|
|
Efekt interference na kognitivní zpracování u bilingvních
Jonáš, Juraj ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Brandoburová, Petra (oponent) ; Smolík, Filip (oponent)
(česky) V současnosti je psychologický a neurovědný výzkum bilingvismu velmi rozšířený. Poukazuje nejenom na kognitivní, či dokonce zdravotní výhody tohoto jevu, ale také na jeho rizika. Nicméně výzkum je ztížen nesmírnou pestrostí projevů bilingvismu. Každý bilingvní má jedinečnou jazykovou historii kontaktů s každým ze svých jazyků. Některé jevy, jako jsou věk akvizice druhého jazyka, či úroveň, které bilingvní dosáhne ve svém druhém jazyce, jsou lépe prozkoumané. Nicméně tak podstatný faktor, jako je podobnost jazyků, kterými bilingvní mluví, začíná být studován až v poslední době. Tato práce se zaměřuje na vliv podobnosti jazyků bilingvních jedinců na jejích jazykové zpracování. V EEG experimentu je využito techniky evokovaných potenciálů, konkrétně jsou sledovány potenciály N200 (inhibiční) a N400 (sémantický), které patří k nejčastěji studovaným evokovaným potenciálům u bilingvních subjektů. Participanti jsou rozděleni do tří skupin dle podobnosti jejích jazyků: participanti s podobnými jazyky (slovenština-čeština), bilingvní s částečně podobnými jazyky (ruština-čeština) a participanti s odlišnými jazyky (němčina-čeština). Rozdíl v N200 efektu u jednotlivých skupin nebyl pozorován, ale N400 efekt se u jednotlivých skupin lišil, a to jak v době latence, tak v amplitudě. To poukazuje na to, že...
|
|
|
Stigmatizace osob s vyšší tělesnou hmotností
Beníčková, Tereza ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
V posledních desetiletích došlo k dramatickému nárůstu prevalence nadváhy a obezity, což s sebou přineslo i zvýšený zájem o problematiku stigmatizace osob s nadváhou a obezitou. Teoretická část této práce shrnuje dosavadní poznatky z této oblasti a popisuje podobu váhového stigmatu v různých oblastech života - v pracovní oblasti, v lékařské péči a v médiích. Zahraniční studie přichází s tvrzením, že váhové stigma je v těchto a dalších oblastech života nejenom přítomné, ale že mít i různé negativní dopady na psychiku a zdraví stigmatizovaného jedince. Ačkoliv jsou výzkumy v této oblasti v začátcích, již nyní existuje evidence o vztahu váhového stigmatu a patologického jídelního chování, afektivních poruch či negativního body image. Psychologická intervence a terapie však nabízí uspokojivé nástroje pro práci s tématem stigmatizace. Váhové stigma není, i přes svou rozšířenost v zahraničí, v Česku tématem. Výzkum realizovaný v rámci empirické části práce je prvotním pokusem o zmapování fenoménu stigmatizace osob s nadváhou a obezitou v českém prostředí. Pro účely práce byl sestaven dotazník, jež byl následně použit v experimentálním designu. Dotazník zjišťoval, zda může být hodnocení osmi vybraných osobnostních charakteristik vztahujících se k výkonu práce ovlivněno tělesnou hmotností jedince....
|
|
|
Vztah mezi halucinacemi a self-disturbance u pacientů se schizofrenií
Melicharová, Julie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Schizofrenie je spojená s narušením všech psychických funkcí, ať už se jedná o myšlení, řeč, motivaci, vnímání nebo celkové prožívání světa a sebe sama. V teoretické části je popsán průběh schizofrenie a její symptomy se zaměřením na sluchové halucinace, se kterými má nějakou zkušenost zhruba 70% lidí se schizofrenií. Hlavním přínosem teoretické části je pak shrnutí pojmu self-disturbances, které zahrnuje například ztrátu kontroly nad částmi psychického prožívání, rozvolnění hranic mezi jedincem a okolním světem a další podobné aspekty, které jsou pro člověka, jenž je nezažil, takřka nepředstavitelné, a i pro jedince, kteří narušení prožívání svého já zažívají, jsou těžko popsatelné. V práci jsou přiblíženy teoretická východiska pojmu self-disturbances i aktuální přístup a zároveň jsou popsány dosavadní poznatky. V první části výzkumu bylo ověřeno, že nově vytvořený nástroj pro měření self-disturbances dosahuje dostatečné vnitřní konzistence. Výsledky další části pak potvrdily, že míra self-disturbances se liší mezi pacienty se schizofrenií a zdravými dobrovolníky a to i ve všech jednotlivých oblastech. Poslední výzkumná část nalezla určité souvislosti mezi aktuálně prožívanými auditivními i vizuálními halucinacemi a prožíváním self-disturbances. Konkrétně se pak například ukazuje, že...
