|
|
Metodika pro stanovení dynamických charakteristik pneumatického aktuátoru turbodmychadla
Hálek, Dominik ; Kocman, František (oponent) ; Novotný, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem metodiky pro stanovení dynamických charakteristik pneumatického aktuátoru turbodmychadla. Pneumatický aktuátor se využívá jako regulační mechanismus ve spalovacích motorech s přeplňováním, který má vliv na výkon, účinnost a spotřebu motoru. Hlavním cílem práce je vytvořit systematický ucelený postup pro sběr a analýzu naměřených dat dynamického chování tohoto aktuátoru. V první části práce je navržena a implementována experimentální metoda pro měření dat potřebných k analýze dynamiky aktuátoru při různých variantách nastavení tlaku, posuvu a frekvence. Je sestaven měřící řetězec s vhodnými snímači a je vytvořeno softwarové prostředí pro sběr a ukládání dat. V druhé části práce jsou vyhodnocována experimentálně naměřená data pomocí matematického modelu v programovém prostředí Matlab, který z naměřených dat extrahuje hodnoty tuhosti a tlumení a určí se jejich závislost na frekvenci, tlaku a posuvu.
|
|
|
Torsion of beams with a non-circular cross-section
Hablák, Ján ; Majer, Zdeněk (oponent) ; Profant, Tomáš (vedoucí práce)
The bachelor’s thesis focuses on the issue of torsion of prismatic bar with a non-circular cross-section, its model in various software, calculation and comparison of real measurements with calculated values. The aim of the work is to get acquainted with the basic theoretical knowledge, which will subsequently be applied in the modeling and calculation of specific closed profiles. Individual results are compared in the thesis. Basic concepts and knowledge are explained in the theoretical part. The practical part deals with the calculation of individual cross-sections and practical measurement.
|
|
|
Historická kulturní krajina vysídlených území na Kaplicku
Baramová, Magdalena
Krajina česko-rakouského pohraničí na pomezí Šumavy a Novohradských hor byla od 2. poloviny 13. století až do událostí po druhé světové válce majoritně osídlena německojazyčným obyvatelstvem, po jehož odsunu prošla původně relativně hustě zalidněná oblast turbulentním vývojem. V horizontu několika let se sociodemografické změny zřetelně propsaly do podoby území, ve kterém je tak dnes možné pozorovat hned několik překrývajících se fenoménů, jež společně zachycují proces jeho transformace. Na počátku 50. let zanikla řada sídel v důsledku nízkého počtu nových obyvatel, který byl způsoben nedostatečnou pracovní nabídkou, málo rozvinutou občanskou vybaveností a infrastrukturou, a v neposlední řadě též výstavbou železné opony a s ní spjatým režimem kontroly státní hranice. I přesto se v krajině dochovaly doklady o jejím využívání z doby před odsunem, a to zejména ve formě reliktů staveb, sakrální architektury, cest, mezních pásů, terénních úprav, vodních děl a dalších stop. Ostraha hranice s sebou přinesla další proměnu krajiny, jež měla devastující účinek na kulturní dědictví oblasti, nicméně na druhé straně napomohla k rozvoji cenných přírodních společenstev a k utvoření tzv. Evropského zeleného pásu. Ani po pádu komunismu region zdaleka nedosáhl počtu obyvatel v předválečném období, a tak absence osídlení dále dodává oblasti ojedinělého genia loci. Kulturně-historické hodnoty krajiny ovšem doposud nejsou plošně chráněny a příspěvek proto usiluje o jejich představení a zdůrazňuje nutnost jejich ochrany.
|
|
|
Vysídlení německého obyvatelstva z Chřibského údolí. Průběh, důsledky a reflexe v dobových pramenech a vyprávění pamětníků.
