|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
| |
|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
|
Kořeny předškolní výchovy: Podmínky zdravého vývoje dětí v rodině, školce a přírodě
Asociace lesních školek ; Vostradovská, Helena ; Krajhanzl, Jan ; Vošahlíková, Tereza
Zmapování aktuální situace vybraných předškolních zařízení z pohledu podmínek pro zdravý rozvoj dětí. Analýza zkoumá rozdíl mezi klasickými školkami. byla popsána základní charakteristika školek (prostředí, zázemí, vybavení, personální zajištění), hospodaření, pedagogický přístup, metodika, program, problematika pobytu v přírodě, bezpečnost a zdraví dětí, rodinné prostředí dítěte, vnímání a hodnocení školky rodiči, rodina a kontakt dítěte s přírodou, schopnosti dětí lesních a klasických školek.
|
|
|
Výzkum odcizování člověka přírodě
Zájmové sdružení Toulcův dvůr, provozovatel Ekologického centra hl. m. Prahy, Praha ; Zelenka, Josef ; Weigertová, Gabriela ; Vostradovská, Helena ; Krajhanzl, Jan ; Klofnarová, Hana ; Kapuciánová, Magdalena ; Jechová, Květa ; Felcmanová, Zdeňka ; Franěk, Marek ; Strejčková, Emilie
Výzkum vlivu působení přírodního a antropogenního prostředí na vnímání a chování především dětí. Navržení řešitelných opatření k optimalizaci dalšího vývoje.rozpracování metodiky výzkumu vlivu působení přírodního a antropogenního prostředí na duševní a fyzický vývoj dětí. Vytvoření souboru dat, který může sloužit pro komparaci v budoucnosti; návrh indikátorů charakterizujících mentální vývoj a chování dětí. Provedení odhadu budoucího vývoje a vyvození důsledků. Navržení pozitivních změn v oblasti výchovy, vzdělávání a výzkumu. Kapitola Východiska a strategie projektu charakterizuje přístup řešitelů k problematice. Kapitola Zkoumání vztahu dětí k přírodě zahrnuje charakteristiku vztahu dnešních dětí k přírodě, přehled literatury, vymezuje základní metodologické přístupy pro výzkum v této oblasti a obsahuje řadu souvisejících metodik připravených pro další realizaci. kapitola Podmínky pro utváření vztahu dítěte k přírodě se zaměřuje na popis a analýzu současnosti z perspektivy předpokladů pro vývoj biofilního zaměření jedince. Ukazuje, jaké mají děti reálné možnosti v kontaktu s přírodou, jakou roli hraje při formování jejich vztahu k přírodě české školství a jaká je struktura jejich prázdninového období.
|
host ::
RSS.