|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Doporučování jako denní praxe každého z nás
Matoušová, Barbora ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá doporučováním jako všudypřítomným fenoménem, především pak jeho mechanismem fungování. Doporučování je běžnou součástí komunikace každého z nás. Jedná se o rozhovor na libovolné téma mezi přáteli či známými, kteří mají s daným tématem určitou vlastní zkušenost a na jejím základě vědomě druhému poskytují negativní či pozitivní referenci o probíraném výrobku, službě či události. Není však neobvyklé, že podstata doporučování je využívána k marketingovým a komerčním účelům, jakými jsou například reklamy nejrůznějších podob, webové stránky či určité mobilní aplikace. Na doporučování jakožto specifickou formu sociální komunikace můžeme pohlížet z několika různých úhlů pohledu. Běžné je si dle tradičních modelů komunikační situaci rozčlenit na aktéry, obsah, formu a záměry a efekty. Tyto obecné poznatky jsou v této práci pak dále propojeny s jednotlivými oblastmi života, jakými jsou zábava, služby, základní věci a výrobky denní spotřeby, nadstandardní výrobky a sociální vztahy. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že klíčovým konceptem v mechanismu doporučování je důvěra. Ta hraje důležitou roli ve všech složkách struktury doporučování. Nakonec jsou výsledky analýzy v práci také srovnány s poznatky z odborné literatury a předchozích výzkumů.
|
|
|
Přenos informací o zdravém životním stylu od odborné k laické veřejnosti
Gorčíková, Michaela ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Diplomová práce se zabývá přenosem informací od odborné k laické veřejnosti prostřednictvím webového média obesity-news.cz a shrnuje problematiku zdraví a životního stylu, která je v současnosti stále více probírána i v prostředí masových médií. Práce je rozdělena na dvě části, hlavní cíl je zaměřen na distribuci odborných článků s cílem zvýšit návštěvnost webové stránky, navýšit počet zobrazení, zapojit více autorů do tvorby obsahu a propojit web se sociální sítí Facebook. Druhá část zjišťuje prostřednictvím dotazníků, kde nejčastěji veřejnost hledá informace o zdravém životním stylu a stala se podkladem pro zprostředkování přenosu informací. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 25 respondentů, kteří byli náhodně vybráni v nutriční poradně v Praze a při rekondičním pobytu pro obézní pacienty v Srbech pod záštitou VŠTJ Medicina Praha. Všechna sesbíraná data byla následně statisticky vyhodnocena do podoby grafů a tabulek. Přenos informací trval 4 měsíce od února do května 2020 a spočíval v účasti na tvorbě a organizaci redakčního plánu, komunikaci mezi autory, redaktory a korekturou a zajištění všech materiálů k publikaci. Data pro vyhodnocení jsou získána z analytického nástroje Google Analytics a převedena do formy tabulek a grafů. Z výsledků dotazníkového šetření se potvrdilo, že lidé nejčastěji...
|
|
|
Raná socializace dětského čtenářství v rodině a její vliv na školní úspěch
Gorčíková, Magdaléna ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Katrnák, Tomáš (oponent) ; Straková, Jana (oponent)
Předmětem disertační práce je výzkum rané fáze čtenářské pre-gramotnosti na prvním stupni základní školy. Zkoumáme její souvislosti s odlišným sociálně-kulturním prostředím rodiny (vzdělání, dvě podoby kulturního kapitálu). V teoretické části nastiňujeme dosavadní výsledky bádání jazykového a kognitivního vývoje dětí tvořící pre-gramotnost, a to v kontextu sociálního zázemí a konceptu specifické formy kulturního kapitálu v podobě čtenářského klimatu v rodině. V rámci šestiletého panelového výzkumu Čtení a psaní školáků (N = 439 dětí a jejich rodičů) z pražských a středočeských ZŠ jsme mapovali (a) existenci rozdílů na počátku školy v úrovni pre-gramotnosti na základě sociálně-kulturního klimatu rodiny a (b) efekty předchozí úrovně této pre-gramotnosti v prvních letech školy a charakteristik rodiny dítěte na studijní výsledky (školní prospěch v páté třídě, přechod na víceletá gymnázia od třídy šesté). Děti vstupují do školy s rozdílnou úrovní pre-gramotnosti, ale náskok těch, kdo vykazují vyšší úroveň počáteční gramotnosti se nesetře ani po dvou letech školní docházky (zamítáme hypotézu Matoušův efekt). Rozdíly lze vysvětlit na základě vzdělání a efektu částečně i kulturního zvýhodnění. Úroveň čtenářské pre-gramotnosti na počátku prvního stupně má vliv na školní výsledky na jeho konci. Současně...
