|
|
Nutrigenetické interakce dietního příjmu sacharidů v patogenezi diabetu mellitu 2. typu
Turková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu je nejčastější metabolická choroba, která je způsobena více faktory, mezi které řadíme genetické predispozice, styl života včetně kvality a kvantity diety, faktory prostředí a další. Na patogenezi diabetu mellitu 2. typu se podílí mnoho genů, jejichž alely specificky interagují s příjmem konkrétního typu sacharidu či odlišným poměrem sacharidů a dalších makronutrientů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o nutrigenetických interakcích, které zahrnují příjem sacharidů a ovlivňují riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu.
|
|
|
Mechanizmy indukce a inhibice apoptózy mastnými kyselinami u pankreatických β-buněk
Šrámek, Jan ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Brunerová, Ludmila (oponent) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu (DMT2) dnes představuje z hlediska incidence a ekonomických dopadů jednu z nejvýznamnějších metabolických chorob. Mezi hlavní příčiny tohoto onemocnění patří ztráta funkce a viability pankreatických β-buněk v důsledku působení zvýšených hladin nasycených mastných kyselin (MK). Nenasycené MK jsou β-buňkami lépe tolerovány. Dokonce jsou schopny inhibovat poškozující účinky nasycených MK. Molekulární mechanizmy indukce apoptózy pankreatických β-buněk nasycenými MK stejně jako mechanizmy inhibice této indukce nenasycenými MK jsou dosud nejasné. Hlavním cílem této práce bylo přispět k objasnění těchto mechanizmů. U lidské linie pankreatických β-buněk NES2Y jsme prokázali: (1) Aktivace kaspázy 2 působením nasycené kyseliny stearové (SA) v koncentraci indukující apoptózu (1 mM) není pro proces indukce apoptózy zásadní. Tato kaspáza však moduluje dráhy stresu endoplazmatického retikula (ER) indukované působením SA. (2) SA (1 mM) aktivuje p38 MAPK signální dráhu a inhibuje ERK signální dráhu. Inhibice ERK signální dráhy je pravděpodobně důsledkem aktivace p38 MAPK dráhy. Avšak p38 MAPK nejspíše není pro indukci apoptózy působením SA klíčová. Nenasycená kyselina olejová (OA, 0,2 mM) je schopná inhibovat účinky SA na uvedené signální dráhy. Sama o sobě ovlivňuje zmíněné signální dráhy pouze...
|
|
|
Nízkosacharidová dieta v terapii diabetu mellitu 2. typu
Kábelová, Adéla ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je vysoce prevalentní metabolické onemocnění, které významným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů a současně v důsledku rozvoje specifických komplikací zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Terapie DM2 v současné době sestává primárně z farmakoterapie, nicméně režimová opatření, zejména změna stravovacích návyků, hrají v léčbě tohoto onemocnění neméně důležitou úlohu. Zatímco konvenční dietoterapie DM2 zahrnuje primárně snížení příjmu tuků, s cílem dosáhnout kalorické restrikce, nízkosacharidová dieta, která je v posledních letech v souvislosti s terapií DM2 diskutována, vychází z výrazného omezení příjmu sacharidů, kdežto příjem tuků a/nebo bílkovin je navýšen. Účinky nízkosacharidové diety v terapii DM2 a jeho komorbidit jsou shrnuty v teoretické části práce. Cílem praktické části bakalářské práce bylo posouzení vlivu nízkosacharidové diety na zdravotní parametry asociované s DM2 a současné zhodnocení subjektivní spokojenosti respondentů s tímto typem stravování, jakožto i jejich adherenci a komplianci. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nízkosacharidová dieta vedla u respondentů ke snížení tělesné hmotnosti, obvodu pasu, glykémie a glykovaného hemoglobinu a u řady z nich došlo i ke snížení medikace. Spokojenost výzkumného souboru s nízkosacharidovou dietou...
|
|
|
Interakce polymorfismů genu PPARG se složkami diety v patogenezi diabetu mellitu 2. typu
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu je multifaktoriální onemocnění, na jehož patogenezi se podílejí interakce mezi dědičnými dispozicemi a faktory vnějšího prostředí. Mezi geny, významně ovlivňujícími patofyziologické procesy vedoucí k manifestaci diabetu mellitu 2. typu, patří i nukleární receptor PPARG (peroxisome proliferator-activated receptor gamma). Z metaanalýz lidských studií vyplynulo, že několik běžných polymorfismů tohoto genu je zapojeno do interakcí s faktory prostředí, především dietou, fyzickou aktivitou a medikací. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o nutrigenetických interakcích, kterých se účastní polymorfismy v genu PPARG a konkrétní kvalitativní a kvantitativní parametry diety ve vztahu k patogenezi diabetu mellitu 2. typu.
|
|
|
Farmakogenetika statinů a metabolický syndrom
Kučera, Miroslav ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Metabolický syndrom je jedno z nejčastějších onemocnění v naší populaci. Součástí syndromu je i významný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění - změna lipidového profilu v krvi, představovaná změnami hladin cholesterolu a triacylglycerolů. Lékem volby pro terapii dyslipidémií jsou v současné době statiny. Tato skupina léčiv je charakteristická inhibicí syntézy cholesterolu v játrech. Farmakogenetika je progresivní obor zkoumající interakci léčiv s genetickým pozadím pacienta. U statinů je popsána celá řada genetických variant ovlivňujících farmakokinetické a farmakodynamické aspekty jejich účinku. Tyto varianty se ukázaly jako významné při průběhu léčby nebo při vzniku nežádoucích účinků, zejména myopatie. Tato práce nejprve charakterizuje farmakogenetiku, metabolický syndrom a statiny. Následně shrnuje genetické polymorfismy, které jsou podkladem významných farmakogenetických interakcí se statiny.
