|
|
Exekutivní funkce-jejich diagnostika a rehabilitace
Klucká, Jana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Testování exekutivních funkcí zůstává z mnoha důvodů stále velmi obtížné. V praxi se můžeme setkat se situacemi, že standardní běžně používané neuropsychologické testy neodhalí poškození exekutivních funkcí, které je v každodenním životě naprosto zjevné. Stejně jako v diplomové práci bylo cílem předloženého výzkumu ověřit hypotézu, zda přiblížení testování exekutivních funkcí reálnému životu přispěje ke zpřesnění jejich diagnostiky. V realizovaném výzkumu byly porovnány výkony skupiny 29 osob s dysexekutivním syndromem a kontrolní skupiny 29 zdravých osob. Výkony probandů byly sledovány ve dvou testových situacích, a to v klidu (standardní testování) a v zátěži hlukem (simulace reálných podmínek). V obou testových situacích byly použity shodné testy programu NEUROP-2 (KIQ, PAARE, GO/NO-GO, LISEQ, HANOI a NATE). V souladu s naší hypotézou byl v testech KIQ a HANOI prokázán negativní vliv hluku na výkon osob s dysexekutivních syndromem. V obou výše uvedených případech došlo u osob s dysexekutivním syndromem ke statisticky významnému zhoršení výkonu v zátěži hlukem. U ostatních použitých testů (PAARE, GO/NO-GO, LISEQ a NATE) nebyl vliv hluku na výkon zjištěn a to jak u skupiny zdravých osob, tak i u osob s dysexekutivním syndromem. Souhrnně lze konstatovat, že zdravé osoby ve srovnání s osobami s...
|
|
|
Psychosociální následky traumatického poranění mozku. Jejich dopad na rodinu pacienta.
Jira, František ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Název práce: Psychosociální následky traumatického poranění mozku. Jejich dopad na rodinu pacienta. Autor: František Jira Katedra (ústav): Katedra psychologie FF UK v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D. Počet stran: 116 Klíčová slova: traumatické poranění mozku psychosociální následky rodina ohnisková skupina zakotvená teorie Předkládaná diplomová práce se věnuje psychosociálním následkům (souvisejícím se životem mezi lidmi) traumatického poranění mozku. Ústředním tématem diplomové práce je dopad těchto následků na rodinu pacienta. Práce sestává z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena na čtyři okruhy - neuroanatomii a patologii, poranění mozku, psychosociální následky a rehabilitaci. V empirické části je zpracována problematika dopadu psychosociálních následků po traumatickém poranění mozku na rodinu pacienta pomocí kvalitativního výzkumného přístupu. Výzkum probíhal v občanském sdružení Cerebrum a Ústřední vojenské nemocnici Praha metodou ohniskových skupin. Pro následnou analýzu byla použita metoda zakotvené teorie. Výsledkem práce je srozumitelné zpracování obsáhlého tématu psychosociálních následků u osob po poranění mozku. Práce poskytuje podrobný náhled typických somatických, kognitivních, psychických, sociálních a emocionálních projevů, které se objevují...
|
|
|
Možnosti nefarmakologické intervence v terapii kognitivního deficitu u českých pacientů se schizofrenním onemocněním - kognitivní remediace pomocí počítačů
Rodriguez Manchola, Mabel Virginia ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn Kognitivní deficit u schizofrenie a možnosti jeho remediace jsou bohatě popsány v zahraniční literatuře. V České republice se však touto problematikou zabývalo jen málo studií. Cílem práce bylo přispět ke zmapování možností nefarmakologické intervence v podobě kognitivní remediace za pomoci počítačů u českých pacientů s onemocněním ze schizofrenního okruhu s prokázaným kognitivním deficitem. Do naší studie bylo zařazeno celkem 99 pacientů, finální data jsou ze souboru 44 pacientů v experimentální skupině (podstoupili 8týdenní remediaci počítačovým programem PSS Cog Rehab) a od 33 pacientů v kontrolní skupině (bez remediace). Výsledky potvrdily pozitivní krátkodobý efekt cílené remediace selektivních domén kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenií. Zdá se, že na strukturovanou intervenci je nejvíce citlivá funkce pracovní paměti. Tyto výsledky se shodují s některými zahraničními pracemi, které použily stejnou počítačovou metodu při remediaci, ale i se studiemi, které využily jiných metod remediace. Navíc funkce pracovní paměti se zlepšila i v generalizované podobě (vizuální intervence vedla i k auditivnímu zlepšení). Klíčová slova: Schizofrenie, kognice, deficit, remediace, počítač
|
|
|
Motivace k setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku
Vaněčková, Anna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o situaci manželů osob, kteří utrpěli poranění mozku. Po poranění mozku se mohou objevit vedle fyzických následků i různě závažné psychické změny. Tyto následky zasahují nejen samotného člověka po poranění mozku, ale i jeho nejbližší, obzvláště jeho partnera a ovlivňují i kvalitu manželství. Teoretická část práce se zabývá nejprve významem instituce manželství, a to jak ze sociologického, tak z psychologického hlediska. Následně práce pojednává o tématu poranění mozku a jeho následcích. Pozornost dále věnována dopadu této situace na manžele osob po poranění mozku. Další část práce se věnuje tématu motivace pro manželství. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumem, který je založen na 8 individuálních hloubkových rozhovorech s manžely (manželkami) osob po poranění mozku. Cílem je zmapovat motivy pro setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku a identifikovat další faktory, které s touto motivací souvisejí.
|
|
|
Adaptace neuropsychologického dotazníku EBIQ pro účely diagnostiky emočních a psychosociálních problémů po poranění mozku.
