|
|
Kognitivní schopnosti u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Józsová, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Motýl, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá onemocněním roztroušená skleróza a jeho souvislostmi s kognitivními funkcemi. Teoretická část nejdříve předkládá poznatky týkající se zmíněného onemocnění, etiopatogenezi, klinický obraz, diagnostiku i možnosti léčby. Následně se zaměřuje na kognitivní funkce a jejich poškození ve spojení s roztroušenou sklerózou, jsou představovány také jejich neurologické koreláty a možnosti terapeutického působení. V neposlední řadě je prostor věnován i neuropsychologickým metodám používaným pro účely zhodnocení kognice specificky u pacientů s roztroušenou sklerózou. Empirická část je zaměřena na kognitivní funkce u pacientů s diagnózou tzv. klinicky izolovaného syndromu. Pacienti jsou testováni za pomoci neuropsychologických testů v kognitivních doménách, které jsou ve spojení s roztroušenou sklerózou často zmiňovány. Mezi tyto domény patří paměť, pozornost, rychlost zpracování informací, vizuoprostorové funkce, řeč a exekutivní funkce. Dále pak u těchto jedinců zkoumá zhoršení kognitivních funkcí v období od prvního kognitivního testování po stanovení diagnózy klinicky izolovaného syndromu, až do druhého testování, které se odehrává přibližně rok a půl od prvního. Klíčová slova: roztroušená skleróza; epidemiologie; patologie; klinický obraz; diagnostika; léčba; kognice; kognitivní dimenze;...
|
|
|
Metody zkoumání specifické věrohodnosti výpovědi
Józsová, Kristýna ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Šíchová, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá jedním z důležitých fenoménů forenzní psychologie, kterým je věrohodnost svědecké výpovědi. Bakalářská práce klade důraz především na metody, jimiž se v současnosti ověřuje věrohodnost podané výpovědi. Teoretická část práce se nejprve věnuje definici pojmu věrohodnost a jejímu rozdělení na obecnou a specifickou. Následně se teoretická část zabývá metodami, a to jak neverbálními, tak verbálními, přičemž u verbálních metod podrobněji představuje čtyři využívané metody, konkrétně SVA, SCAN, RM a MASAM. Empirická část se zaměřuje na tři metody, konkrétně SVA (ze které bude použitá jen jedna část, a to CBCA), SCAN a poměrně nová metoda MASAM. Cílem výzkumu je zjistit, s jakou pravděpodobností hodnotitelé správně posoudí věrohodnost výpovědi pomocí těchto metod a jednotlivé výsledky pak mezi sebou porovnat. Dalším cílem je porovnání pravděpodobnosti správného posouzení věrohodnosti, pokud posuzovatel využije jednu z výše uvedených metod, s tím, když posuzovatel bude hodnotit výpověď podle subjektivního dojmu. Součástí výzkumu pak také bude kvalitativní sběr kritérií, která posuzovatelé při hodnocení výpovědí použili. Klíčová slova Věrohodnost, verbální metody, neverbální metody, kritéria hodnocení
|
host ::
RSS.