|
|
Interplay between ghrelin and its novel endogenous antagonist LEAP2: possible role in the pathology of obesity
Holá, Lucie ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Jurčovičová, Jana (oponent) ; Malínská, Hana (oponent)
Zvyšující se počet osob s nadváhou a obezitou se v naší společnosti stal závažným zdravotním problémem. Obezita je často způsobena nadměrnou hyperfagií, a proto je důležité komplexně rozumět regulaci příjmu potravy, abychom mohli toto chronické onemocnění úspěšně léčit. Ghrelin, periferní peptidový hormon zodpovědný za zvýšení příjmu potravy, přímo ovlivňuje hypotalamus prostřednictvím GHSR (zkratka anglického názvu growth hormone secretagogue receptor). Nedávno bylo zjištěno, že LEAP2 (zkratka anglického názvu liver expressed antimicrobial peptide 2) přirozeně inhibuje konstitutivní aktivitu GHSR jako inverzní agonista. Proto je LEAP2 potenciálně využitelný kandidát pro vývoj antiobezitního léčiva. Tato disertační práce zkoumá interakci mezi ghrelinem a LEAP2 v kontextu regulace příjmu potravy a obezity. Nejprve se zaměřuje na modifikovaný zkrácený N-terminální peptid LEAP2(1-14) a jeho lipidizované analogy a zkoumá jejich afinitu ke GHSR a jeho aktivaci in vitro a in vivo. Výsledky ukazují, že palmitovaný LEAP2(1-14) (palm-LEAP2(1-14)) v porovnání s ostatními analogy vykazuje nejvýraznější afinitu ke GHSR, působí jako inverzní agonista GHSR, snižuje příjem potravy, inhibuje uvolňování růstového hormonu navozeného ghrelinem a vykazuje zvýšenou stabilitu v potkaní plasmě. Tato zjištění naznačují,...
|
|
|
Nutrigenetická analýza metabolického syndromu: role chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Metabolický syndrom (MetS) je komplexní onemocnění, na jehož patogenezi se podílí řada interagujících genů, faktory epigenetické a komponenta prostředí. Z analýzy genetických aspektů MetS u experimentálních modelů vyplynulo, že řada definujících parametrů MetS je ve vazbě s oblastmi chromozomu 4 laboratorního potkana. Pro ověření těchto lokusů kvantitativních znaků (QTL) byl vytvořen dvojitě kongenní kmen, u kterého jsou části chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana (SHR, inbrední model MetS) vneseny na genomické pozadí kongenního kmene Brown Norway (BN-Lx). Cílem diplomové práce je detailně geneticky zmapovat diferenciální segment tohoto dvojitě kongenního kmene BN-Lx.SHR4, porovnat jeho metabolický profil za podmínek diet o různém obsahu sacharidů a tuků a identifikovat pomocí komparace sekvencí a genové exprese kandidátní geny či polymorfismy pro aspekty MetS, resp. potenciální nutrigenetické interakce. Klíčová slova: nutrigenetika, experimentální modely, metabolický syndrom, kongenní kmen, genotypizace, potkan
|
|
|
Úloha fruktosy v akumulaci tuku v játrech
Justrová, Marie ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Mezi metabolické poruchy s neustále se zvyšující incidencí patří i tzv. nealkoholové tukové onemocnění jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD). Podkladem NAFLD je patologická akumulace tuku v játrech. Významnou roli v jeho patogenezi hraje dle některých autorů nadměrná konzumace fruktosy. Cílem této práce je snaha o interpretaci dosud publikovaných poznatků o vztahu přijímané fruktosy a ukládání tuku v játrech. Nejprve je popsán metabolismus fruktosy s důrazem na rozdíly oproti metabolismu glukosy. Zmíněny jsou významné účinky fruktosy na metabolismus tuků, sacharidů a nukleotidů. Následuje definice pojmu NAFLD, popis jednotlivých stádií a další klinické charakteristiky tohoto onemocnění. V závěrečné části práce jsou shrnuty výsledky studií zabývajících se touto problematikou a na základě nich je diskutována skutečná míra vlivu nadměrné konzumace fruktosy na rozvoj NAFLD. Konzumace i vysokých dávek fruktosy při izokalorické dietě u zdravých lidí díky účinným kompenzačním mechanismům k akumulaci tuku v játrech nevede. Otázka úlohy fruktosy v nárůstu obsahu tuku v játrech při hyperkalorické dietě není dosud zcela vyřešena, nicméně za jeho hlavní příčinu považuji nadměrný kalorický příjem jako takový a nikoli účinek samotné fruktosy, resp. jejích metabolitů. U obézních lidí dochází v důsledku...
