|
|
Životní styl a vztahy v subkultuře baletního umění
Erben, Jakub ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá životním stylem a vztahy mezi profesionálními baletními tanečníky. Předešlé studie, které se na tuto skupinu zaměřovaly, nepostihovaly její životní styl jako komplexní jev, cílem je proto doplnit existující poznání právě v tomto ohledu. Vzhledem k dosavadnímu výzkumnému pokrytí problému využívá práce explorativního přístupu, který se v konceptuální rovině opírá o pojmy životní styl a subkultura a metodologicky o kvalitativní přístup. Zejména pojmové východisko v podobě subkultury do značné míry určuje orientaci, postup a strukturu práce. Figuruje jako nástroj, který umožňuje organizovat pohled na profesionální baletní umělce, a zároveň je v průběhu práce empiricky ověřována vhodnost jeho aplikace na tuto skupinu. Pohled na profesionální tanečníky je rovněž strukturován s pomocí biografické perspektivy na základě předpokladu, že podoba života v této skupině je do značné míry určena časovým momentem. Pro lepší vystižení specifik baletní subkultury je použito srovnání s profesionálním sportem. Po vymezení pojmů vztahujících se k baletu a představení základní faktografie umožňující nahlédnout do historických a institucionálních podmínek, v nichž čeští baletní tanečníci působí, následuje popis logiky jejího studia v této práci, včetně základního představení pojmů subkultura a...
|
|
|
Specifika baletního prostředí jako rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy
Šimčáková, Markéta ; Vanek, Marián (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 ABSTRAKT Balet je rizikovým prostředím pro rozvoj poruch příjmu potravy. Příčiny zvýšeného výskytu těchto poruch dosud nejsou zcela jasné. Cílem práce bylo otestovat rizikové faktory, které jsou pro baletní prostředí specifické, a mohou s rozvojem poruch příjmu potravy u baletek souviset. Výzkumu se zúčastnilo 181 studentek tanečních konzervatoří v ČR. Formou dotazníků bylo hodnoceno abnormální jídelní chování a postoje a dále specifické faktory baletního prostředí, které u studentek mohou vyvolávat nespokojenost s tělem. Vysoké riziko přítomnosti poruch příjmu potravy dle testu EAT-26 bylo zjištěno u třetiny studentek. U všech jedenácti zkoumaných faktorů byla prokázána statisticky významná souvislost mezi faktorem a zvýšeným rizikem přítomnosti poruchy příjmu potravy. Studentky, u kterých příslušný faktor vyvolává nespokojenost s tělem, mají průměrné EAT-26 skóre vyšší než studentky, u kterých tento faktor nespokojenost s tělem nevyvolává. U nejvyššího počtu studentek vyvolávaly nespokojenost s tělem faktory Porovnávání své postavy s ostatními tanečníky, Baletní ideály a Zrcadla na sále. Devět z jedenácti faktorů vyvolávalo nespokojenost s tělem u více než poloviny studentek. Program prevence poruch příjmu potravy vytvořený speciálně pro taneční konzervatoře se tedy jeví jako žádoucí. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Poruchy pohybového aparátu související s výkonem profese tanečnice - baletky
Stibor, Eva ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název práce: Poruchy pohybového aparátu související s výkonem profese tanečnice - baletky Cíl: Vysoké nároky na pracovní výkon pohybového aparátu baletek se projeví zejména v muskuloskeletálních oblastech opakovaně vystavovaných v klasickém tanci specifické fyzické zátěži. Objasnění, které oblasti pohybového aparátu to jsou a jaké je jejich poměrné zastoupení v celkovém obraze problémů pohybového aparátu tanečnic v České republice, jaké převažují rizikové faktory a jaké jsou aplikované preventivní strategie pro předcházení poškození pohybového aparátu, je cílem této diplomové práce. Metodika: Výše uvedené bylo zjišťováno prostřednictvím dotazníkového šetření u náhodně vybraného vzorku žen/dívek, které absolvovaly baletní průpravu jakožto profesní přípravu na kariéru tanečnice - baletky, a/nebo jsou/byly profesionálními tanečnicemi - baletkami. Osloveny byly baletky v celé České republice a vyplnění dotazníku bylo zcela dobrovolné. Celkem se výzkumu zúčastnilo 56 respondentek. Dotazník obsahoval otevřené i uzavřené otázky a jeho koncepce vycházela ze standardizovaného Skandinávského muskuloskeletálního dotazníku (The Nordic Musculoskeletal Questionnaire, dále jen "NMQ"), přičemž vybrané otázky byly upraveny, tak aby byly pro oblast baletu relevantní. Úvodní část dotazníku obsahovala otázky...
