|
|
Znalosti a postoje studentů psychologie a medicíny k elektrokonvulzivní terapii
Švecová, Natálie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Červinková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektrokonvulzivní terapií s ohledem na aspekty, které utvářejí a ovlivňují postoje k této léčebné metodě. Literárně přehledová část se zaměřuje zejména na poskytnutí obecného přehledu vztahujícího se k elektrokonvulzivní terapii, přičemž je členěna do tří hlavních kapitol. V první kapitole je věnována pozornost jejímu historickému vývoji a současné praxi, především užití metody, průběhu a souvisejícím nežádoucím účinkům. Druhá kapitola se zabývá samotnými postoji k elektrokonvulzivní terapii, kde je podán i základní přehled dosavadních výzkumů. V rámci třetí kapitoly je popsána problematika stigmatizace a etického hlediska elektrokonvulzivní terapie. Druhá část se věnuje návrhu výzkumného projektu zaměřeného na zjišťování znalostí a postojů k elektrokonvulzivní terapii u studentů medicíny a psychologie. Klíčová slova elektrokonvulzivní terapie; postoje; informovaný souhlas; edukace; stigmatizace; etika; antipsychiatrické hnutí
|
|
|
Rekognice v Paměťovém testu učení (AVLT) v českém znakovém jazyce
Holubová, Kateřina ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent)
(česky) V literárně přehledové části je nejprve popsána charakteristika neslyšících lidí - mluvčích českého znakového jazyka z medicínského a kulturně-lingvistického pohledu. Další kapitoly seznamují čtenáře s dosavadními poznatky ohledně psychodiagnostiky u této populace a úskalími, se kterými se psychodiagnostik může setkávat, včetně odlišné struktury mezi českým jazykem a českým znakovým jazykem. Tato část je zakončena popisem psychodiagnostických metod vytvořených přímo ve znakových jazycích a metod vytvořených původně v mluvených jazycích, které se u této populace v modifikované podobě využívají v ČR a v zahraničí. Praktická část se již věnuje samotné revizi původní verze Reyova auditorně-verbálního testu učení (RAVLT) v ČZJ a vytvoření seznamu fonémických a sémantických distraktorů pro rekognici. Na souboru 31 neslyšících seniorů - mluvčích českého znakového jazyka jsou potom ověřovány psychometrické vlastnosti převedeného testu. Výkon v testu dle předpokladu koreloval s věkem a nebyl závislý na původu (Praha/Středočeský kraj a Jihomoravský kraj). Oproti některým studiím se však zde výkon žen nelišil od výkonu mužů. Obtížnost testu se ukázala srovnatelná s obtížností verze RAVLT v češtině použité na populaci slyšících seniorů. Klíčová slova (česky) Reyův auditorně-verbální test učení, český...
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty posuzování rizika spáchání násilí u mladistvých v České republice
Skřivánková, Petra ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Hlavním cílem této dizertační práce je představení procesu posuzování rizika páchání násilí u mladistvých, jehož důležitou součástí je standardizace nástroje SAVRY k tomuto účelu konstruovanému. V teoretické části jsou objasněny pojmy důležité pro pochopení celého kontextu posuzování rizika páchání násilí u mladistvých. Konkrétně jde o popis vývojových období pubescence a adolescence, o agresi a násilí páchaných v těchto vývojových obdobích, o samotný proces posuzování rizika páchání násilí, o jeho vývoj a o současný stav v České republice. Dále jde o představení vybraných protektivních a kriminogenních faktorů rizika páchání násilí u mladistvých a nástrojů k tomuto účelu sloužících. V empirické části je popsán celý proces standardizace škály SAVRY, tedy výběr vzorku a jeho charakteristika, postup výzkumu, sběr, zpracování a interpretace dat. V českém prostředí, podobně jako je tomu i v zahraničí, byla prokázána efektivita tohoto nástroje v měření rizika páchání násilí u adolescentů mužského i ženského pohlaví. Tato práce nabádá k unifikaci a standardizaci celého procesu posuzování rizika páchání násilí adolescentů v České republice a zároveň je standardizací nástroje SAVRY usnadňuje.