|
|
|
Úloha oxidačního stresu v patogenezi metabolického syndromu a jeho komplikací
Malínská, Hana
Úloha oxidačního stresu v patogenezi metabolického syndromu a jeho komplikací. Malínská Hana Abstrakt: Metabolický syndrom, který je souhrnem metabolických abnormalit - inzulínové rezistence, dyslipidémie, hypertenze a porušené glukózové tolerance, zvyšuje riziko kardiovaskulárního poškození a rozvoje diabetu 2.typu. Patogenetické mechanizmy v rozvoji těchto poruch nejsou uspokojivě vysvětleny. Poslední studie však přinesly důkazy, že klíčovou roli by mohl hrát oxidační stres, který by mohl být společným patogenetickým mechanizmem spojujícím inzulínovou rezistenci, diabetes 2.typu a kardiovaskulární poškození. Místem skutečného působení antioxidantů a poškození volnými radikály jsou především tkáně, proto byly provedené studie zaměřeny na sledování tkáňových parametrů oxidačního stresu. Soubor několika rizikových kardiovaskulárních onemocnění - výrazná hypertriglyceridémie, zvýšené hladiny NEMK, zhoršená glukózová tolerance a mírná hypertenze u experimentálních modelů metabolického syndromu, zvýšil lipoperoxidaci v aortě a myokardu a výrazně snížil potenciál antioxidačních systémů v aortě i myokardu. Rozvoj těchto poruch byl dále potencován přítomností obezity a přibývajícím věkem. Oxidační stres potencovaný deplecí glutationu zhoršil glukózovou toleranci a snížil inzulínovou senzitivitu tukové tkáně....
|
|
|
Nutrigenomic analysis of diet influence in prenatal and early development on metabolic syndrome aspects manifestation in adulthood.
Školníková, Elena ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Malínská, Hana (oponent)
15 Abstrakt Stoupající prevalence nepřenosných nemocí po celém světě vyzývá ke snaze rozluštit jejich příčiny. Zejména běžné metabolické poruchy zatěžují systémy zdravotní péče a jsou jednou z nejčastějších příčin horší kvality života pacientů. Metabolický syndrom představuje souběh více stavů - dyslipidémie, obezity, hypertenze a zhoršené glukózové tolerance - změněných metabolických fenotypů závislých na genetických a enviromentálních faktorech. Nedávné studie naznačují, že expozice jistým enviromentálním podnětům v průběhu časného vývoje jsou schopné výrazně pozměňovat savčí fenotypy. Výživa jako jeden z významných faktorů ovlivňujících zdraví je přirozeně předmětem výzkumu, zabývajícího se souvislostí parentální diety a fenotypické alterace potomstva. Vývojové počátky zdraví a nemoci se historicky víc zaměřovaly na podvýživu matky, ale s ohledem na současné diety západního typu je důležité orientovat se také na přebytek makronutrientů. Navrhujeme, že je relevantní nejenom množství makronutrientů v mateřské dietě, ale také jejich zdroje, protože můžou zvyšovat riziko onemocnění u potomků. Ukázali jsme, že sacharóza jako alternativní zdroj sacharidů v mateřské dietě má zřetelný dopad na metabolismus potomků v dospělosti, což může být regulováno variací genu Zbtb16. V F1 generaci, samci potkanů...
|
|
|
Nutrigenetická analýza metabolického syndromu: role chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Metabolický syndrom (MetS) je komplexní onemocnění, na jehož patogenezi se podílí řada interagujících genů, faktory epigenetické a komponenta prostředí. Z analýzy genetických aspektů MetS u experimentálních modelů vyplynulo, že řada definujících parametrů MetS je ve vazbě s oblastmi chromozomu 4 laboratorního potkana. Pro ověření těchto lokusů kvantitativních znaků (QTL) byl vytvořen dvojitě kongenní kmen, u kterého jsou části chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana (SHR, inbrední model MetS) vneseny na genomické pozadí kongenního kmene Brown Norway (BN-Lx). Cílem diplomové práce je detailně geneticky zmapovat diferenciální segment tohoto dvojitě kongenního kmene BN-Lx.SHR4, porovnat jeho metabolický profil za podmínek diet o různém obsahu sacharidů a tuků a identifikovat pomocí komparace sekvencí a genové exprese kandidátní geny či polymorfismy pro aspekty MetS, resp. potenciální nutrigenetické interakce. Klíčová slova: nutrigenetika, experimentální modely, metabolický syndrom, kongenní kmen, genotypizace, potkan
|
|
|
Nutrigenetické interakce dietního příjmu sacharidů v patogenezi diabetu mellitu 2. typu
Turková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu je nejčastější metabolická choroba, která je způsobena více faktory, mezi které řadíme genetické predispozice, styl života včetně kvality a kvantity diety, faktory prostředí a další. Na patogenezi diabetu mellitu 2. typu se podílí mnoho genů, jejichž alely specificky interagují s příjmem konkrétního typu sacharidu či odlišným poměrem sacharidů a dalších makronutrientů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o nutrigenetických interakcích, které zahrnují příjem sacharidů a ovlivňují riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu.