Wolfová, Beata ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Neurorehabilitace u osob po poranění mozku se tradičně soustředí na nápravu somatických a kognitivních funkcí, přičemž problematika emočních aspektů poranění mozku je dosud málo prozkoumaná. Cílem teoretické části diplomové práce bylo proto zmapování diagnostických nástrojů vhodných pro vyšetřování emočních problémů pacientů po poranění mozku a jejich utřídění pro potřeby neuropsychologické praxe. V empirické části práce se autorka zaměřila na adaptaci a pilotní ověření neuropsychologického dotazníku European Brain Injury Questionnaire na vzorku pacientů po poranění mozku a jejich blízkých osob. Praktickým výstupem práce je kromě psychometrických charakteristik česká pracovní verze EBIQ-P (verze pro pacienty) a EBIQ-R (verze pro rodinné příslušníky) včetně přehledně zpracovaných instrukcí k vyhodnocování výsledků a příkladů pro použití v klinické praxi. EBIQ představuje alternativu k doposud používaným dotazníkům SCL-90 a MMPI, jelikož tyto podle našich zjištění i poznatků z jiných studií poskytují u skupiny pacientů po poranění mozku nevalidní výsledky.
|
|
|
Využití testu DMS 48 při diagnostice mírné kognitivní poruchy a počínajících stadií demence
Nikolai, Tomáš ; Loneková, Katarína (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je příspěvkem k diagnostice mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment) a počínajících stadií demence. Při analýze rozdílů v oblasti poškození paměťových schopností byl použit test DMS 48. Výzkumný projekt probíhal při účasti 50 pacientů s mírnou kognitivní poruchou (MCI) diagnostikovanou podle aktuálního Petersenova konceptu a 34 osob bez projevů postižení kognitivních funkcí, které tvořili kontrolní skupinu. Výzkum prokázal, že výkon pacientů s mírnou kognitivní poruchou v testu DMS 48 je signifikantně nižší než výkon kontrolní skupiny. Dále byl výkon pacientů s mírnou kognitivní poruchou v testu DMS 48 porovnán s výkonem pacientů v jiných vybraných neuropsychologických testech. Účelem bylo potvrzení schopnosti testu identifikovat hipokampální postižení paměti. Byly vybrány dva neuropsychologické subtesty, které podle teoretického konstruktu měří postižení paměti hipokampálního typu a dva subtesty, které nejsou schopny odlišit hipokampální postižení paměti od jiných typů paměťových poruch. Výsledky prokázaly, že test DMS 48 významně koreluje pouze s výsledky subtestů měřících podle teoretického konstruktu poškození hipokampální paměti. Protože pacienti s hipokampálním postižením paměti mají vyšší riziko konverze do demence Alzheimerova typu, využití testu DMS 48 může v tomto...
|
|
| |
|
|
Zkrácená verze Wechslerovy paměťové škály-III., představení testu a předběžné normy pro 20-39 let
Jenčová, Adéla ; Kulišťák, Petr (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce pojednává o zkrácené verzi třetího vydání Wechslerovy paměťové škály (v originále Wechsler Memory Scale-III Abbreviated, WMS-IIIa). WMS-IIIa je test určený k orientačnímu vyšetření paměti. Test obsahuje míry vizuální a verbální paměti, bezprostředního a oddáleného vybavení. Teoretická část rigorózní práce je pokusem o vytvoření české verze manuálu k testu. Shrnuje poznatky o jeho vzniku, struktuře, účelu, způsobu administrace, systému skórování a možnostech interpretace výsledků. Navíc je jsou zařazeny kapitoly shrnující současné poznatky o paměti a možnostech jejího vyšetření psychologickými prostředky. Empirickou částí je výzkum, jehož hlavním cílem je získání českých norem subtestů a indexů testu na reprezentativním vzorku neklinické populace ve věku 20-39 let. Statisticky analyzována byla data od skupiny 154 dobrovolníků. Demografické charakteristiky výběrového souboru byly porovnány s charakteristikami české populace ve věku 20-39 let, jak byla popsána Českým statistickým úřadem.
|
|
|
Rehabilitace pacientů se schizofrenním onemocněním: trénink kognitivních funkcí jako možnost terapeutického ovlivnění kognitivního deficitu
Benešová, Miroslava ; Kulišťák, Petr (oponent) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce)
Rehabilitace pacientů se schizofrenií se v současné době stává běžnou součástí léčebné péče o osoby s psychotickým onemocněním. Její účinnost však často limitují kognitivní deficity, se kterými se lidé nemocní schizofrenií často potýkají i v běžném životě. V předložené práci jsme nastínili základní teoretická východiska a specifika psychosociální rehabilitace a tréninku kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií. V empirické části jsme zjišťovali možné efekty programu tréninku kognitivních funkcí probíhajícího v občanském sdružení o. s. Green Doors. Během výzkumu trvajícího 35 měsíců měsíců se podařilo získat kompletní výzkumná data od 20 ambulantně léčených pacientů, kteří absolvovali intenzivní tříměsíční kognitivní trénink a od 14 osob jim blízkých. Výzkumná data byla sbírána pomocí administrované neuropsychologické testové baterie, tří sebehodnotících dotazníků zaměřených na kognitivní deficit a jeho vliv v běžném životě - určených pro probandy, a dvou dotazníků pro hodnocení blízkými osobami. Měření probíhala vždy na počátku a na konci tříměsíčního tréninkového programu. Statistickou analýzou získaných údajů (n=20, nSO=14) bylo zjištěno signifikantní zlepšení po tréninku v některých subskórech Paměťového testu učení, v kopii i reprodukcích Rey-Osterriethovy figury, v Testu pozornosti "d2",...
|
|
| |
host ::
RSS.