|
|
|
Kognitivní schopnosti u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Józsová, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Motýl, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá onemocněním roztroušená skleróza a jeho souvislostmi s kognitivními funkcemi. Teoretická část nejdříve předkládá poznatky týkající se zmíněného onemocnění, etiopatogenezi, klinický obraz, diagnostiku i možnosti léčby. Následně se zaměřuje na kognitivní funkce a jejich poškození ve spojení s roztroušenou sklerózou, jsou představovány také jejich neurologické koreláty a možnosti terapeutického působení. V neposlední řadě je prostor věnován i neuropsychologickým metodám používaným pro účely zhodnocení kognice specificky u pacientů s roztroušenou sklerózou. Empirická část je zaměřena na kognitivní funkce u pacientů s diagnózou tzv. klinicky izolovaného syndromu. Pacienti jsou testováni za pomoci neuropsychologických testů v kognitivních doménách, které jsou ve spojení s roztroušenou sklerózou často zmiňovány. Mezi tyto domény patří paměť, pozornost, rychlost zpracování informací, vizuoprostorové funkce, řeč a exekutivní funkce. Dále pak u těchto jedinců zkoumá zhoršení kognitivních funkcí v období od prvního kognitivního testování po stanovení diagnózy klinicky izolovaného syndromu, až do druhého testování, které se odehrává přibližně rok a půl od prvního. Klíčová slova: roztroušená skleróza; epidemiologie; patologie; klinický obraz; diagnostika; léčba; kognice; kognitivní dimenze;...
|
|
|
Hraniční porucha osobnosti v pojetí psychoanalytických teorií podle Margaret Mahler a Otty Kernberga
Zima, Matyáš ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Michalec, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá souvislostmi hraniční poruchy osobnosti s vybranými psychoanalytickými teoriemi. Nejprve je zde představena diagnóza hraniční poruchy osobnosti. Dále jsou vymezeny její základní charakteristiky, rozličné etiologické modely a možnosti psychodiagnostiky včetně jejích úskalí. V další části je tato porucha uvedena do kontextu psychoanalytických teorií. Detailně je zde rozpracována teorie separačně-individuačního procesu podle Margaret Mahler. Dále práce přibližuje pojetí hraniční poruchy osobnosti podle Otty Kernberga, které vychází z koncepce objektních vztahů. V návrhu výzkumného projektu je představena korelační studie. Ta si za cíl klade ověření existence vztahu mezi hraniční poruchou osobnosti a zmíněnými psychoanalytickými teoriemi. Data ke studii budou získávána prostřednictvím testové baterie skládající se z modifikovaných dotazníků PSSI, SII a BORRTI. Výzkumný vzorek budou tvořit osoby s diagnostikovanou hraniční poruchou osobnosti z různých specializovaných zařízení určených k její léčbě. Navrhovaná studie může vést k rozšíření psychodiagnostických možností pro osoby s touto poruchou. Zároveň může přitáhnout pozornost odborníků k tomuto tématu a inspirovat je k novým možnostem psychoterapeutické intervence.
|
|
|
Validizace Škály raných vzpomínek na vřelost a bezpečí v českém prostředí
Kučerová, Lenka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Dlouhá, Jana (oponent)
Cílem této práce bylo validizovat Škálu raných vzpomínek na vřelost a bezpečí (EMWSS-CZ). Literárně-přehledová část přibližuje význam raných vzpomínek na vřelost a bezpečí a jejich předpokládaný vliv na rozvoj soucitu k sobě. Blíže je popsán také soucit se sebou a jeho spojitost s výskytem duševních onemocnění. Představeny jsou i původní teorie, a to především teorie attachmentu a teoretická východiska terapie zaměřené na soucit. Empirická část práce se pak zabývá představením výzkumu validizace Škály raných vzpomínek na vřelost a bezpečí. Sběr dat byl realizován kvantitativně pomocí dotazníkové baterie tvořené EMWSS-CZ, CORE- OM a YPI-R2. Dotazníkové šetření bylo administrováno online a výběrový soubor tvořilo 406 participantů z neklinické populace starších 18 let. Výsledky vykazují negativní korelace s negativními pocity v aktuálním prožívání (CORE-OM) a nenaplněním emočních potřeb v dětství (YPI-R2). Také v rámci ověření reliability škála EMWSS-CZ vykázala dobré psychometrické vlastnosti, a je tedy vhodná k dalšímu použití ve výzkumu a v praxi. Klíčová slova vzpomínky na vřelost a bezpečí, zkušenosti z dětství, soucit se sebou, validizace, regulace emocí
|
|
|
Současné trendy v elektrokonvulzivní terapii