|
|
|
Úloha oxidačního stresu v patogenezi metabolického syndromu a jeho komplikací
Malínská, Hana
Úloha oxidačního stresu v patogenezi metabolického syndromu a jeho komplikací. Malínská Hana Abstrakt: Metabolický syndrom, který je souhrnem metabolických abnormalit - inzulínové rezistence, dyslipidémie, hypertenze a porušené glukózové tolerance, zvyšuje riziko kardiovaskulárního poškození a rozvoje diabetu 2.typu. Patogenetické mechanizmy v rozvoji těchto poruch nejsou uspokojivě vysvětleny. Poslední studie však přinesly důkazy, že klíčovou roli by mohl hrát oxidační stres, který by mohl být společným patogenetickým mechanizmem spojujícím inzulínovou rezistenci, diabetes 2.typu a kardiovaskulární poškození. Místem skutečného působení antioxidantů a poškození volnými radikály jsou především tkáně, proto byly provedené studie zaměřeny na sledování tkáňových parametrů oxidačního stresu. Soubor několika rizikových kardiovaskulárních onemocnění - výrazná hypertriglyceridémie, zvýšené hladiny NEMK, zhoršená glukózová tolerance a mírná hypertenze u experimentálních modelů metabolického syndromu, zvýšil lipoperoxidaci v aortě a myokardu a výrazně snížil potenciál antioxidačních systémů v aortě i myokardu. Rozvoj těchto poruch byl dále potencován přítomností obezity a přibývajícím věkem. Oxidační stres potencovaný deplecí glutationu zhoršil glukózovou toleranci a snížil inzulínovou senzitivitu tukové tkáně....
|
|
| |
|
|
Alkalická fosfatáza jako indikátor tepelného ošetření mléka pro výrobu sýrů
Malínská, Hana ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Lidmila, Lidmila (oponent)
Alkalickáfosfatáza jako indikátor tepelného ošetření mléka pro výrobu sýrů
Souhrn
Cílem diplomové práce bylo v teoretické části shrnout současné poznatky o hodnocení aktivity alkalické fosfatázy jako indikátoru tepelného záhřevu mléka pro výrobu mléčných produktů. V praktické části pak bylo na 110 výrobcích, 8 tvarozích, 49 čerstvých sýrech, 9 čerstvých sýrech s kořením, 7 sýrech ve slaném nálevu, 7 sýrech plísňových, 5 sýrech zrajících pod mazem a 25 sýrech polotvrdých a tvrdých, provedeno porovnání 2 metodik pro stanovení aktivity tohoto enzymu, původní dle normy ČSN EN ISO 11816-2 (2003), využívající jako extrakční činidlo pasterované mléko a ISO 11816-2/IDF 155-2 (2010) v platném znění, kde je pro extrakci používán pufr.
Alkalická fosfatáza (EC 3.1.3.1) je hydroláza odštěpující fosfátové skupiny na 5. a 3. pozici u mnoha molekul, mezi něž patří zejména nukleotidy a proteiny. Enzym má pH optimum v alkalické oblasti (pH 10), jeho kofaktorem jsou ionty Zn2+, inhibitorem pak Cu2+. Mléčná alkalická fosfatáza pochází z epitelu mléčné žlázy a jiných buněčných útvarů. V tomto médiu je lokalizována na membráně tukových kuliček. Její množství záleží na stádiu laktace (nejvyšší koncentrace jsou obsaženy v mlezivu) a zdravotním stavu zvířete (koncentrace roste při onemocnění, zejména zánětech vemene). Díky své specifické termostabilitě je používána k průkazu pasterace mléka a mléčných výrobků.
V praktické části diplomové práce bylo při srovnání původní a modifikované metodiky zjištěno, že doporučená změna pasterovaného mléka za pufr zlepšuje extrahovatelnost enzymu z matrice sýru a zvyšuje citlivost metody (p > 0,05). Byla též potvrzena (p > 0,05) nevhodnost fluorometrického stanovení pro plísňové sýry (zejména sýry s plísní v těstě) z důvodu obsahu mikrobiální alkalické fosfatázy. Ze stejného důvodu metoda pravděpodobně nebude vhodná ani pro sýry zrající pod mazem. Naopak byla vyvrácena (p > 0,05) nevhodnost analýzy pro sýry zrající v solném nálevu. Pro kategorii čerstvých sýrů s přídavkem koření pak byly výsledky z hlediska její vhodnosti nejednoznačné. Na základě získaných dat lze také potvrdit vhodnost navrženého limitu (10 mU/g) zbytkové aktivity enzymu pro produkty z pasterovaného mléka.
|
host ::
RSS.