|
|
Mathesso: Desková hra jako diagnostický nástroj
Šimková, Zuzana ; Děchtěrenko, Filip (vedoucí práce) ; Pikola, Julie (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá potenciál využití deskové hry Mathesso v diagnostice kognitivních funkcí. Teoretická část obsahuje úvod do psychologického testování, shrnutí úskalí klasických testů a přehled nově vznikajících alternativních metod. Dále se věnuje využití her v psychologii a psychodiagnostice, popisuje dosavadní výzkumy deskových her v tomto kontextu a poskytuje přehled směrů, kterými se výzkum gamifikace v psychodiagnostice ubírá. Empirická část obsahuje popis výzkumu, při němž byla 23 respondentům předložena upravená verze hry v digitální podobě spolu se třemi kognitivními testy měřícími inteligenci, paměť a exekutivní funkce. Získaná data byla analyzována pomocí korelací. Výsledky ukazují signifikantní korelaci s velkou sílou efektu pro test inteligence, naopak nenaznačují, že by tato metoda dokázala konkurovat Testu cesty používanému pro měření exekutivních funkcí. Pro měření paměti se zvolený postup při zadávání instrukcí ke hře ukázal jako zcela nevhodný, schopnost měřit tuto kognitivní funkci je tedy potřeba otestovat znovu. Obecně lze říci, že hra diagnostický potenciál má, ovšem bude potřeba provést ještě řadu dalších výzkumů, které umožní překročit stávající limity a vyladit herní design. Klíčová slova: Desková hra; Mathesso; Psychologická diagnostika; Kognitivní funkce
|
|
|
Soucit se sebou a nepřipoutanost k Já u pacientů s poruchou příjmu potravy
Micková, Augustina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Pikola, Julie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá koncepty soucit se sebou a nepřipoutanost k Já v kontextu poruch příjmu potravy, zejména mentální anorexie a bulimie. V literárně přehledové části jsou nejprve představeny poruchy příjmu potravy s důrazem na formy maladaptivního emočního prožívání u pacientů s poruchou příjmu potravy, které se podle zahraničích studií objevují v kontextu soucitu se sebou. Práce se dále zaměřuje jak na teoretické pozadí konceptů soucitu se sebou a nepřipoutanost k Já, tak na současná vědecká zjištění o souvislostech s poruchami příjmu potravy. V empirické části je představen návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit, zda mají pacienti s poruchou příjmu potravy dle dosavadních předpokladů nižší míru soucitu k sobě v porovnání s obecnou populací. Dále je cílem zjistit, jakou mají tito pacienti oproti obecné populaci úroveň nepřipoutanosti k Já. Pro účely výzkumného šetření budou použity tři dotazníky - Škály nepřipoutanosti k Já (NTS; Whitehead et al., 2018; česká verze Benda, 2020b). Sussexsko- Oxfordské škály soucitu k sobě (SOCS-S; Gu et al., 2019; česká verze Benda, 2019c). a Inventář poruch příjmu potravy (Eating Disorder Inventor, EDI; Garner, Olmstead, & Polivy, 1983; česká verze Papežová, 2010). Výzkum by mohl přinést informace týkající se souvislostí mezi soucitem k sobě,...
|
|
|
Prožívání emocí u vysoce citlivých lidí
Zemanová, Anežka ; Pikola, Julie (vedoucí práce) ; Bosman, Dita (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prožíváním emocí vysoce citlivými lidmi. Hlavním cílem literárně přehledové části je shrnout dosavadní poznatky o tomto tématu. Literárně-přehledová část se zaměřuje na projevy citlivosti smyslového zpracování a vysoké citlivosti, možnosti měření vysoké citlivosti a emoce těchto jedinců. Výzkumná část popisuje realizovaný kvalitativní výzkum. Cílem výzkumu je představit pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi vysoce citlivými jedinci jejich hodnocení vysoké citlivosti, prožívání emocí a jejich dopady na život. Pomocí otevřeného kódování je identifikováno pět témat, a to projevy vysoké citlivosti, vztah k vysoké citlivosti, vysoká citlivost ve vztahu k druhým, emoce a regulace emocí. Podle výsledků respondenti hodnotí své emoce jako silné a vyvolatelné i drobným podnětem. Důležité se v životě vysoce citlivých lidí jeví sebepřijetí. Klíčová slova vysoká citlivost; citlivost smyslového zpracování; prožívání emocí; intenzita emocí; regulace emocí
|
|
|
Účinky mindfulness tréninku na soucit se sebou a resilienci u dospívajících v době pandemie COVID-19
Dušková, Lucie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pikola, Julie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi psychickými fenomény, kterými jsou mindfulness, soucit se sebou a resilience. První kapitola představuje pojem mindfulness, jeho definici a historické zdroje, přínosy mindfulness, které jsou doložené soudobými výzkumy. Dvě podkapitoly jsou věnované propojení mindfulness se soucitem se sebou a propojení mindfulness s resiliencí, včetně výzkumů v těchto oblastech. Poslední podkapitola se zabývá popisem mindfulness tréninku, konkrétně na mindfulness založené kognitivní terapii (MBCT). Druhá kapitola je věnovaná fenoménu soucitu se sebou, nejprve tento pojem vymezuji, poté představuji soucit se sebou ve výzkumech a nakonec popisuji metody měření soucitu se sebou. Třetí kapitola definuje resilienci, ukazuje oblasti výzkumu resilience, dále je zde popsána souvislost resilience s pandemií COVID-19 a poslední dvě podkapitoly představují metody měření resilience u dospělých a u dětí a dospívajících. Čtvrtá kapitola stručně popisuje vývojovou etapu dospívání, zejména období adolescence (věk 15-18 let), protože tito jedinci jsou i cílovou skupinou v návrhu výzkumu, jenž je druhou částí této bakalářské práce. V druhé části práce navrhuji výzkum, který by měřil účinky mindfulness tréninku (MBCT) na soucit se sebou a resilienci u dospívajících ve věku 15-18 let v době...
|
host ::
RSS.