|
|
Funkční poruchy hybnosti: klinický obraz, neurobiologické markery, patofyziologické mechanismy
Forejtová, Zuzana ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Kališová, Lucie (oponent) ; Bočková, Martina (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH) známé také pod pojmy konverzní, psychogenní nebo disociativní motorické poruchy jsou komplexní a klinicky heterogenní jednotkou zahrnující řadu motorických fenotypů a přidružených non-motorických symptomů. I přes potenciální reverzibilitu mají často chronický průběh a nepříznivou prognózu. FPH byly odbornou společností léta opomíjeny a řazeny do jakési šedé zóny na neuropsychiatrickém pomezí. Navzdory významným pokrokům v posledních dvou desetiletích, zůstává tato problematika v mnoha ohledech nedostatečně objasněna a pochopena. Cílem zde prezentovaných studií bylo vyplnit některé mezery v poznání neurofyziologických a klinických korelátů u FPH. První studie se zaměřila na vyšetření robustního neurofyziologického fenoménu prepulzní inhibice (PPI). Nalezení alterací v PPI u pacientů s FPH současně s předchozími nálezy snížené PPI u jiných funkčních syndromů podpořilo současný neurobiologický model, který navrhuje, že se vzniku všech typů funkčních symptomů účastní jednotné neurální mechanismy. Narušená PPI dále zdůrazňuje odlišení funkčních poruch od faktitivní poruchy nebo simulace. Druhá studie měla dva hlavní cíle: ozřejmit vztahy mezi motorickými, non-motorickými symptomy a kvalitou života a také prokázat existenci eventuálních klinických subtypů uvnitř této...
|
|
|
Současné trendy v elektrokonvulzivní terapii
Opelka, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Kališová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na elektrokonvulzivní terapii z výzkumného a klinického hlediska. Zvláštní důraz je kladen na postižení kognitivních funkcí, jako na jeden z nejzávažnějších nežádoucích účinků elektrokonvulzivní terapie. Dále stručně shrnuje historický vývoj a současnou dobrou praxi v léčbě elektrokonvulzivní terapií. Uvádí několik hypotéz o mechanismu účinku elektrokonvulzivní terapie a krátce se zabývá technickým aspektem této léčebné metody. Budoucí perspektivy a nové varianty konvulzivních metod jsou popsány s důrazem na Low Amplitude Seizure Therapy. Navrhovaný výzkum má za cíl porovnat míru postižení kognitivních funkcí při použití dnes standardní elektrokonvulzivní terapie a její nové varianty Low Amplitude Seizure Therapy. Dílčím cílem je samotné zmapování profilu postižení kognitivních funkcí při léčbě pomocí Low Amplitude Seizure Therapy, jelikož takové výzkumy v současné době neexistují. Pro výzkumné účely byla sestavena baterie kognitivních testů složená z Montreal Cognitive Assessment, MATRICS Consensus Cognitive Battery a Columbia University Autobigraphical Memory Interview - Short Form. Klíčová slova: elektrokonvulzivní terapie, Low Amplitude Seizure Therapy, kognitivní funkce, retrográdní amnézie, těžká depresivní porucha, MATRICS Consensus Cognitive Battery
|
|
|
Úloha vychytávání trijodthyroninu erytrocyty ve vztahu hypotalamo - pituito - thyroidální osy a depresivní poruchy
Kališová, Lucie ; Paclt, Ivo (vedoucí práce) ; Höschl, Cyril (oponent) ; Schreiber, Vratislav (oponent)
Ve výzkumné části této práce jsme se pokusili na periferním modelu, který představovaly červené krvinky, sledovat souvislost depresivní poruchy s parametry vychytávání L-trijodthyroninu. Uptake L-T3 do erytrocytů by mohl být odrazem narušení funkce hypotalamo-pituito-thyroidní osy. Tato základní premisa byla současně doplněna o další, a sice o předpoklad ovlivnění transportu L-T3 přes membránu jejím složením. Platí, že L-trijodthyronin je transportován přes erytrocytární membránu usnadněnou difúzí pomocí stereospecifického saturovatelného přenašečového systému nezávislého na Na+. Cílem naší výzkumné práce bylo sledovat změny kinetických parametrů vychytávání, tj. maximální rychlost Vmax a zdánlivou Michaelisovu konstantu KM a změny v membránové fluiditě. Předmětem pozorování byl výzkumný vzorek složený ze 24 osob s depresivní poruchou, které byly podrobeny měření před léčbou a jeden měsíc po léčbě citalopramem. Dosažená výsledná data byla srovnána se skupinou 19 zdravých kontrol. Biochemické parametry byly korelovány s klinickým hodnocením dle škál pro depresi. Všechny zúčastněné osoby odpověděly adekvátně na antidepresivní léčbu. Funkce přenašeče pro L-T3 je u deprese změněna, neboť kinetické parametry vychytávání L-T3 do erytrocytů byly u depresivních pacientů před léčbou signifikantně zvýšené proti...
|
host ::
RSS.