|
|
Vliv pohybové aktivity v přírodním prostředí na změnu aktuálních emocí
Pecoldová, Michaela ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Vliv pohybové aktivity v přírodním prostředí na změnu aktuálních emocí Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má pohybová aktivita prováděná v přírodním prostředí na změny aktuálních emocí člověka. Metody: Jedná se o výzkumnou studii. Pro zjištění výsledků byl použit dotazník se třemi otázkami, který byl každým probandem zodpovězen celkem třikrát. Před zahájením pohybové aktivity, v průběhu a po jejím ukončení. Výzkumu se zúčastnilo 5 respondentů. Výsledky: Z výsledných hodnot dotazníku je patrné, že přírodní prostředí a pohybová aktivita v něm mohou mít pozitivní vliv na změny aktuálně vnímaných emocí. Závěr: Výzkum prokázal, že přírodní prostředí má potenciál pro zlepšení psychického zdraví člověka. Klíčová slova: psychické zdraví, příroda, potěšení, vzrušení, ovládání emocí
|
|
|
Porovnání změn nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech různých prostředí
Valda, Antonín ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Porovnání změn nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech různých prostředí Cíl: Cílem práce je pomocí dotazníkového šetření a použití Stroop testu pro navození kognitivního stresu během měření zjistit a analyzovat změny nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech odlišných prostředích. Metody: Práce byla vytvořena na základě komparativní analýzy získaných dat z dotazníkovéhošetření. Dotazník Profile of mood states probandi vyplňovali během jednoho měření celkem 4x,a to před Stroop testem, ihned po něm, po 20 minutách chůze a po 40 minutách chůze. Sběr datproběhl v únoru a březnu roku 2024 a výzkumu se zúčastnilo 6 respondentů, resp. studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy University ve věku 21 až 25 let. Výsledky: Studie ukazuje, že přírodní prostředí, jako lesy a vodní toky, pozitivně ovlivňují psychickou pohodu, snižují negativní nálady, zlepšují kognitivní funkce a zvyšují vitalitu. Naopak urbanistické prostředí a laboratorní podmínky mohou vést ke zvýšení únavy a snížení mentální vitality. Závěr: Studie potvrzuje výrazné pozitivní účinky přírodního prostředí na psychickou pohodu a vitalitu, zatímco městské a laboratorní prostředí mohou zvyšovat únavu a snižovat mentální vitalitu. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost integrace přírodních prvků do urbanistického plánování a zdravotních...
|
|
|
Motivace lezců k sportovnímu lezení
Brezina, David ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Motivace lezců k sportovnímu lezení Cíl: Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, co motivuje lezce k praktikování aktivity sportovního lezení. Dále jsme zjišťovali, jaký vliv má na motivaci lezců věk, pohlaví a doba praktikování sportovního lezení. Metody: Výzkum byl proveden anketním šetřením mezi 78 (37 žen a 41 mužů) sportovními lezci v ČR. Anketa se dotazovala na různé aspekty motivace k lezení, například osobní pohnutky, vnímání rizika a sociální faktory ovlivňující účast na lezecké činnosti. Šetření obsahovalo celkem 14 uzavřených či polouzavřených otázek s možností výběru. Výsledky byly zpracovány pomocí Microsoft Excel a Google Forms. Výsledky: Zjistili jsme, že nejčastějšími motivy k sportovnímu lezení jsou: překonávání osobních hranic a strachu, touha po fyzickém zlepšení, sociální aspekt - setkávání s přáteli a budování komunity a samotný lezecký výstup. Dále jsme zjistili, že mladší lezci mají větší tendenci vyhledávat dobrodružství a vzrušení. Starší lezci uvedli jako hlavní pohnutky pobyt v přírodě a samotný lezecký výstup. Obě pohlaví uváděla jako důležitou pohnutku společenský a sociální aspekt. Muži se dále více přikláněli k fyzické výzvě a překonávání strachu, ženy k pobytu v přírodě, překonávání osobních hranic či psychické výzvě. Muži častěji vybírali z kategorií...
