|
|
Percepce specifických poruch učení pohledem žáků 2. stupně ZŠ
Horká, Jitka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou specifických poruch učení pohledem žáků. V práci jsou popsány základní pojmy týkající se problematiky, způsoby práce s dětmi trpící specifickou poruchou učení. Následně jsou zde představena poradenská pracoviště, individuální vzdělávací program a přístupy k hodnocení žáků s SPU. Práce je zaměřena především na sociální aspekty žáků se specifickou poruchou učení. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření mezi žáky sedmých ročníků, které zkoumá znalost základních pojmů, přístup spolužáků k dětem s SPU a strategie zvládání problematiky u dětí s SPU.
|
|
|
Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením
Chroboková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
název práce: Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením autor práce: Bc. Kamila Chroboková vedoucí práce: Doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. Abstrakt Práce se věnuje problematice dětí s tělesným a kombinovaným postižením a možnostem jejich vzdělávání. Shrnuje stručně problematiku tělesného a kombinovaného postižení a vysvětluje úskalí, se kterými se tyto děti v průběhu vzdělávání mohou setkat a se kterými se ve vzdělávacím procesu musí počítat. Druhá část práce nastiňuje formy základního vzdělávání, které se těmto dětem nabízí. Dále popisuje systém rámcových a školních vzdělávacích programů, kterými se dnešní základní školství řídí. V rámci speciálního školství je stručně představena instituce Jedličkova ústavu v Praze (JÚŠ). V závěru práce je představen průzkum mapující pokroky žáků základní školy speciální při JÚŠ a záznamy z dokumentace těchto žáků. Klíčová slova tělesné postižení, kombinované postižení, hlavní vzdělávací proud, speciální vzdělávání, rámcový vzdělávací program, individuální vzdělávací plán, Jedličkův ústav a školy
|
|
| |
|
|
Reálné uplatnění vzdělávacích obsahů výtvarné výchovy u dětí s IVP
Zrucká, Vendula ; Kitzbergerová, Leonora (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Cílem této diplomové práce je zabývat se mírou reálného uplatnění výukových cílů výtvarné výchovy. Jako výzkumná metoda byla použita případová studie čtyř žáků druhého stupně základní školy s individuálním vzdělávacím plánem. Pomocí této studie bylo zkoumáno reálné uplatnění vzdělávacích obsahů výtvarné výchovy u dětí s individuálním vzdělávacím plánem na druhém stupni základní školy. Práce se zabývá tím, do jaké míry a zda vůbec je v hodinách výtvarné výchovy na klasické základní škole možné dosáhnout u dětí s individuálním vzdělávacím plánem naplnění vzdělávacích cílů. Na základně analýzy několika žákovských výtvarných projektů se autorka zabývá mírou dosažitelnosti dílčích výukových cílů výtvarné výchovy. Pro lepší představu autorka nabízí i srovnání s žáky druhého stupně základní školy bez individuálního vzdělávacího plánu, kteří budou vybráni nenáhodným kriteriálním výběrem a také ze základní umělecké školy, kteří budou rovněž vybráni metodou nenáhodného kriteriálního výběru a u kterých se předpokládá větší zápal a případně i větší míra talentu pro výtvarnou činnost.
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Seberová, Alena (oponent) ; Bajcura, Lubomír (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku institucionální péče v České republice. Primárně se zaměřuje na dětské domovy, vzdělávání a socializaci dětí umístěných v tomto typu rezidenčního zařízení. Cílem teoretické části je popsat charakteristiku subjektů institucionální péče v České republice. Dále komparovat institucionální péči s vybranými zeměmi a popsat socializaci dítěte v rodině a ve škole. Taktéž je popsán historický přehled institucionální péče v České republice a v závěru se autorka zabývá konkrétním popisem sociálního začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do výukového procesu na základní škole. Empirická část referuje o realizovaném výzkumu a jeho výsledcích, pro které byla využita kvalitativní metodologie s využitím designu případové studie. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se děti z dětského domova začleňují do výukového procesu na základní škole. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány dětmi vyrůstajícími v biologických rodinách do třídního kolektivu na základní škole. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány učiteli do výukového procesu na základní škole, a třetím dílčím cílem bylo odhalit, jak jsou děti z dětského domova do tohoto procesu...
|
|
|
Obtíže u dětí přípravných tříd se zaměřením na narušenou komunikační schopnost
Smejkalová, Eva ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Abstrakt:Abstrakt: Komunikace představuje schopnost, jak můžeme v běžném životě vyjádřit a sdílet své myšlenky, zkušenosti i pocity. Komunikace sehrává důležitou roli také v průběhu vzdělávání. Ve vzdělávání informace získáváme, osvojujeme si je, učíme se s nimi pracovat a dále je využívat. Pozice dítěte i žáka s narušenou komunikační schopností je v tomto případě mnohem složitější, protože obtíže v mluvním projevu se přenesou do komunikačního děje a mohou ovlivnit zvládání školních dovedností. Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností je náročný úkol. Žáci nedokážou dostatečně uspořádat a vyjádřit své myšlenky, jejich mluva je mnohdy nesrozumitelná, nerozumí přesně výkladu učitele, nedokážou mluvit dostatečně plynule, aby vyhověli běžné komunikační normě. Z těchto důvodů se dostávají pod psychický tlak a někdy raději přestanou zcela komunikovat. Hlavním cílem předkládané rigorózní práce je analýza nejčastějších obtíží dětí s narušenou komunikační schopností zařazených do přípravných tříd základních škol. Následné vyhodnocení s popisem nejčastějších obtíží z důvodu školní nezralosti směřující ke školnímu odkladu jsou součástí empirické části rigorózní práce. S ohledem na hlavní cíl byly stanoveny tyto dílčí cíle: sledování celkového vývoje dítěte, aktivní pozorování v přípravných třídách s...
|
|
|
Role základní školy ve vztahu k žákům s lehkým mentálním postižením v kontextu novely zákona č. 82/2015 Sb.
VRBOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se změnila práce pedagoga s žákem s lehkým mentálním postižením v rámci úprav, které přináší novela školského zákona. Bakalářskou práci jsem rozdělila na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se snažila sepsat důležité informace o problematice inkluzivního vzdělávání, které jsem čerpala z vybrané odborné literatury. Jako způsob utvrzení obsahu teoretické části jsem zvolila kvalitativní výzkum. Rozhodla jsem se ho uskutečnit pomocí strukturovaných rozhovorů. Kontaktovala jsem několik škol v okresu Příbram, kde jsem výzkum chtěla realizovat. Z více než patnácti původně oslovených škol jsem nakonec získala tři respondenty, vedoucí pedagogické pracovníky. Ještě před realizací výzkumu jsem si stanovila pět výzkumných otázek, které jsem po zpracování rozhovorů vyhodnotila. Moje bakalářská práce může mít vědecký přínos pro pedagogické pracovníky, kteří si ještě nevytvořili svůj vlastní názor na vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením v běžných školách. Kromě zjištění teoretických pojmů týkajících se vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižení mohou nahlédnout do praktické části, která jim přiblíží a ukáže situaci, jak společné vzdělávání probíhá v jiných školách. Nejvíce nových poznatků jsem při vypracovávání mé bakalářské práce nabyla při rozhovorech s vedoucími pedagogickými pracovníky, kteří mi osvětlili, jak situace společného vzdělávání reálně probíhá.
|
|
|
Proces zavádění individuálního vzdělávacího plánu u žákyně s parciálními poruchami a nadáním na Základní škole v Dobřanech
KLINKOVSKÁ, Gabriela
Bakalářská práce je rozdělená do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu individuální vzdělávací plán, vymezením některých pojmů z oblasti parciálních poruch, dále pak problematice nadaných dětí. Praktická část obsahuje případovou studii žákyně základní školy, které se týká proces zavádění individuálního vzdělávacího plánu. Jsou v ní zachyceny postřehy a zjištění, které si zapisovala třídní učitelka, která s Marií pracovala. Je zde také ukázka z Mariina hodnocení, popis jakých výsledků dosahovala a kde se projevovalo její nadání. Práce dále zahrnuje metodický popis této práce, konkrétně analýzu dokumentů, záznamy o žákyni a rozhovory s lidmi, kteří s ní nejvíce pracovali. Cílem práce je popis celého procesu zavádění a tvorby individuálního vzdělávacího plánu, jeho náležitosti a časová náročnost. Tato práce otevírá prostor k přemýšlení nad problematikou nedodržování čekací lhůty pro vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Dále pak i nad dlouhou dobou celého procesu zavádění individuálního vzdělávacího plánu.
|
|
|
Specifické poruchy učení v povědomí veřejnosti
Rudolfová, Eva ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povědomím veřejnosti o specifických poruchách učení. V úvodu teoretické části je krátká zmínka o historii specifických poruch učení. Dále je vysvětlena problematika specifických poruch učení, mezinárodní klasifikace nemocí a příčiny těchto poruch. V další kapitole jsou popsány jednotlivé specifické poruchy učení. Část práce je věnována specifickým poruchám učení spolu s nadáním a nápravou specifických poruch učení. Konkrétně jde o individuální vzdělávací plán a reedukaci. Praktická část je založena na výzkumném šetření 45 respondentů (žen i mužů různých věkových kategorií). Je zde využita kvantitativní metoda výzkumu konkrétně metoda dotazování ve formě dotazníku. Závěr je věnován shrnutí výsledku výzkumu. Cílem teoretické části je charakterizovat pojem specifické poruchy učení a definovat je. Vysvětlit pojmy jako jsou například reedukace, individuální vzdělávací plán a mezinárodní klasifikace nemocí. Cílem praktické části je zjištění, jaké má veřejnost povědomí o specifických poruchách učení.
|
|
|
Integrace dítěte s parciální trisomií 9. chromozomu v MŠ
VACKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá integrací dítěte s parciální trizomií 9. chromozomu do mateřské školy. Jedná se o longitudinální šetření ve formě případové studie, které zachycuje individuální změny integrovaného dítěte a vývoj integrace. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována integraci do mateřské školy, vybranému typu postižení a současné legislativě. V praktické části jsou popsány použité metody kvalitativního výzkumu, prezentovány výsledky výzkumného šetření, tedy případová studie týkající se integrace dítěte s parciální trizomií 9. chromozomu
|
host ::
RSS.