|
|
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA-nový marker karcinomu pankreatu?
Škrha, Pavel ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent) ; Krechler, Tomáš (oponent)
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA - nový marker karcinomu pankreatu? Pavel Škrha Abstrakt Úvod: Karcinom pankreatu se řadí mezi nádory s nejhorší prognózou. Ta je dána vysokou letalitou z důvodu absence časných symptomů a vhodných markerů. Cílem práce je jednak zmapovat u pacientů s karcinomem výskyt prvních nespecifických příznaků nemoci (recentní vznik diabetes mellitus a hmotnostní úbytek), dále pak otestovat vytipované miRNA jako markery karcinomu, včetně subanalýz podle konkrétních kritérií (přítomnosti diabetu a jeho typu, hmotnostního úbytku, stadia karcinomu, velikosti karcinomu, přítomnosti chronické pankreatitidy u osob s karcinomem). Pacienti a metody: Do studie bylo celkem zařazeno 77 pacientů s duktálním adenokarcinomem pankreatu, 26 s chronickou pankreatitidou, 39 diabetiků 2. typu bez prokázaného nádorového onemocnění a 25 kontrolních osob. Diabetes mellitus nebo prediabetes byl přítomen u 60 osob s karcinomem a u 18 osob s chronickou pankreatitidou. Signifikantní váhový úbytek (> 5 % hmotnosti za 3 měsíce nebo >10 % hmotnosti za 6 měsíců) byl pozorován u 52 osob s karcinomem. Relativní exprese miRNA (miR-21, miR-30, miR-192, miR-196, miR-200 a miR-423) byly stanovovány v séru metodou real-time PCR. Jako komparátor byly programem určeny miR-191 a miR-454....
|
|
|
Adipózní estrogenizace a další antropologické aspekty obezity
Novák, Jan ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent) ; Bendlová, Běla (oponent)
Tato práce představuje antropologický pohled na obezitu. V práci je uveden koncept adipózní estrogenizace a popsán vztah k morfologii pánve. Dále jsou popsány sekulární změny v prevalenci latentní obezity, konsekvence a etiologie tohoto stavu. Práce rovněž ověřuje validitu nástrojů pro hodnocení chronotypu, následně tyto metriky dává do souvislosti se sociodemografickými faktory včetně obezity. Stěžejní část představuje studie zaměřená na změnu morfologie kostěné pánve v kontextu pubertální historie obezity. Jde o logitudinální studii (n = 238) s antropometrickým vyšetřením po 8 letech a stanovením pohlavních hormonů. Dospělí muži s historií obezity měli více gynoidní (relativně širší) morfologii kostěné pánve a alteraci hladin pohlavních hormonů, tj. snížení hladin testosteronu a zvýšení relativního podílu estradiolu vůči testosteronu, tzn. estrogenizaci. Jejím odrazem byla habituální feminizace pánve, která funguje jako marker estrogenizace a retrospektivní marker obezity. V kontextu této studie je doplněn Letter to Editor jako korekce k publikaci, která tyto výsledky interpretuje jako možné vysvětlení kratší 2. doby porodní u žen s historií obezity. Další část se zaměřuje na etiologii, konsekvence a sekulární trend latentní obezity. V této oblasti jsou představeny 2 studie. První sledující...
|
|
|
Variabilita genu pro melatoninový receptor MTNR1B ve vztahu k diabetes mellitus 2. typu.
Chocholová, Denisa ; Vejražková, Daniela (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent)
Lidský gen MTNR1B byl identifikován jako kandidátní gen asociovaný s rozvojem diabetes mellitus 2. typu, což je rapidně se rozšiřující onemocnění charakterizované hyperglykémií a inzulínovou rezistencí. Nejsilnější asociaci s poruchami glukózového metabolismu vykazuje jednonukleotidový polymorfismus tohoto genu rs10830963. MTNR1B kóduje melatoninový receptor 1B nacházející se v různých tkáních včetně lidských beta buněk pankreatu. Podílí se na regulaci homeostázy glukózy, a to zejména působením na lačnou glykémii a glukózou stimulovanou sekreci inzulínu. Jeho ligand, hormon melatonin, inhibuje produkci inzulínu z beta buněk pankreatu, což přispívá ke vzniku hyperglykémie. Melatonin řídí regulaci cirkadiánního rytmu. U nositelů minoritní alely G dochází k posunu sekrece melatoninu směrem k pozdějšímu vzestupu večer a pomalejšímu poklesu ráno. Pokud jsou tito jedinci nuceni např. pracovní dobou k časné snídani, pozdní večeři, popř. v důsledku směnného provozu k jídlu v noci, souběh vysoké hladiny melatoninu a příjmu potravy u nich významně zvyšuje riziko snížené glukózové tolerance. Bakalářská práce předkládá nejnovější poznatky osvětlující problematiku rozvoje poruch glukózového metabolismu v souvislosti s variabilitou genu pro melatoninový receptor MTNR1B. Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu,...
