|
|
Efektivita tréninku paměťových a tělesných schopností u seniorů
Waidingerová, Iveta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tréninku kognitivních funkcí a tělesném cvičení u seniorské populace. Dotýká se problematiky aktivního stárnutí, která je v současné době značně aktuální. Teoretická část se zabývá aktuálními poznatky a výsledky studií převážně pokud se týká kognitivně zdravých seniorů. Praktickou částí je výzkum zjišťující subjektivně vnímaný efekt kombinace nácviku kognitivních funkcí, jinak také tréninku paměti a tělesného cvičení u kognitivně zdravých jedinců v seniorském věku. Klíčová slova: stárnutí, aktivní stárnutí, trénink kognitivních funkcí, trénink paměti, tělesné cvičení
|
|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
|
Traumatizující dopad sexuálního zneužívání v dětství
Dušková, Zora ; Junková, Vendula (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Sexuální zneužívání dětí představuje závažný sociopatologický jev a jednu z nejzávažnějších forem ubližování dítěti. Problematika sexuálního zneužívání dětí provází lidstvo po staletí a lze ji nahlížet z mnoha úhlů pohledu a různou optikou. Sexuální zneužívání, zejména ve své intrafamiliární podobě, má zásadní, často silně traumatizující dopad na dítě, na jeho aktuální stav i jeho celkový vývoj, a tím i na kvalitu budoucího života. Přesto dosud není z tohoto pohledu problematice věnován vždy dostatek pozornosti. Traumatizované děti reagují na zneužívání s velkou individuální variabilitou; obraz následků je velmi nejednotný, symptomy bývají spíše nespecifické, což zásadním způsobem ztěžuje též detekci ohrožených dětí. Bez dobré informovanosti o tom, kdo jsou zneuživatelé dětí a z jakých pohnutek je sexuálně atakují, nemůžeme děti dostatečně efektivně před těmito riziky chránit. Intrafamiliární sexuální zneužívání je složitý, multifaktoriální jev, na jehož vzniku, rozvoji a udržování se podílí nejen zneuživatel, ale svůj díl může mít i dynamika a struktura rodinného systému. Správné pochopení těchto souvislostí je nezbytnou podmínkou k zahájení ochrany dítěte před dalším atakováním, k navození žádoucích změn v rodinném systému a k sanaci vztahů. Mnohé děti jsou sexuálně zneužívané od útlého věku a dlouhodobě,...
|
|
|
Tvorba uživatelské příručky pro PFT (C-W)
Čáp, David ; Šípek, Jiří (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rosenzweigův obrázkový frustrační test (PFT) pro dospělé neměl nikdy vytvořeny normy na české populaci. Od doby, kdy vznikl, jeho grafický podnětový materiál velmi zestárl a stal se téměř nepoužitelným. Tato práce si klade za cíl seznámit čtenáře s metodou PFT a následně představit nový grafický materiál a nově vzniklé normy. Stejně tak i představuje novou uživatelskou příručku. Validita a reliabilita nové verze PFT (C-W) byla zkoumána na vzorku 30 studentů ve věku 14 až 16 let. Standardizace byla provedena na vzorku 100 studentů ve věku 14 až 17 let. Nové normy byly vytvořeny pro kategorie, S-E vzorce a GCR. Upraveno bylo také vyhodnocení testu. Klíčová slova: agrese, frustrace, projektivní metoda, Rosenzweigův obrázkový frustrační test, příručka
|
|
|
Faktory ovlivňující komplianci a adherenci s léčbou u HIV pozitivních pacientů
Braun, Richard ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Ivo (oponent) ; Štech, Stanislav (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá faktory, které mají přímý či nepřímý vliv na adherenci a komplianci s léčbou u pacientů s diagnózou HIV/AIDS. HAART terapie zaručuje nemocným dlouhodobě dobrý terapeutický efekt a vysokou kvalitu života, pokud akceptují doporučení lékařů a užívají pravidelně předepsaná antiretrovirotika. V případě porušování léčebného režimu hrozí pacientům rezistence na daný lék či na celou skupinu léků. Přesto se mezi pacienty najde poměrně početná skupina klientů, kteří nejsou adherentní, porušují pravidelnost medikace a riskují nejen rezistenci, ale výrazné zhoršení zdravotního stavu. Práce odhaluje kvalitativní metodologií bariéry i facilitátory adherence (non adherence) u pacientů s diagnózou HIV/AIDS specificky pro českou populaci. Podobný výzkum dosud nebyl na této populaci prováděn a výsledky jsou porovnávány s výstupy ze zahraniční literatury. Za základ porovnání byla použita Millsova metaanalýza (2006) 84 publikovaných výzkumů v oblasti adherence pacientů s HIV/AIDS. Klíčová slova: adherence, kompliance, HAART, rezistence, bariéry adherence, facilitátory adherence
|
|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
