|
|
Izrael a strategie odstrašení
Syruček, Václav ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá státem Izrael a jeho strategií odstrašení se za měřením na otázku, jak se měnila strategie odstrašení státu Izrael mezi roky 1967 a 2014. Teoretická část práce nejprve představuje koncept grand strategy. Následuje kapitola blíže představující strategii odstrašení, možné přístupy k vytvoření odstrašení a obecné cíle aktérů při snaze odstrašit jiné státní a nestátní aktéry od jejich chování. Praktická část práce představuje vývoj přístupu Izraele k odstrašení v jednotlivých historických obdobích se zaměřením na období mezi lety 1967 a 2014. Pro kontext jsou kratší kapitoly věnovány i období mezi Válkou za nezávislost a výhledům izraelské bezpečnosti po roce 2014. Na příkladech je ukázáno, že izraelské odstrašení se posouvalo od disproporční odvety k větší zdrženlivosti.
|
|
|
Role konspiračních teorií v americké politické kultuře. Případová studie QAnon
Klofáč, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Konspirační teorie již nelze považovat za okrajovou záležitost, která by se týkala jen pár jedinců. Jejich síla byla výrazně umocněna rozvojem informačních technologií, což umožnilo neznámým jednotlivcům oslovit masy lidí v nevídaném měřítku. Konspirační teorie nejsou novým fenoménem a Americká společnost je konspiračními teoriemi ovlivňována od samotného počátku. Obava z kon- spirací a konspirační smýšlení hrají v amerických dějinách významnou roli. Podle obvyklých před- stav konspiračních teoretiků dochází k neustálému pronikání nepřátel do klíčových institucí amer- ické společnosti. Ta má vzhledem ke svým tradičním hodnotám predispozici konspiračním teoriím důvěřovat. Konspirační teorie jsou nástrojem politické propagandy a stejným způsobem zafungoval v americké společnosti i QAnon. Díky internetu a sociálním sítím, které výrazně přispěly k defor- maci sdílené reality se QAnonu podařilo ovlivnit americkou společnost a stát se vlivnou konspirační teorií, která se dostala do nejvyšších pater americké politické scény. Práce se zabývá otázkou, jaké konkrétní kvality dopomohly QAnonu stát se mainstreamovou konspirační teorií a jak k tomu přis- pěla náchylnost americké společnosti spikleneckým teoriím věřit. Analytická část případová studie zkoumá okolnosti vzniku a rozmachu QAnonu a analyzuje jej...
|
|
|
The influence of training program structures on police brutality in the USA
Janovec, Adam ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práca s názvom Vplyv štruktúry tréningových programov na policajné násilie v USA predstavuje analýzu obsahovej stránky textových tréningových manuálov, ktoré sprevádzajú kadetov aj ich inštruktorov počas celej doby trvania tréningu. Manuály reprezentujú kostru tréningového programu, v ktorej sú zakódované okrem operatívnych postupov aj etické normy a morálne hodnoty, ktorých by sa policajní dôstojníci pri výkone služby mali pridržiavať. Akým spôsobom sú tieto hodnoty prezentované, predstavuje určujúci element pri formovaní dôstojníkovho vnímania poslania polície, ako aj jeho prístupu k využívaniu fyzickej sily, ako nástroja na vymáhanie právneho poriadku. Neobozretná interpretácia fyzickej intervencie pri zákroku voči civilistom má ďalekosiahle dopady na dôstojníkov, ktorí sa v jej dôsledku môžu uchyľovať k zneužitiu policajnej autority a páchaniu policajného násilia. Hlavným cieľom práce je preukázať, že medzi obsahom tréningových manuálov určených pre kadetov v policajných akadémiách a mierou výskytu policajného násilia, existuje vzájomná korelácia. Práca venuje značný priestor identifikácií kľúčových faktorov stojacich za vznikom policajného násilia, prostredníctvom zjednotenia súčasného teoretického výskumu tejto problematiky. Najväčší priestor je však venovaný priblíženiu spôsobu posudzovania...
