|
|
Národní identita ve Francii a její role v politice Nicolase Sarkozyho
Jedličková, Markéta ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce " Národní identita ve Francii a její role v politice Nicolase Sarkozyho" se zabývá národní identitou jako politickým nástrojem, který během svého pětiletého období v prezidentském úřadě (2007-2012) využíval bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Hlavním cílem této práce je dokázat, národní identita v jeho diskurzu sloužila ke zvýšení popularity nebo k získání voličů krajní pravice a že tento politický nástroj po celou dobu svého mandátu používal i přesto, že se od něj po neúspěšné veřejné debatě na toto téma v roce 2010 oficiálně odvrátil. Za metodologický základ pro výzkum dané problematiky a dosažení stanovených cílů byla zvolena kritická diskurzivní analýza a jako doplněk k ní analýza metafor. V teoretické části práce jsou představeny a rozebrány některé ze základních vědeckých poznatků, které pojednávají o "národu", "identitě" a vývoji a konstrukci "národní identity". Výzkumná část práce obsahuje tři hlavní kapitoly věnující se analýze projevů Nicolase Sarkozyho v daném období. Kapitoly jsou rozděleny podle měnící se role národní identity v Sarkozyho politickém diskurzu - od předvolebního nástroje v roce 2007, přes oživení tohoto nástroje v roce 2009 a 2010 až k jeho zasazení do neoficiální vedlejší role před prezidentskými volbami v roce 2012. Mimo odpovědi na v úvodu...
|
|
| |
|
|
Vznik a vývoj národní identity v moderním Turecku
Jandl, Dominik ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Student se ve své práci zaměří na analýzu utváření a vývoje konstruktu národní identity v rané fázi moderního Turecka, tedy zejména v prvních dvou desetiletích po vyhlášení republiky v roce 1923. Nejprve bude sledovat proces formulace národní identity v období konce Osmanské říše a vývojových turbulencí směřujících k Turecké republice. Následně se zaměří na období po založení republiky a zejména na ideologii reformní elity kolem Mustafy Kemala. Autor bude analyzovat vztah národní identity a budování nového státu, zejména instrumentální roli nacionalismu při snaze vytvořit silný stát, který by představoval jasný rozchod s tradicí zaostalé mnohonárodnostní Osmanské říše. Od analýzy kontextu autor přejde ke konkrétní analýze nacionalistické ideologie, již nový stát a vládnoucí Republikánská lidová strana přijaly po svém zformování, zejména v klasické podobě programu "Šesti šípů" (Altı ok - republikanismus, populismus, laicismus, revolucionismus, nacionalismus a etatismus) z roku 1931 a dalších stěžejních dokumentů.
|
|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
|
Vztah umění a vytváření japonské národní identity v moderním období
Danišová, Kateřina ; Labus, David (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na představení nových západních uměleckých technik, které se v Japonsku rozšířily během období Meidži, dále na způsob jejich interakce s tradičními žánry a formami. Stručně představuje vývoj západní i japonské malby během tohoto období a hlavní umělce. Také nastiňuje úlohu architektury při upevňování pozice nového státu na domácím i mezinárodním poli. Soustřeďuje se na role jedinců, zejména Ernesta Fenollosy a Okakury Tenšina, spolků a institucí při vytváření vědomí národní identity a také na roli, kterou kultura zastala ve vznikající moderní ideologii.
|
|
|
Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 - květen 1946)
Poliaková, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
V politice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli v prvé řadě "příslušníci národa". Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita a její role v komunistické politice v prvním poválečném roce, a to zejména v kulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity v kulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity v propagandě strany.
|
|
|
Hledání identity v tzv. palánkovském cyklu Ladislava Balleka
Erdélyiová, Veronika ; Pátková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Diplomová práce má analyticko-interpretační charakter se zaměřením na hledání identity v tzv. palánkovském cyklu Ladislava Balleka. Výchozími texty jsou Ballekova sbírka novel Južná pošta (1974) spolu s romány Pomocník (1977) a Agáty (1981). Předmětem komparace jsou zejména specifika pojetí národní identity. Analytická část je směřována k uchopení rozličných podob identity člověka a osvětlení jejich jednotlivých forem (národní, historická, kulturní). V práci je kladen důraz na interpretaci konkrétních próz s ohledem na jejich širší platnost v rámci slovenského literárního kontextu.
|
|
| |
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
|
|
Budování Iráku po roce 2003
Aliová, Naďa ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem "Budování Iráku po roce 2003" bylo zpracování případové studie týkající se iráckého nation-buildingu v letech 2003 - 2011 a zodpovězení otázky, do jaké míry je tento proces úspěšný. Konceptuální zastřešení a východisko pro vyhodnocení úspěšnosti iráckého případu poskytuje analytický rámec německého politologa Jochena Hipplera. Práce je členěna do pěti kapitol. První diskutuje a vymezuje pojmy národ a nation-building. Obsahem druhé kapitoly zamýšlené jako nezbytné "uvedení do kontextu" je obecná etnicko-náboženská charakteristika iráckého obyvatelstva a stručný přehled historie iráckého státu do roku 2003. Následující tři kapitoly jsou již věnovány Hipplerovým komponentům úspěšného nation-buildingu (integrující ideologie, národní integrace, funkční státní aparát). Třetí kapitola zkoumá, zda je v Iráku přítomna národní identita, jíž jsou podřízeny identity partikulární (etno-sektářské), či nikoliv. Čtvrtá kapitola je věnována kurdskému regionu v kontextu širších kurdsko-iráckých vztahů a jejich implikaci pro proces národní integrace. Pátá kapitola rozebírá funkčnost státního aparátu z hlediska vládnutí, zajišťování bezpečnosti a poskytování základních služeb obyvatelstvu. V závěru práce shrnuje hodnocení úspěšnosti iráckého nation-buildingu v jednotlivých...
|
host ::
RSS.