Opelka, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Kališová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na elektrokonvulzivní terapii z výzkumného a klinického hlediska. Zvláštní důraz je kladen na postižení kognitivních funkcí, jako na jeden z nejzávažnějších nežádoucích účinků elektrokonvulzivní terapie. Dále stručně shrnuje historický vývoj a současnou dobrou praxi v léčbě elektrokonvulzivní terapií. Uvádí několik hypotéz o mechanismu účinku elektrokonvulzivní terapie a krátce se zabývá technickým aspektem této léčebné metody. Budoucí perspektivy a nové varianty konvulzivních metod jsou popsány s důrazem na Low Amplitude Seizure Therapy. Navrhovaný výzkum má za cíl porovnat míru postižení kognitivních funkcí při použití dnes standardní elektrokonvulzivní terapie a její nové varianty Low Amplitude Seizure Therapy. Dílčím cílem je samotné zmapování profilu postižení kognitivních funkcí při léčbě pomocí Low Amplitude Seizure Therapy, jelikož takové výzkumy v současné době neexistují. Pro výzkumné účely byla sestavena baterie kognitivních testů složená z Montreal Cognitive Assessment, MATRICS Consensus Cognitive Battery a Columbia University Autobigraphical Memory Interview - Short Form. Klíčová slova: elektrokonvulzivní terapie, Low Amplitude Seizure Therapy, kognitivní funkce, retrográdní amnézie, těžká depresivní porucha, MATRICS Consensus Cognitive Battery
|
|
|
Účinky mindfulness tréninku na soucit se sebou a resilienci u dospívajících v době pandemie COVID-19
Dušková, Lucie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pikola, Julie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi psychickými fenomény, kterými jsou mindfulness, soucit se sebou a resilience. První kapitola představuje pojem mindfulness, jeho definici a historické zdroje, přínosy mindfulness, které jsou doložené soudobými výzkumy. Dvě podkapitoly jsou věnované propojení mindfulness se soucitem se sebou a propojení mindfulness s resiliencí, včetně výzkumů v těchto oblastech. Poslední podkapitola se zabývá popisem mindfulness tréninku, konkrétně na mindfulness založené kognitivní terapii (MBCT). Druhá kapitola je věnovaná fenoménu soucitu se sebou, nejprve tento pojem vymezuji, poté představuji soucit se sebou ve výzkumech a nakonec popisuji metody měření soucitu se sebou. Třetí kapitola definuje resilienci, ukazuje oblasti výzkumu resilience, dále je zde popsána souvislost resilience s pandemií COVID-19 a poslední dvě podkapitoly představují metody měření resilience u dospělých a u dětí a dospívajících. Čtvrtá kapitola stručně popisuje vývojovou etapu dospívání, zejména období adolescence (věk 15-18 let), protože tito jedinci jsou i cílovou skupinou v návrhu výzkumu, jenž je druhou částí této bakalářské práce. V druhé části práce navrhuji výzkum, který by měřil účinky mindfulness tréninku (MBCT) na soucit se sebou a resilienci u dospívajících ve věku 15-18 let v době...
|
|
|
Kvalita spánku po prožití traumatické události v souvislosti s pandemickou situací a možnosti léčby farmakoterapií
Veletová, Johana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možným působením traumatické události na oblast duševního zdraví se zaměřením na kvalitu spánku v kontextu pandemické situace. V teoretické části je prostor věnován vymezení traumatu, traumatické události a s tím související posttraumatické stresové poruše s důrazem na symptomatiku vázanou ke spánku a změně kvality spánku. Dále je práce zaměřena na okolnosti pandemické situace a na jejich možný traumatický dosah. V práci jsou dále uvedeny možné farmakoterapeutické alternativy k léčbě posttraumatické stresové poruchy především v oblasti spánku. Návrh výzkumného projektu je zaměřen na ověření účinnosti prazosinu na kvalitu spánku u populace všeobecných sester v první linii během pandemie COVID-19 s diagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou. Tato klinická studie by tak mohla být přínosná v léčbě akutních poruch spánku u této populace.
|
|
|
Souvislost mezi Temnou triádou osobnosti v pracovním prostředí a self-efficacy s ohledem na subjektivně vnímanou pracovní úspěšnost.
Jakerlová, Jana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na temnou triádu osobnosti a na její souvislost se self-efficacy a subjektivně vnímanou pracovní úspěšností. V teoretické části, která vychází z poznatků relevantních výzkumných studií, jsou podrobněji rozebrány subklinické formy narcismu, machiavelismu a psychopatie, dále je prezentován koncept self- efficacy, především v souvislosti s pracovně psychologickými tématy, a v neposlední řadě se zmiňuje také problematika subjektivní pracovní úspěšnosti. Empirická část se zaměřuje na prozkoumání souvislosti všech tří zmíněných témat. K tomuto účelu byl realizován kvantitativní výzkum čítající 168 zaměstnaných respondentů, kteří vyplnili tři metody: Temnou triádu osobnosti v pracovním prostředí (TOP), škálu obecného self-efficacy a škálu pracovní spokojenosti, která se ve výzkumné praxi využívá pro měření subjektivní pracovní úspěšnosti. Prostřednictvím vybraných statistických metod (především však MANOVY, tedy multivariační analýzy rozptylu) bylo testováno sedm hypotéz. Podle očekávání se potvrdila souvislost mezi self-efficacy a subjektivní pracovní úspěšností, souvislost mezi narcistickým přístupem k práci a self-efficacy a neexistence vztahu mezi self-efficacy a dalšími dvěma konstrukty temné triády. Souvislost mezi subjektivní pracovní úspěšností a temnou...
|
host ::
RSS.