|
|
|
Možnosti nefarmakologické intervence v terapii kognitivního deficitu u českých pacientů se schizofrenním onemocněním - kognitivní remediace pomocí počítačů
Rodriguez Manchola, Mabel Virginia ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn Kognitivní deficit u schizofrenie a možnosti jeho remediace jsou bohatě popsány v zahraniční literatuře. V České republice se však touto problematikou zabývalo jen málo studií. Cílem práce bylo přispět ke zmapování možností nefarmakologické intervence v podobě kognitivní remediace za pomoci počítačů u českých pacientů s onemocněním ze schizofrenního okruhu s prokázaným kognitivním deficitem. Do naší studie bylo zařazeno celkem 99 pacientů, finální data jsou ze souboru 44 pacientů v experimentální skupině (podstoupili 8týdenní remediaci počítačovým programem PSS Cog Rehab) a od 33 pacientů v kontrolní skupině (bez remediace). Výsledky potvrdily pozitivní krátkodobý efekt cílené remediace selektivních domén kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenií. Zdá se, že na strukturovanou intervenci je nejvíce citlivá funkce pracovní paměti. Tyto výsledky se shodují s některými zahraničními pracemi, které použily stejnou počítačovou metodu při remediaci, ale i se studiemi, které využily jiných metod remediace. Navíc funkce pracovní paměti se zlepšila i v generalizované podobě (vizuální intervence vedla i k auditivnímu zlepšení). Klíčová slova: Schizofrenie, kognice, deficit, remediace, počítač
|
|
|
Soucit k sobě a stud u pacientů s úzkostnou poruchou
Dvořáková, Marika ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Mnohé výzkumy se zabývají širokou škálou možností příčin vzniku úzkostných poruch, kterými mohou být různá nezpracovaná traumata, fyziologické příčiny, kognitivní zkreslení nebo naučené reakce. Úzkostné poruchy mívají tendenci vytvořit tzv. bludný kruh stresu a úzkosti, který pacienty uzavírá, vede k sociální izolaci a pozvolné ztrátě životních jistot. Úzkostné poruchy patří mezi nejrozšířenější duševní onemocnění. Hlavní typy poruch jsou v práci představeny a propojeny s koncepty soucitu k sobě, studu a viny, které jsou v posledních letech zkoumány v zahraničí. Výzkumná část pak přináší výsledky zkoumání role soucitu k sobě, studu a viny v prožívání klinické úzkosti, které potvrzují předpoklad, že pacienti trpící úzkostí vykazují statisticky významně nižší míru soucitu k sobě, vyšší tendenci k prožívání studu a internalizovaného studu. Tendence k prožívání viny nevykazuje vztah se soucitem k sobě. Podrobnosti jsou diskutovány. Klíčová slova: úzkost soucit k sobě stud internalizovaný stud vina
|
|
| |
|
|
Oslabená mentální flexibilita a inhibiční kontrola u obsedantně-kompulzivní poruchy ve vztahu k dimenzionálnímu modelu poruchy
Slezáková, Markéta ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Mentální flexibilita a inhibiční kontrola jsou psychické funkce důležité pro adaptivní fungování člověka. Obsedantně - kompulzivní porucha se vyznačuje neschopností bránit se nutkavým myšlenkám a činům a je spojována s kognitivním deficitem v různých kognitivních doménách. Tato práce popisuje teoretická východiska související s možným deficitem v oblasti inhibiční kontroly a mentální flexibility u obsedantně-kompulzivní poruchy a zároveň je dává do souvislosti s dimenzionálním modelem poruchy. Model vznikl jako reakce na heterogenitu symptomů OCD a zohledňuje subtypy poruchy, které se odlišují některými charakteristikami. Analýzy dat v rámci této práce se zabývá inhibiční kontrolou u obsedantně kompulzivní poruchy na dvou úrovních. První část výzkumu srovnává pacienty s obsednatně-kompulzivní poruchou se zdravými kontrolami. Druhá část výzkumu zohledňuje dimenzionální model a subtypy OCD a zabývá se inhibiční kontrolou s ohledem na dimenzionální model poruchy. Výsledky výzkumu poukázaly na rozdíl mezi pacienty a zdravými kontrolami v kognitivní inhibiční kontrole měřené Stroopovým testem. Nepodařilo se potvrdit deficit v behaviorální inhibiční kontrole měřené Go/No-go testem a Stop signál testem. Srovnání zmíněných subtypů neprokázalo žádný rozdíl v inhibiční kontrole měřené těmito testy.