|
|
| |
|
|
Odhad vývojových trendů vybraných biomarkerů u sledovaných populačních skupin s využitím dat humánního biomonitoringu získaných v ČR
Grafnetterová, Anna ; Černá, Milena (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent)
Humánní biomonitoring představuje v dnešní době důležitý nástroj pro sledování expozice člověka environmentálním polutantům. Mezi dlouhodobě sledované biomarkery v České populaci patří rtuť a kadmium. V této práci je zkoumán vývojový trend hladiny rtuti v moči a ve vlasech u dětské populace a v moči a krvi u dospělé populace. Dále je sledován vývojový trend hladin kadmia v moči u dětí a v moči a v krvi u dospělých. Tyto biomarkery jsou sledovány v období 1996 - 2011. Data pocházejí z databází SZÚ a mezinárodního projektu COPHES/DEMOCOPHES. První sledovanou populační skupinou jsou dospělí dárci krve od 18 do 64 let. Druhou sledovanou populační skupinou jsou děti ve věku 6 - 12 let, které byly získány prostřednictvím základních škol a ve spolupráci s pediatry. Dostupná data byla zpracována statisticky, trendy jsou znázorněny v grafech závislosti geometrických průměrů jednotlivých sledovaných biomarkerů na čase (rok sběru biologických vzorků). Výsledky ukazují, že vývoj hladin biomarkerů v různých matricích není stabilní. U kadmia v moči dospělých byl prokázán mírný klesající trend. Hodnoty GM pro dospělé klesly z 0,43 μg/g kreatininu v roce 2009 na 0,24 μg/g kreatininu v roce 2009. Pro rok 2011 jsou dostupná data pouze pro ženy (GM = 0,21 μg/g kreatininu). Klesající vývojový trend byl zjištěn i u...
|
|
|
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby
Václavíková, Eliška ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Dvořáková, Lenka (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby Abstrakt Medulární karcinom štítné žlázy (MTC) a Hirschsprungovu chorobu (HSCR) spojuje jejich společné zařazení mezi neurokristopatie, čili onemocnění spjatá s tkáněmi a buňkami, jejichž původ je v neurální liště. Právě v buňkách pocházejících z neurální lišty, kam patří i parafolikulární buňky štítné žlázy, jejichž zmnožením vzniká MTC, a enterické gangliové buňky, jejichž absencí v gastrointestinálním traktu se manifestuje Hirschsprungova choroba, se exprimuje membránový tyrozinkinázový receptor RET. Tento receptor má významnou úlohu při proliferaci, diferenciaci a přežívání těchto buněk a jeho prostřednictvím je aktivováno mnoho signálních drah. Pokud dojde k porušení přísně regulované aktivace, např. vlivem mutací v konkrétních místech jeho genu, stává se RET velmi účinným onkogenem. Aktivující zárodečné mutace v RET proto-onkogenu vedou ke vzniku familiárních forem MTC, zatímco sporadické formy MTC jsou způsobeny somatickými mutacemi v nádorové tkáni. Naopak inhibující mutace vyvolají poruchu migrace prekurzorů gangliových buněk při vývoji enterického nervového systému a vznik HSCR. V ojedinělých případech se obě onemocnění u pacienta sdružují vlivem mutací schopných aktivace i inaktivace. I v případech, kdy kauzální mutace...
|
|
|
Molecular aspects of genetic predisposition to type 2 diabetes mellitus and its monogenic forms
Pintérová, Daniela ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent) ; Hubáček, Jaroslav (oponent)
Cílem dizertační práce bylo přispět na základě studia tématicky zvolených kandidátních genů k poznání patogeneze a predikci rizika rozvoje diabetu 2. typu (DM2), jeho komplikací a jeho monogenních forem. Specifickými cíli bylo studovat roli polymorfismu Pro12Ala genu PPARG2 v rozvoji inzulinové rezistence a DM2 a jeho případnou asociaci s hladinami lipidů, zjistit význam polymorfismu genu NFKB1 (CA repetice), který kóduje podjednotku p105 NFkB, a jednonukletidového polymorfismu A/G v 3'UTR genu NFKBIA, kódujícího inhibiční protein IkB, v patogenezi DM2, inzulinové rezistence, diabetických mikrovaskulárních a aterosklerotických komplikací, zjistit genetické příčiny asymptomatické hyperglykémie v kohortě dětí a mladistvých a zjistit prevalenci mutací genů HNF4A, GCK a TCF1 v souboru českých pacientů s dg. MODY.
|
|
| |
|
|
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA-nový marker karcinomu pankreatu?
Škrha, Pavel ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent) ; Krechler, Tomáš (oponent)
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA - nový marker karcinomu pankreatu? Pavel Škrha Abstrakt Úvod: Karcinom pankreatu se řadí mezi nádory s nejhorší prognózou. Ta je dána vysokou letalitou z důvodu absence časných symptomů a vhodných markerů. Cílem práce je jednak zmapovat u pacientů s karcinomem výskyt prvních nespecifických příznaků nemoci (recentní vznik diabetes mellitus a hmotnostní úbytek), dále pak otestovat vytipované miRNA jako markery karcinomu, včetně subanalýz podle konkrétních kritérií (přítomnosti diabetu a jeho typu, hmotnostního úbytku, stadia karcinomu, velikosti karcinomu, přítomnosti chronické pankreatitidy u osob s karcinomem). Pacienti a metody: Do studie bylo celkem zařazeno 77 pacientů s duktálním adenokarcinomem pankreatu, 26 s chronickou pankreatitidou, 39 diabetiků 2. typu bez prokázaného nádorového onemocnění a 25 kontrolních osob. Diabetes mellitus nebo prediabetes byl přítomen u 60 osob s karcinomem a u 18 osob s chronickou pankreatitidou. Signifikantní váhový úbytek (> 5 % hmotnosti za 3 měsíce nebo >10 % hmotnosti za 6 měsíců) byl pozorován u 52 osob s karcinomem. Relativní exprese miRNA (miR-21, miR-30, miR-192, miR-196, miR-200 a miR-423) byly stanovovány v séru metodou real-time PCR. Jako komparátor byly programem určeny miR-191 a miR-454....
|
|
| |
host ::
RSS.