|
|
|
Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři
Fantová, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři. Cíl: Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí. Metody: V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability). Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace. Výsledky: Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři. Závěr: Aktivita sympatického nervového systému, měřená pomocí variability srdeční frekvence, byla vyšší v lesním prostředí, zatímco...
|
|
|
Efekt přírodního prostředí na variabilitu srdeční frekvence při chůzi
Polyák, Daniel ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Cíl: Cílem práce je posoudit efekt přírodního prostředí oproti laboratornímu na variabilitu srdeční frekvence během chůze. Metody: Sedm studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy absolvovalo jednu návštěvu v přírodním a laboratorním prostředí. Účastníci vyplňovali Stroopův test po dobu 10 minut. Následovala chůze po dobu 40 minut s aktivním sledováním variability srdeční frekvence pomocí sportovních hodinek a hrudního pásu. Hodnotilo se sedm indikátorů variability: Srdeční frekvence, RMSSD (Root Mean Square of Successive Differences), Standard Deviation - SD1 a SD2, stress index, PNS index, SNS index. Data byla analyzována v programu Kubios HRV, zpracována, zaznamenána v programu Excel a znázorněna do sloupcových grafů. Výsledky: Průměrná srdeční frekvence Účastníka 1 byla 71 t/min v laboratoři, 87 t/min v přírodním prostředí; Účastníka 2 byla 87 t/min v laboratoři, 92 t/min v přírodním prostředí. Průměr RMSSD Účastníka 1 byl 53 milisekund(ms) v laboratoři, 30 ms v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 15 ms v laboratoři, 11 ms v přírodním prostředí. Průměr SD1 Účastníka 1 byl 34 % v laboratoři, 31 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 25 % v laboratoři, 36 % v přírodním prostředí. Průměr SD2 Účastníka 1 byl 66 % v laboratoři, 69 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 75 % v...
|
|
| |
|
|
Změny nálad při chůzi v modrém prostředí
Horký, Matouš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Cíl: Cílem práce bylo analyzovat, jak různé typy přírodních prostředí ovlivňují fyzické a duševní zdraví jedinců. Metody: Do výzkumu se zapojilo 7 studentů UK FTVS. Účastníci navštívili přírodní prostředí (modrý prostor) v pražské Troji a laboratoř v budově UK FTVS. Při návštěvě těchto prostředí podstoupili: 10 min Stroopův test k navození kognitivního stresu a 40 minut chůze vlastně zvoleným tempem. Aktuální psychické stavy a emoce byly sledovány pomocí standardizovaného dotazníku POMS (Profile of Mood State), který byl v průběhu návštěvy vyplňován celkem čtyřikrát. Výsledky: Z průměrných výsledků dotazníku POMS (na škále 0-4, 0= vůbec ne, 4= velmi značně) bylo získáno, že míra naštvanosti v laboratorním prostředí činila 0,68 a v modrém prostředí 0,39. Úroveň únavy 1,17 v laboratoři a 1,19 u vody. Hodnoty deprese v laboratoři 0,67 a u vody 0,54. Zmatenost byla v laboratoři na hodnotě 0,88 proti modrému prostředí 0,55. Napětí v laboratoři 1,02 a v modrém prostředí 0,60. Vitalita ve vodním prostředí 1,51 a v laboratoři 1,29. Průměrné hodnoty jednotlivých dimenzí POMS v průběhu času činily (modrý prostor) po úvodním měření: naštvanost 0,40, únava 0,95, deprese 0,59, zmatenost 0,54, napětí 0,50, vitalita 1,79. Stroopův test ve 2. měření zvýšil všechny hodnoty kromě vitality: naštvanost 0,83, únava...