|
Všímavost a klinické přístupy založené na jejím rozvíjení
Žitník, Jiří ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
V teoretické části se podrobně věnujeme konceptu všímavosti, jeho historickému pozadí, rozdílným teoretickým přístupům a definicím všímavosti. Na tomto základě přinášíme vlastní definici všímavosti. Uvádíme přehled vlastností všímavostí, její aplikaci v klinickém prostředí, přístupy založené na jejím rozvíjení, účinné terapeutické faktory a také její využití u konkrétních duševních poruch. Věnujeme se také neurálním korelátům všímavosti, jejím vývojově psychologickým aspektům a přehledu měřicích metod. V empirické části jsme standardizovali dotazník Pěti aspektů všímavosti na české populaci a ověřovali jeho faktorovou strukturu. Test vykazoval dobrou reliabilitu i vnitřní konzistenci a faktorová analýza potvrdila pětifaktorovou strukturu. Dále jsme sledovali vztah všímavosti a vybraných demografických proměnných. Výsledky ukázali mírnou signifikantní korelaci všímavosti s věkem a vzděláním a nezávislost všímavosti na pohlaví v celkovém skóru. Ve čtyřech subškálách dotazníku se však obě pohlaví od sebe lišila. Potvrdila se také hypotéza, že všímavost souvisí s profesí respondenta. Nejvíce na škále všímavosti skórovaly pomáhající profese, především psychoterapeuti, nejméně technické profese. V další části se potvrdila hypotéza o vztahu všímavosti a životní spokojenosti. V poslední části jsme...
|
|
|
Psychické onemocnění v zrcadle snů ...z pohledu daseinsanalýzy
Pavlovský, Pavel ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Na základě 12 kasuistik pacientů s různými psychiatrickými diagnózami - deprese, schizofrenie a fobie - se ukazuje, že odlišný charakter těchto onemocnění se zrcadlí též ve snové existenci těchto pacientů. Zdá se, že se jejich sny, vedle některých společných rysů, vyznačují odlišnými snovými obsahy. Z opakovaných rozhovorů o snech s jednotlivými participanty této studie vyplynulo, že nejvýraznějším způsobem se opakují snová témata a prožitky vždy u každého jednotlivce. Nicméně také napříč jednotlivými diagnostickými skupinami jsme za pomoci fenomenologicko-hermeneutické metody a kvalitativní obsahové analýzy odhalili pravidelnosti v podobě opakujících se pocitů, fenoménů a existenciálů (zakotvených v daseinsanalytické teorii). Výzkum ukazuje, že daseinsanalytická analýza snů, resp. snových obsahů může být užitečným diagnostickým nástrojem k odhalování hlavních témat a oblastí existence konkrétního člověka.
|
|
|
Sny v kontextu biosyntézy
Viewegová, Martina ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním snové práce v kontextu biosyntézy. Cílem teoretické části práce je nalézt společný způsob pro práci se sny i s tělem s důrazem na práci se sny v rámci biosyntézy samotné. Cílem empirické části práce je zmapování specifik práce se sny v kontextu na tělo zaměřených přístupů s důrazem na kontext biosyntézy. Respondenty výzkumu tvořili účastníci výcviku v biosyntéze. Jejich odpovědi v rámci polostrukturovaného rozhovoru byly sumarizovány a podrobeny kritické analýze.
|
|
|
Úvod do sophia-analýzy
Martinová, Vanessa ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce představuje sophia-analýzu. Zabývá se tím, jaké koncepty a prostředky používá sophia-analytický psychoterapeutický směr k tomu, aby poskytl jedinci příležitost k osobnostnímu růstu. Teoretická část práce se věnuje vymezení sophia-analytické psychoterapeutické školy. Představuje konceptuální reference sophia-analýzy, její metapsychologii a zpracovává klíčové teoretické pojmy a specifické antropologické pojetí tohoto směru. Dále se věnuje deskripci aplikovaných terapeutických forem a prezentaci organizace a specifik výcvikového systému. V závěru je vylíčena historie vzniku sophia-analýzy a stručná biografie zakladatele. Praktická část diplomové práce se věnuje identifikaci, klasifikaci a výběru nejvýraznějších psychoterapeutických procesů v 21 individuálních sezeních sophia-analytické praxe a to pomocí "psychotherapy process Q-testu". V praktické části je podrobně popsána použitá metoda a výsledky její aplikace na sophia-analytický materiál. Aplikovaná metodologie splňuje dvojí účel. Zprostředkovává obraz sophia-analytické praxe z hlediska psychoterapeutických procesů v kontextu reálných sophia-analytických sezení a tím doplňuje uvedení tohoto psychoterapeutického směru v teoretické části této práce a zároveň prezentuje metodu /dosud neuvedenou v českém prostředí/, která otevírá...
|
host ::
RSS.