný stav vzdělávací oblasti algoritmizace a programování na základní škole na základě výzkumů prováděných na Katedře informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze. Přináší přehled různých výukových metod a programů, které napomáhají k rozvíjení dovedností žákům vzhledem k jejich věku a dosaženým dovednostem v této oblasti. V teoretické části práce jsou také vymezeny základní pojmy tématu algoritmizace a programování. Na ni navazuje praktická část využívající teoretických poznatků ve výuce informatiky i v jiných předmětech.
|
host ::
RSS.