|
|
|
Vliv předchozí zkušenosti na stresovou odezvu při dobrodružné aktivitě u studentů FTVS
Fantová, Karolína ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Vliv předchozí zkušenosti na stresovou odezvu při dobrodružné aktivitě u studentů FTVS Cíle: Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem předchozí zkušenosti ovlivní stresovou odezvu při dobrodružné aktivitě u studentů FTVS. Metody: Studie se zúčastnilo 100 studentů a studentek FTVS UK studujících bakalářské či magisterské studium. Jejich průměrný věk byl 21 ± 3 roky. Probandi přecházeli překážku - vysokou kládu, v 11 m nad zemí po dobu 4 minut a následně totožnou rychlostí přecházeli stejnou překážku na zemi. Sledovanými parametry stresové odezvy byla srdeční frekvence (SF), spotřeba kyslíku (VO2), dechová frekvence (DF) a ventilace (VE). Pro zjištění zkušeností probandů s danou překážkou jsme využili platformy Google Forms. Výsledky jsme zpracovali pomocí základních statistických metod. Výsledky: U skupiny se zkušeností s překážkou (Z) jsme zjistili oproti skupině bez zkušenosti s překážkou (B) následující rozdíly: SF ↑2,1 tepů.min-1 , VO2 ↓0,2 ml.min-1 .kg-1 , v DF ↓0,8 dechů.min-1 , VE ↓1,6 l.min-1 . Závěry: Studie neprokázala významný vliv předchozí zkušenosti s dobrodružnou aktivitou mezi skupinou probandů se zkušeností a bez zkušenosti na stresovou odezvu v žádném ze sledovaných indikátorů (SF, VO2, DF, VE). Klíčová slova: Fyziologická odezva; lanové překážky; outdoor; výzvové aktivity.
|
|
|
Sborník her na lezecké stěně pro děti ve věku 3-6 let
Schierová, Daniela ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název práce: Sborník her na lezecké stěně pro děti ve věku 3-6 let Cíl práce: Vytvořit sborník lezeckých her pro předškolní děti na základě literatury a vlastní zkušenosti. Metody: Sborník lezeckých her vznikl na základě osobní zkušenosti s lezeckými hrami a rešerše francouzské, anglické a české literatury (Baláš et al., 2008; Beroujon et al., 2001; BMC School Activity Cards, 2022; Vomáčko & Boštíková, 2003). Hry byly vybírány na základě několika klíčových kritérií. Hlavním kritériem byla adekvátnost pro děti ve věku 3-6 let, což zahrnovalo jejich schopnost zaujmout a zároveň přiměřeně rozvíjet dovednosti dětí v této věkové kategorii. Dále byly brány v úvahu didaktické hodnoty her, jako je rozvoj motorických schopností, týmové spolupráce, kreativity a schopnosti řešit problémy. Dalším kritériem byla flexibilita v úpravě obtížnosti, aby bylo možné hry bezpečně a snadno realizovat v různých prostředích. Vybrané hry byly následně modifikovány na základě vlastní zkušenosti s výukou lezení předškolních dětí. Výsledky: Sborník 38 lezeckých her, které mají největší uplatnění u dětí předškolního věku. Závěr: Bakalářská práce představila komplexní sbírku her na lezecké stěně určenou pro děti ve věku 3-6 let, která je nejen zábavná, ale i bezpečná, přínosná pro rozvoj motorických schopností a celkové...
|
|
|
Komparace fyzické zdatnosti 18leté populace s výsledky mezinárodního biologického programu
Hána, Petr ; Vostatková, Pavlína (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název práce: Komparace fyzické zdatnosti 18leté populace s výsledky v rámci mezinárodního biologického programu Cíle práce: Cílem práce je porovnat fyzickou zdatnost současné 18leté populace mužského pohlaví na základě výsledků VO2max s daty naměřenými v rámci mezinárodního biologického programu (IPB) v období 60. a 70. let dvacátého století v bývalé Československé socialistické republice. Metody: Komparace výsledků dvou studií. Výsledky: Získané údaje z provedené studie v roce 2023 a následná komparace s výsledky studie z roku 1970 v rámci porovnání hodnot maximální spotřeby kyslíku na kg hmotnosti (VO2max) svědčí pro signifikantní pokles všeobecné fyzické zdatnosti 18leté mužské populace. Klíčová slova: Mezinárodní biologický program, 18letá mužská populace, maximální spotřeba kyslíku
|
host ::
RSS.