|
|
|
Genetické pozadí obezity a její léčba bariatrickou chirurgií
Lischková, Olga ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Šeda, Ondřej (oponent) ; Mráz, Miloš (oponent)
Celogenomové asociační studie, provedené v letech 2006-09, vedly k odhalení desítek genových lokusů, které predisponují jedince k obezitě. Nejsilnější signály byly zachyceny u polymorfismů v genu FTO (fat mass and obesity associated) a blízko genu MC4R (melanocortin-4 receptor). Studie předkládané v této práci referují o souvislostech polymorfismů vybraných genů s antropometrickými a metabolickými ukazateli. V souboru normoglykemických žen jsme nalezli asociaci polymorfismu blízko genu MC4R s hladinou růstového hormonu a leptinu, což vypovídá o jeho komplexní roli v hypothalamických regulacích. Byl zjišťován vliv variability genu FTO u štíhlých žen. Haplotypová kombinace čtyř rizikových variant u nich souvisela s mírným zvýšením BMI v rámci souboru. Vysvětlením jejich štíhlého fenotypu by mohl být nález vyšší hladiny růstového hormonu. Asociace vybraných obezitogenů jsme hledali i u adolescentů. Byla nalezena souvislost polymorfismů v genech MC4R a BDNF s metabolickým syndromem. Asociace polymorfismu v genu FTO s nadváhou a obezitou byla u adolescentů potvrzena, nově popsána byla souvislost varianty genu TMEM18 s podváhou. Varianta v genu PCSK1 korelovala s nižšími hladinami glukózy, a to zejména u chlapců. Druhá část této práce se zabývá účinky bariatrických operací,jejichž účinkem není jen snížení...
|
|
|
Funkčně genomická a farmakogenomická analýza aspektů metabolického syndromu
Krupková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Metabolický syndrom je prevalentní onemocnění, charakterizované současnou manifestací inzulínové rezistence, obezity, dyslipidémie, hypertenze a metabolických poruch. Jeho výsledný fenotyp závisí jak na genetických faktorech, tak na faktorech vnějšího prostředí a jejich vzájemných interakcích. Z toho vyplývá komplikovanost detailní analýzy genetické komponenty tohoto syndromu v obecné lidské populaci. Geneticky definované savčí modely jsou významným nástrojem pro analýzu genetické architektury lidských komplexních onemocnění, mezi která se řadí i metabolický syndrom. Cílem této dizertační práce je využití nástrojů funkční a komparativní genomiky k odhalení patogeneze aspektů metabolického syndromu a jeho genetických determinant. Rovněž jsme se zabývali farmakogenetickými interakcemi těchto genetických determinant s látkami ovlivňujícími jednotlivé složky metabolického syndromu. S použitím několika kongenních kmenů laboratorního potkana jsme řešili čtyři různé projekty, zabývající se: farmakogenetickou interakcí kyseliny all-trans retinové a ondansetronu s diferenciálním segmentem chromozomu 8 u potkana, farmakogenetickou interakcí diferenciálního segmentu chromozomu 4 a dexametazonu a stanovením role genu Plzf při vývoji hypertenze, hypertrofie levé komory srdeční (LVH) a intersticiální fibrózy....
|
|
|
Tuková tkáň jako endokrinní orgán: význam při vzniku a rozvoji inzulínové rezistence diabetu
Haluzík, Michal ; Schreiber, Vratislav (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Endokrinní produkce tukové tkáně je velmi komplexní proces reagující na řadu endogenních i exogenních vlivů. Jedním z důležitých modulátorů, u kterých se předpokládá komplexní působení včetně možného ovlivnění endokrinní funkce tukové tkáně jsou aktivátory receptorů PPAR-. V poslední době byla navíc objevena i řada nových faktorů produkovaných adipocyty, z nichž některé mají schopnost přímé vazby s PPAR. Příkladem takovéhoto faktoru je fatty acid binding protein 4 (FABP4), který kromě vazby s PPAR může jejich aktivaci ovlivňovat i nepřímo modulací dostupnosti jejich endogenních ligandů - volných mastných kyselin. Bližší objasnění těchto vztahů může být velmi důležité pro hledání nových preventivních a/nebo terapeutických postupů u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. (...) Celkově výsledky práce ukázaly významný podíl endokrinní funkce tukové tkáně na metabolických regulacích a významnou modulační úlohu PPAR receptorů v těchto procesech.
|
|
|
Modifikace letounu RAPID 200 pro vlekání
Seďa, Ondřej ; Daněk, Vladimír (oponent) ; Píštěk, Antonín (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem modifikace letounu RAPID 200 (Skyleader 200) pro vlekání při dodržení maximální vzletové hmotnosti 450 kg. Obsahuje návrh úpravy konstrukce, hmotnostní rozbor těchto úprav a kontrolu centráží. Práce dále obsahuje návrh zástavby pohonné jednotky sestávající z motoru M 132 a vrtule V 541.2, vlečného zařízení a přistávacího zařízení, výpočet zatížení pohonné jednotky a vlečného zařízení a výpočet základních výkonů. V neposlední řadě je součástí práce zhodnocení ekonomie provozu, stanovení provozních charakteristik a použití letounu pro speciální účely.
|
|
|
Předpisy pro stavbu letadel
Seďa, Ondřej ; Pešák, Miroslav (oponent) ; Píštěk, Antonín (vedoucí práce)
Bakalářská práce zahrnuje soubor požadavků předpisů pro stavbu letadel. Rozebrány jsou kategorie způsobilosti a použití podle evropských předpisů CS, amerických předpisů FAR a předpisů pro ultralehké letouny. Zmíněny jsou také předpisy pro provoz a výcvik pilotů.
|
host ::
RSS.