|
|
|
Mezigenerační přenos výchovných stylů z orientační do prokreační maloměstské rodiny
Vaňhal, Miroslav ; Gorčíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Mazáková Šetinová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přenosem výchovných stylů v rodinách. Je koncipována jakožto případová studie týkající se dvou generací rodin z českého maloměsta zvaného Říční. Cílem této práce bylo popsat, jak výchovný styl, kterým je člověk vychováván svými rodiči ovlivňuje jeho přístup k výchově k vlastním dětem. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, které se věnují rodině, výchově a mezigeneračnímu přenosu. V každé z těchto částí jsou definovány pojmy, se kterými se dále pracuje a jsou shrnovány dosavadní relevantní poznatky. Praktická část nejprve čtenáři prezentuje využitou metodologii a poté se věnuje interpretaci dat a zodpovídání jednotlivých výzkumných otázek. Vychází se mého zde z kvalitativního výzkumu, v jehož rámci byly provedeny polo-strukturované rozhovory s nynějšími rodiči a prarodiči. Výstupem z provedené tematické analýzy je popsání toho, jak respondenti z obou generací byli vychováváni, jak výchovu hodnotí a o jaké styly by se mohlo jednat. Načež je navázáno popsáním toho, jaký vliv může mít výchovný styl v mezigeneračním horizontu. Konkrétněji byl při výzkumu nalezen silný vliv sociálního učení. Menší důraz byl dotazovanými kladen na nastavování odlišných praktik na základě hodnocení výchovy a chování rodičů. Změny ve společnosti se zdají býti rovněž faktorem.
|
|
|
Hmotnostní profil obézního pacienta.
Gorčíková, Michaela ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Zikán, Vít (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou obezity, která v současnosti patří mezi nejčastější metabolická onemocnění. Teoretická část práce shrnuje základní charakteristiku obezity, epidemiologii, etiopatogenezi, zdravotní komplikace a možnosti léčby. Práce si klade za cíl popsat hmotnostní vývoj u pacientů s obezitou 3. stupně a zjistit hlavní příčiny, které se nejvíce podílejí na vzestupu a poklesu hmotnosti. Údaje ke zpracování grafu vývoje hmotnosti poskytlo 57 obézních jedinců. Informace byly získány formou retrospektivní metody při osobním rozhovoru na III. interní klinice - klinice endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Veškerá shromážděná data byla následně statisticky vyhodnocena do podoby tabulek a grafů. Nejčastější příčinou vzestupu hmotnosti v celém souboru je kombinace nezdravého stravování a sedavý způsob života (56 %). Pouze u žen bylo nejčastější příčnou nárůstu váhy těhotenství (68 %). Mezi významné příčiny, které se značně uplatnily při vzestupu hmotnosti, patří stres (46 %), farmakoterapie (46 %), úraz nebo operace (40 %). Naproti tomu nejčastější příčinou poklesu hmotnosti byla u většiny pacientů dieta či úprava stravy (65 %), LCD a VLCD režim na lůžku (51 %) a bariatrická operace (40 %). Další výsledky ukázaly, že muži dosahují během...