Zdražilová, Hana ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat průběh vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce z Chřibského údolí a jeho následky pro vývoj významu oblasti. Práce je vystavěna na studiu archivních pramenů, dobového tisku, dostupné odborné a regionální literatury a rozhovorech s pamětníky metodou orální historie. Rozhovory byly vedeny s pamětníky, kteří byli násilně vystěhováni nebo mohli či museli zůstat, i s pamětníky z řad nových osídlenců. Cílem práce bylo zároveň získat celkový přehled o zaznamenaných svědectvích z regionu a existujících vazbách mezi současným a vysídleným obyvatelstvem. Přínosem projektu je mikro-historická sonda do vývoje života v jednom údolí na pozadí historických událostí a zachycení zkušeností a příběhů pamětníků pro další generace. Klíčová slova: vysídlení; pochody; transporty; osídlení; demolice; mikro-historie
|
|
| |
|
|
ZMIZELÉ KOSTELY JIŽNÍ ŠUMAVY A POŠUMAVÍ (Prachaticko)
BUKAČOVÁ, Iva
Tato práce je věnována zmapování oblastí šumavského pohraničí (bývalý okres Prachatice). Přesněji konkrétních lokalit či obcí, které v rámci své rozlohy mívaly kostel jako součást své zástavby. Nejedná se pouze o zmapování hmotných sakrálních památek, které již neexistují, ale i o snahu o hlubší pochopení situace, která vedla až k osudům ústících v samotný zánik sakrální architektury (pouze kostel) či obcí samotných. Součástí práce je fotodokumentace. Za klíčová slova bych mohla označit následující: Sudety, Šumava, němečtí obyvatelé, odsun, obce Cudrovice, České Žleby, Knížecí Pláně, Nový Svět, Strážný, kostel, likvidace, Česko {--} Německé vztahy.
|
|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
| |
|
|
Forced migration, staying minorities, and new societies: evidence from post-war Czechoslovakia
Grossmann, Jakub ; Jurajda, Štěpán ; Roesel, F.
Forced migration traumatizes millions displaced from their homes, but little is known about the few who manage to stay and become a minority in a new society. We study the case of German stayers in Sudetenland, a region from which Czechoslovakia expelled ethnic Germans after World War Two. The unexpected presence of the US Army in parts of 1945 Czechoslovakia resulted in more anti-fascist Germans avoiding displacement compared to regions liberated by the Red Army. We study the long-run impacts of this local variation in the presence of left-leaning stayers and find that Communist party support and local party cell frequencies, as well as far-left values and social policies are more pronounced today where anti-fascist Germans stayed in larger numbers. Our findings also suggest that political identity supplanted German ethnic identity among anti-fascist stayers. The German staying minority shaped the political identity of newly formed local societies after ethnic cleansing by providing the ‘small seed’ of political development.
|
|
|
Identity and Displacement in Contemporary Postcolonial Fiction
Olehlová, Markéta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Resumé Hlavním cílem této dizertační práce je zachytit dva klíčové aspekty postkoloniální teorie - identitu a pojetí místa a vykořeněnosti a jejich reflexi v dílech autorů zařazovaných běžně do kánonu postkoloniální literatury. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V úvodu nastiňuji motivaci práce a teoretická a literární východiska. Samotná dizertační práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část nazvaná "Identita v postkoloniálním diskurzu" se zaměřuje na zpracování tohoto pojmu v sekundární literatuře a pojmenování jednotlivých strategií, jež postkoloniální subjekty zaujaly jak v dobách kolonialismu, tak v důsledku imigrace. Teoretická část věnovaná identitě předchází interpretační části, která analyzuje dvě stěžejní díla postkoloniálního literárního kánonu: Satanské verše Salmana Rushdieho a Buddhu z předměstí Hanifa Kureishiho. Druhá teoretická část je nazvaná "Koncepty místa a vykořeněnost". Jak je již patrné z názvu, pojednává o jednom z nejdůležitějších témat celé postkoloniální literatury - zabývá se pojetím místa jako takového ve vztahu k postkoloniálním subjektům a dalšími fenomény, které s konceptem místa souvisejí: vykořeněností, definicí domova, tzv. bájnými domovy aj. Tato teoretická část předchází opět analýzám dvou děl, která jsou ve spojitosti s koncepty místa hodna pozornosti,...
|
host ::
RSS.