|
|
The Trump Administration and Its Impact on Czech Foreign Policy
Bastlová, Renée ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem Trumpovy administrativy na českou zahraniční politiku. Cílem je analyzovat změny, ke kterým došlo, a vysvětlit, co znamenaly pro Českou republiku. Práce k dosažení svých cílů využívá metodu zahraničněpolitické analýzy. Prezident Trump ve své kampani kritizoval multilateralismus a zdůrazňoval nevýhodné postavení USA v transatlantických vztazích. Vystoupil z řady multilaterálních organizací a uvalil cla na evropský dovoz do USA, čímž omezil volný obchod. Mimo jiné prezident Trump používal agresivní styl, když vyzíval členské země NATO k dodržování slibu přispívat dvěma procenty HDP na společnou obranu. Trumpův přístup k transatlantickým vztahům představoval výzvu, jelikož jeho kroky byly v rozporu s hlavními cíli české zahraniční politiky, jimiž jsou bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou asymetrické, a proto se Česká republika musí přizpůsobovat změnám v zahraniční politice USA. Na druhou stranu kvůli rostoucímu vlivu Číny a Ruska zvýšily USA svou přítomnost ve střední a východní Evropě. Tato pozornost vyústila ve vedoucí postavení České republiky v jednáních o 5G. Zároveň se otevřel prostor pro vytvoření nové agendy české zahraniční politiky. Vztahy se v daném období ani výrazně nezhoršily, ani nezlepšily.
|
|
|
Vliv NRA na soudní rozhodnutí v případu D.C. v. Heller
Bastlová, Renée ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o zlomovém soudním případu z roku 2008, který se zabýval zákazem zbraní na úrovni města. V tomto případu bylo poprvé v historii druhého dodatku rozhodnuto ve prospěch tzv. individuálního práva držet zbraň, a to konkrétně za účelem sebeobrany. Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických říká, že "Dobře udržované milice jsou nezbytné k zabezpečení svobodného státu, právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno." Existují dvě interpretace tohoto dodatku. Jedna strana sporu tvrdí, že druhý dodatek zajišťuje individuální právo držet zbraň. Ta druhá, že druhý dodatek zajišťuje právo držet zbraň pouze v souvislosti s domobranou. NRA, jež je jednou z nejsilnějších lobbistických skupin v USA, prosazuje individuální právo držet zbraň. Součástí práce je analýza způsobu lobbování NRA a projevů tohoto lobbingu. Zkoumá, do jaké míry Nejvyšší soud Spojených států amerických a jeho soudci kopírovali myšlenky NRA v tomto soudním případu. Cílem práce je pomocí dlouhodobě prosazovaných argumentů této organizace, které se objevují v tzv. amicus curiae brief určit shodu s argumenty stanoviska Nejvyššího soudu. Z mé provedené analýzy vyplývá, že NRA nestála za vznikem tohoto soudního případu. Bez její dlouholeté kampaně by však případ nemohl vzniknout a soud by zajisté nerozhodl...
|
host ::
RSS.