|
|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Potenciál knih jako zdroj kognitivního kulturního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status
Gorčíková, Magdaléna ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce Potenciál knih jako zdroj kulturního kognitivního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status se zabývá sociokulturním fenoménem čtení, jež jako kognitivní dovednost je těsně spjato se základními potřebami dítěte a návykem pracovat a učit se. Cílem této práce je zmapovat mechanismus této kulturní aktivity (jako specifický typ kulturního kapitálu), který nejen v rámci rodiny ale i školy formuje individuální schopnosti jedinců jako předpoklad úspěchu v životě. V teoretické části popisuje životní etapy čtení s jasně vymezenými čtenářskými návyky a utváření vztahu ke knize, nastiňuje koncepci kognitivního kulturního kapitálu a shrnuje význam vnějších determinantů pro vznik a rozvoj čtenářského zájmu. Empirická část pracuje s datovou bází z výzkumu Distinkce a hodnoty 2008 (SOÚ AV ČR, v.v.i.), kde je představena struktura čtenářského klimatu (dostupnost domácí knihovny, nápodoba čtenářských vzorů, interakce o čteném s dítětem i vlastní četba v dětství). V návaznosti na domácí čtenářskou socializaci dětí je analyzován vliv čtenářského klimatu v oblasti vzdělání: na školní výsledky základní škole, přechody mezi jednotlivými stupni vzdělanostního systému (střední škola a vysoká škola) nejvyšší dosažené vzdělání a mezigenerační vzdělanostní mobilita. Dále je analyzován vliv...
|
|
|
Islámská civilizace: Srovnání reprezentativních výkladů
Gorčíková, Magdaléna ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce Islámská civilizace: srovnání representativních výkladů představuje teoretický a historický přístup ke komparativnímu zkoumání islámské společnosti interpretací a srovnáním stěžejních autorů, v němž je důraz kladen jednak na základní sociální vzorce této společnosti v dlouhodobém a dynamickém vývoji jednak na její roli v rámci modernizačních transformací. Hlavním cílem je selektivní reflexí přispět k pochopení dlouhodobých historických zkušeností islámu, jeho charakteristických světových názorů a institucionálních vzorců a rovněž i způsobů, jak se podílí na světových dějinách. K tomu je využito interpretací a srovnání několika vybraných autorů se zvláštním zaměřením na koncept muslimské společnosti ve studiích Arnošta Gellnera. První část práce se věnuje zejména vymezení konceptu islámské civilizace jako jednoho z velkých sociálně-kulturních celků v euroasijském makroregionu. Druhá část práce se zaměřuje na politické tradice a transformace a dílče i na ekonomickou strukturu islámské civilizace. V poslední části práce je pak věnována pozornost islámské společnosti jakožto možné alternativní modernitě v komparaci s různými koncepcemi interpretace islámu dalších společenskovědních badatelů.
|
|
|
Doporučování jako denní praxe každého z nás
Matoušová, Barbora ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá doporučováním jako všudypřítomným fenoménem, především pak jeho mechanismem fungování. Doporučování je běžnou součástí komunikace každého z nás. Jedná se o rozhovor na libovolné téma mezi přáteli či známými, kteří mají s daným tématem určitou vlastní zkušenost a na jejím základě vědomě druhému poskytují negativní či pozitivní referenci o probíraném výrobku, službě či události. Není však neobvyklé, že podstata doporučování je využívána k marketingovým a komerčním účelům, jakými jsou například reklamy nejrůznějších podob, webové stránky či určité mobilní aplikace. Na doporučování jakožto specifickou formu sociální komunikace můžeme pohlížet z několika různých úhlů pohledu. Běžné je si dle tradičních modelů komunikační situaci rozčlenit na aktéry, obsah, formu a záměry a efekty. Tyto obecné poznatky jsou v této práci pak dále propojeny s jednotlivými oblastmi života, jakými jsou zábava, služby, základní věci a výrobky denní spotřeby, nadstandardní výrobky a sociální vztahy. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že klíčovým konceptem v mechanismu doporučování je důvěra. Ta hraje důležitou roli ve všech složkách struktury doporučování. Nakonec jsou výsledky analýzy v práci také srovnány s poznatky z odborné literatury a předchozích výzkumů.
|
host ::
RSS.