|
|
|
Falešné vzpomínky u depresivních jedinců
Fišerová, Barbora ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem falešných vzpomínek v souvislosti s depresivní poruchou. Literárně přehledová část uvádí do problematiky falešných vzpomínek a představuje tři zásadní paradigmata spojené s jejich utvářením - implantační paradigma, misinformační paradigma a Deese-Roediger-McDermottovo (DRM) paradigma. Druhá kapitola se věnuje depresivní poruše, jejími charakteristikami a dopady na tvorbu falešných vzpomínek. Cílem návrhu výzkumného projektu je zjistit, zda jsou jedinci s diagnózou depresivní poruchy náchylnější k tvorbě falešných vzpomínek, a zda se u nich tvorba falešných vzpomínek zvýší při vystavení se podnětům s negativní konotací. Navržený výzkum využívá DRM paradigma. Klíčová slova Falešné vzpomínky; depresivní porucha; DRM paradigma; misinformační paradigma; implantační paradigma; zkreslená paměť
|
|
|
Neuropsychologická diagnostika prostorového neglectu po mozkovém poškození
Kersch, Jakub ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá problematikou prostorového neglectu a jeho neuropsychologické diagnostiky. Teoretická část práce nejprve shrnuje recentní poznatky o neglectu a nabízí jeho klasifikaci, která mapuje heterogenní charakter poruchy. Dále jsou rozpracovány dva okruhy diagnostických metod cílených na detekci neglectu, jimiž jsou klasické "tužka-papír" testy a funkční testy. Na závěr jsou tyto metodické okruhy uvedeny do vzájemného vztahu, práce rozebírá jejich možnou komplementaritu a také jejich využívání v klinické praxi. V empirické části se zaměřujeme na vybrané klasické metody a jejich schopnost diagnostikovat mírný neglect u české populace. U 64 pacientů jsme srovnávali senzitivitu Bells testu, testu půlení čáry a kopírování předlohy s využitím různých kritérií. Dále jsme se věnovali dvojitým disociacím a vztahům mezi metodami, a poté vztahům mezi schopnostmi nástrojů detekovat neglect a charakteristikami probandů. Výsledky většinou potvrdily zjištění teoretické části práce. Senzitivita metod byla nízká a variabilní, mezi testem půlení čáry a zbylými metodami byly dvojité disociace a prakticky se nenašly statisticky signifikantní korelace mezi schopností metod detekovat neglect a charakteristikami probandů. Výsledky potvrzují, že při využití klasických testů pro screening prostorového neglectu by...
|
|
|
Koncepty "Sense of coherence" a "Sense of national coherence" jako prediktivní faktory duševního zdraví v období pandemie COVID-19
Miková, Barbora ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Pandemie COVID-19 přinesla řadu negativních důsledků nejen pro fyzické, ale i duševní zdraví, a zvýšila tak potřebu hledat cesty, jak psychickou odolnost a duševní zdraví jedinců v takto bezprecedentní situaci podpořit. Tato diplomová práce proto zkoumá salutogenetický model zdraví A. Antonovského se zaměřením na koncepty sense of coherence (SOC) a sense of national coherence (SONC) jakožto možné prediktory duševního zdraví v době koronavirové pandemie. Literárně-přehledová část se věnuje tématu duševního zdraví, vývoji jeho pojetí a jeho prediktorům, s důrazem na koncepty SOC a SONC. Závěr této části je věnován přehledu dosavadního výzkumu o duševním zdraví v době pandemie COVID-19. Ve výzkumné části byla kvantitativními metodami analyzována data získaná dotazníkovým šetřením v rámci mezinárodního výzkumného projektu zabývajícího se prediktory duševního zdraví v době pandemie COVID-19. Sběr dat proběhl v české populaci v období prosince 2020 až ledna 2021 s využitím nástrojů Mental Health Continuum, SOC-13 a dotazníku SONC. Studie se zúčastnilo 476 respondentů. Vícečetná regresní analýza potvrdila signifikanci konceptu SOC jakožto prediktoru duševního zdraví v době pandemie u české populace. SONC jako prediktor nebyl dostatečně statisticky signifikantní.
|
host ::
RSS.