|
|
|
Poruchy menstruačního cyklu u baletek a orientačních běžkyň
Motlová, Alžběta ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název práce: Poruchy menstruačního cyklu u baletek a orientačních běžkyň Cíl práce: Cílem této diplomové práce je zhodnotit prevalenci vybraných menstruačních dysfunkcí u baletek a orientačních běžkyň na základě analýzy dat. Data následně porovnat s dostupnou literaturou tuzemskou i zahraniční. Metody: Pro zpracování diplomové práce byla využita dostupná literatura zahraniční i tuzemská. Dále byla použita metoda anonymního nestandardizovaného dotazníku a metoda deskriptivní analýzy za pomocí softwaru Microsoft Excel 2010, Statistika a volně dostupné verze NCSS. Pro některé odpovědi z dotazníku byla využita kvalitativní analýza. Výsledky: Do dotazníkového šetření se celkem zapojilo 103 respondentek, z toho bylo 57 žen z běžné populace (kontrolní skupina), 24 baletek a 22 orientačních běžkyň. Byl prokázán statisticky významný vyšší věk menarché u baletek (Chí kvadrát, p = 0,038; p < 0,05) i orientačních běžkyň (Chí kvadrát, p = 0,032; p < 0,05) oproti běžné populaci. Byla prokázána statisticky významná četnost výskytu sekundární amenorey u baletek oproti skupině orientačních běžkyň (Chí kvadrát, p = 0,024; p < 0,05). Nebyla zjištěna statisticky významná odchylka v prevalenci dysmenorey pro žádnou ze zkoumaných skupin žen. Prokázali jsme střední až podstatnou pozitivní korelaci mezi počtem hodin...
|
|
|
Důsledky zranění na stabilitu v baletu
Foltmanová, Kateřina ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Kubový, Petr (oponent)
Název: Důsledky zranění na stabilitu v baletu Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda zranění v oblasti hlezenního kloubu negativně ovlivňuje posturální stabilitu tanečnic. Za předpokladu že ano, bylo mým druhým cílem zjistit, zda zranění jedné nohy má důsledky i na stabilitu při stoji na opačné dolní končetině. Metody: Teoretická část práce je zpracována metodou sekundární analýzy dat. Výzkumná část práce se řadí do observačního výzkumu a je prospektivní průřezovou studií. Jednalo se o kvantitativní výzkum založený na měření 24 subjektů. Získaná data byla vyhodnocována primární analýzou a komparací. Byly naměřeny hodnoty posturální stability na tlakové plošině FootScan (RSscan International, Belgie)., které se porovnávaly mezi skupinou zraněných a nezraněných. Měření probíhala při úzkém stoji s otevřenýma a zavřenýma očima, ve výponu (relevé) a ve stoji na pravé i levé dolní končetině zvlášť. Výsledky: Cíle práce byly splněny, ale obě hypotézy zamítnuty. Výsledky práce ukázaly lepší stabilitu zraněných dívek proti nezraněným u hodnoty celkové dráhy středu tlakového působení (COP) při měření stoje na pravé DK, dále při pohybu COP v pravolevém směru u měření úzkého stoje s otevřenýma očima a úzkého stoje ve výponu. Rozdíl mezi skupinou tanečnic s předchozím zraněním jedné DK a nezraněnými...
|
|
|
Muskuloskeletální problémy dolních končetin u profesionálních tanečnic baletu
Matějková, Michaela ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Klasický balet se na profesionální úrovni svou náročností vyrovnává atletickým sportovním disciplínám. Nesčetnými opakovanými pohyby a požadavky na jejich přesnost a ladnost provedení klade extrémně vysoké nároky na muskuloskeletální systém tanečníků. Ve své teoretické části se práce věnuje muskuloskeletálním problémům dolních končetin, které tvoří převážnou většinu těch, se kterými se profesionální tanečníci baletu musejí potýkat. Obsahuje také základní informace o příčinách jejich vzniku, o jejich léčbě, ale také o způsobech jejich prevence. Práce rovněž prezentuje výsledky vlivu cíleného baletního tréninku se zavřenýma očima na posturální stabilitu profesionální tanečnice baletu. Dochází k závěru, že tento typ tréninku může pozitivně ovlivnit posturálni stabilizaci tanečnice a přispět tak k redukci četnosti výskytu zranění.
|
|
|
Možnosti ovlivnění funkčních pohybových poruch pohybového aparátu u tanečnic baletu ve věku 6-20 let pomocí fyzioterapeutických vstupů.