|
|
|
EU democracy promotion in contemporary sub- Saharan Africa: the case study of South Sudan
Husák, Jim ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Šíření demokracie má za cíl přinutit nebo povzbudit cizí stát k demokratizaci. To zahrnuje přímou pomoc demokracii financováním reforem nebo školení a to buď v rámci volební arény, ve vládě nebo občanské společnosti. Dále k strategiím šíření demokracie patří rétorické závazky, politická gesta, šíření informací, sankce, podmíněnost a tzv. "měkká síla" - kulturní vazby a jejich význam při prosazování hodnot. Diplomová práce Šíření demokracie EU v současné subsaharské Africe: případová studie Jižního Súdánu zkoumá tyto strategie tak, jak je využívali aktéři EU při podpoře demokracie v Jižním Súdánu. Jižní Súdán je nejmladší zemí světa a instituce EU i členské státy EU pomáhaly zemi v jejím nelehkém pokusu o vývoj k demokratickému státu. Výzkum se zaměřuje na to, jak se toho aktéři EU snažili dosáhnout a jak se strategie měnily v letech 2011 až 2020. Práce dochází k závěru, že EU používala přístup top-down, kdy jednala především s vládami a dalšími státními institucemi, spíše než s občanskou společností. Zaměřila se také na rozvoj řádné správy věcí veřejných a právního státu spolu s posílením sociálně-ekonomických odvětví. EU rovněž podporovala demokracii v Jižním Súdánu prostřednictvím regionálních organizací IGAD a EAC. V rámci IGAD se podílela na vyjednávání mírové dohody R-ARCSS, která rovněž...
|
|
|
The Trump Administration and Its Impact on Czech Foreign Policy
Bastlová, Renée ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem Trumpovy administrativy na českou zahraniční politiku. Cílem je analyzovat změny, ke kterým došlo, a vysvětlit, co znamenaly pro Českou republiku. Práce k dosažení svých cílů využívá metodu zahraničněpolitické analýzy. Prezident Trump ve své kampani kritizoval multilateralismus a zdůrazňoval nevýhodné postavení USA v transatlantických vztazích. Vystoupil z řady multilaterálních organizací a uvalil cla na evropský dovoz do USA, čímž omezil volný obchod. Mimo jiné prezident Trump používal agresivní styl, když vyzíval členské země NATO k dodržování slibu přispívat dvěma procenty HDP na společnou obranu. Trumpův přístup k transatlantickým vztahům představoval výzvu, jelikož jeho kroky byly v rozporu s hlavními cíli české zahraniční politiky, jimiž jsou bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou asymetrické, a proto se Česká republika musí přizpůsobovat změnám v zahraniční politice USA. Na druhou stranu kvůli rostoucímu vlivu Číny a Ruska zvýšily USA svou přítomnost ve střední a východní Evropě. Tato pozornost vyústila ve vedoucí postavení České republiky v jednáních o 5G. Zároveň se otevřel prostor pro vytvoření nové agendy české zahraniční politiky. Vztahy se v daném období ani výrazně nezhoršily, ani nezlepšily.
|
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
| |
|
| |
|
|
Typologie chování Korejské lidově demokratické republiky: Analýza vývoje vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou
Štroblová, Radka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
do prezidentského úřadu již došlo , které ovlivnily vztahy Spojených států amerických a Korejské lidově demokratické - , přes slovní urážky obou představitelů, historické setkání vůdců korejských států demilitarizované zóně společné vystoupení jihokorejských a severokorejských sportovců na zimních olympijských hrách Pchjongčchangu, až po historický summit v Čong který měl přinést zásadní proměnu vzájemných vztahů. V pořadí druhá schůze obou představitelů v Hanoji však skončila předčasně - bez podpisu plánovaného společného prohlášení. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou se neustále a často dramaticky vyvíjejí. Hlavním tématem vzájemných rozhovorů byla již v minulosti úplná, ověřitelná a nenávratná denuklearizace Korejského poloostrova, která měla zajistit trvalý mír a stabilitu regi omezení se tak staly hlavní otázkou řešenou při multilaterálních jednání, kterých se kromě Spojených států a Severní Koreje účastnila i Korejská republika, Čína, Rusko a Japonsko. Severní Korea však rozhovory často sabotovala a období kooperace tak byla přerušována provokacemi a nepřátelskými akcemi v podobě testů balistických střel či jaderných zbraní. Ve své práci se snažím nalézt obecnou typologii chování Korejské lidově demokratické republiky se zaměřením na opakující se cykly...
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
host ::
RSS.