|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře.
Švecová, Petra ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře Anotace Bakalářská práce se zabývá reflexí kněžského celibátu, která probíhá v současné teologii a kultuře. Toto základní zaměření zasazuje do širšího rámce teologického myšlení o lidské sexualitě. Součástí práce je historický pohled, který souvisí s dnešní systematickou reflexí. Práce si všímá různých způsobů uchopení kněžské identity s ohledem na sexuální zneužívání v církvi. Popisuje teologickou reflexi celibátu a celibátní seminární formace. Všímá si důsledků a limitů jednotlivých přístupů, mj. obrazu žen v textech, které pojednávají o celibátním způsobu života. Tematizuje možnosti propojení se současnou kulturou a společenskými vědami. Klíčová slova celibát, kněžská identita, teologická reflexe celibátu v dějinách a současnosti, celibát a vztah k ženám
|
|
|
Duchovní smysl poutí dnes
Adamcová, Alena ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Alena Adamcová Bakalářská práce Duchovní smysl poutí dnes Anotace Bakalářská práce pojednává o pouti jako duchovním fenoménu doby, který má vliv na duchovní život poutníka a je přínosem pro okolí, se kterým se poutník setkává. Pouť má evangelizační efekt a je součástí dějin církve.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
(Ne)znalost křesťanství a její vztah k duchovnímu životu
Heissler, Radek ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi znalostmi křesťanství, jakožto náboženstvím pro Českou republiku kulturně nejrelevantnějším, a hloubkou duchovního života. V teoretické části je zkoumána relevantnost křesťanství a jeho znalost, a také problém duchovního života, spirituality a religiozity z psychologického i teologického hlediska a jejich rozvíjení. Empirická část se zaměřuje na konstrukci a statistické charakteristiky dotazníku duchovního života a testu znalostí křesťanství, jejichž výsledky a nasbíraná data posléze rozebírá a interpretuje. Také řeší stanovené hypotézy a samotný výzkumný problém hledání vztahu mezi oběma jevy. KLÍČOVÁ SLOVA : Křesťanství, spiritualita, náboženství, duchovní život, znalosti
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
Hledání spirituální roviny na mateřské (rodičovské) dovolené
Esterková, Michaela ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
Cílem bakalářské práce je hledání duchovního obsahu mateřství a spirituálních prvků při výchově dětí matkou na mateřské (rodičovské) dovolené v současné společnosti a v dnešní době. Práce obsahuje tři kapitoly, z nichž za stěžejní a klíčovou je považována druhá, v níž jsou charakterizovány jednotlivé spirituální výchovné prvky matky, které tvoří nezbytný základ mateřské spirituality. Součástí kapitoly jsou tři pohledy na ženu v nezastupitelných rolích - a to jako manželka, matka a zaměstnankyně.
|
host ::
RSS.