MUNDUCHOVÁ, Andrea
Baletní tanečníci patří mezi vysoce trénované jedince, značná náročnost tanečního tréninku a výše požadavků na provedení jednotlivých pozic, které jsou ne vždy správně provedeny, vede ke vzniku a dále se prohlubujícím dysbalancím, které mohou později přispět ke vzniku zranění. Kvůli vysokému nároku na výkon tohoto druhu sportu jejich kariéra končí v mladém věku, i proto by pro ně měly regenerace a kompenzační prostředky představovat důležitou součást jak baletního, tak běžného života. Mezi cíle bakalářské práce patří zhodnocení striktního baletního držení v určitých baletních pozicích vůči fyziologickému postavení těla, dále zhodnocení nejčastějších dysbalancí vyskytující se u baletek a návrh několika konkrétních metodik kinezioterapie a fyzioterapie pro prevenci vzniku dysbalancí. Teoretická část bakalářské práce obsahuje obecné informace týkající se baletu a jsou zmíněny předpoklady baletního tanečníka, dále jsou popsána pravidla baletního držení těla ve srovnání s fyziologickým držením těla. Práce obsahuje základní anatomický popis páteře, horních a dolních končetin, jsou popsány nejčastější dysbalance postihující tyto krajiny a možnosti doporučené terapie. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu tří probandek rozdílného věku a věnující se baletu taktéž jinou dobu, u kterých byly patrné dysbalance pohybového aparátu. Získané informace byly zpracovány formou kazuistik, které obsahují vstupní a výstupní vyšetření, popis průběžných terapií a návrh rehabilitačního plánu. Z výzkumu vyplynulo, že správně zacílená cvičební jednotka, která je pravidelně vykonávána, má pozitivní efekt na již dříve vzniklé obtíže primárně způsobené baletem. Práce může být dále využita jako materiál, jenž poslouží baletním tanečníkům pro budoucí zkvalitnění prevence vzniku možných úrazů způsobených klasickým baletem a dále k uvědomění si rozdílů pravidel klasického baletu od fyziologie lidského těla.
|
|
|
Vliv svalové síly v hlezenním kloubu na prevenci zranění v baletu
Foltmanová, Kateřina ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Title: The influence of ankle strength on injury prevention in ballet Objectives: The main aim of the study was to find out if injuries in the ankle area have a negative impact on later ankle strength and also if greater ankle strength can lower the probability of ankle injuries in ballet dancers. A secondary objective of this study was to set a limit for ankle strength needed for a safe start on pointe. Methods: First part of this thesis is a systematic review. The other part is a quantitative research in a retrospective, cross-sectional study design. Data from all 24 subjects was analyzed and injured and uninjured dancers were compared. The data was measured at two angular velocities 30 d/s and 180 d/s. Results: The results showed, that the prevention of injury does not depend on the level of minimal ankle strength but on the equal strength of both legs. Therefore the limit for a safe start on pointe was not set. Great plantar flexion deficit differences between the injured and uninjured group of dancers are the main finding in this study. The lowest value of plantar flexion strength has been found in uninjured ankles of injured dancers. Injured dancers had in general lower strength in ankle plantar flexion on the right foot. Injured dancers also had smaller differences between plantar flexion...
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
Zhodnocení nejčastějších úrazů u baletek na taneční konzervatoři
Uhlířová, Eliška ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název práce: Zhodnocení nejčastějších úrazů u baletek na taneční konzervatoři Vymezení problému: Tanečníci představují vysoce trénované atlety, kteří neustále riskují vznik zranění. Jejich kariéra končí ve velmi nízkém věku, a proto by měly regenerační a kompenzační prostředky tvořit jednu z nejvýznamnějších rolí v prevenci úrazů. Cíl práce: Cílem této diplomové práce je na základě analýzy dat z dotazníkového šetření zhodnotit četnost úrazů baletek studujících na Taneční konzervatoři hl. města Prahy a dále zjistit úroveň regeneračních a kompenzačních prostředků využívaných při jejich osmiletém studiu. Po zhodnocení výsledků bych práci ráda využila pro budoucí zkvalitnění prevence při vzniku úrazů způsobených klasickým baletem. Metody: V této diplomové práci byla použita metoda rešerše dostupných českých, ale především zahraničních zdrojů. Dále práce využívá metodu anonymního nestandardizovaného dotazníku k analýze nejčastějších úrazů v baletu. Také se zde objevuje řízený rozhovor ke zjištění úrovně regeneračních a kompenzačních prostředků využívaných při studiu baletek. Informace byly získávány od osmi ročníků studentů na Taneční konzervatoři hl. města Prahy. Věkové rozmezí studentů bylo 11 - 20 let. Pro analýzu dat byl použit software Microsoft Excel 2007. Výsledky: Do dotazníkového šetření se...
|
host ::
RSS.