|
Význam a vznik loga
Markvart, Jiří ; Čermák, Radim (vedoucí práce) ; Bedřichová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována logu coby důležitému prvku v prezentaci společnosti, organizace, produktu, ale v některých případech i společenských a kulturních akcí, osob a dalších. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vysvětluje samotný význam loga a popisuje jeho roli při vizuální prezentaci. Jsou rozebírány odlišnosti log podle jejich určení a provedení. Pozornost je věnována jak logům v komerčním segmentu, tak logům obcí a státních institucí, kde došlo za poslední roky v oblasti vizuální prezentace ke značnému posunu. Praktická část se věnuje samotnému vzniku loga a popisuje metodologii od zadání klienta až po případné vydání grafického manuálu. Jsou popsány všechny významné kroky při tvorbě loga a diskutovány různé možnosti a odchylky, které mohou v průběhu tohoto procesu nastat. Přínosem této práce je vytvoření srozumitelného přehledu o významu loga coby hlavního prvku vizuální identity v jeho návaznosti na prezentaci společnosti nebo organizace s navazujícím průvodcem celým procesem vzniku loga. Obě části dohromady by měly čtenáři poskytnout dostatečný základ pro pochopení této problematiky.
|
|
Tělesná výchova ve školním vzdělávacím programu na ZŠ
Hájevská, Marcela ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Křiček, Jan (oponent)
Tělesná výchova ve školním vzdělávacím programu na základních školách Hlavním cílem této práce je zjistit pojetí tělesné výchovy ve školních vzdělávacích programech na druhém stupni základních škol. Náš výzkum byl prováděn pomocí dotazníku, který je nejpoužívanější výzkumnou metodou ve společenských oborech. Pomocí dotazníku jsme provedli sběr informací o respondentovi a jeho názorech a faktech k dotazovaným tématům. V dotazníku jsme použili formu písemných odpovědí na položené otázky. Dotazník je konstruován jako baterie otázek, na něž respondent odpovídá buď formou jednoznačných, uzavřených odpovědí typu ano, ne, nevím, nebo výběrem z alternativních možností či volných otevřených odpovědí. Zjistili jsme, že většina respondentů se aktivně podílela na tvorbě školních vzdělávacích programů a jejich obsah vychází z podmínek dané školy. Klíčová slova: děti a mládež, kurikulum, pohybová aktivita, životní styl, reforma
|
|
Instrumentační retuše v české orchestrální praxi.
Bubák, Jan ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Olivieri-Munroe, Charles (oponent)
Cílem této práce je vytvoření srozumitelného přehledu technik a metod retušování orchestrálních partitur na základě inventarizace postupů, které jsou uplatňovány . Tyto postupy jsou nejprve kategorizovány na technickém základě. Tím je též vymezen pojem toho, co lze rozumět pod pojmem "instrumentální retuš". Ostatní zásahy do partitury patří buď k retuším jiného druhu nebo již k adaptacím. Dále je analyzován způsob uplatňování retuší na konkrétních dílech na pozadí historického vývoje orchestrální hry. Pozornost je věnována široké paletě orchestrálního repertoáru od klasicismu po první polovinu 20.století. Zkoumaná oblast je omezena na českou orchestrální praxi. Z ní jsou analyzovány nejdůležitější díla repertoáru. Cílem je nalézt důvod, proč byla retuš zavedena a zda je nutné ji trvale užívat. Práce si klade za cíl zkoumat interpretační a estetické důvody, které vedly k uplatnění těchto retuší.
|
|
Půlstoletí existence Hornického pěveckého sboru Kladno
Procházková, Kateřina ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Shrnutí Hornický pěvecký sbor Kladno je smíšený pěvecký sbor, který působí na Kladensku od roku 1958. Začínající pěvecké uskupení zpočátku vystupovalo jen příležitostně, ale s příchodem dirigenta Romana Makaria dostalo nový impuls k rozšiřování repertoáru a od desáté sezóny vystupuje se samostatným koncertním programem. Repertoár HPS Kladno je členěn do bloků a prezentován na koncertech tradičních i vystoupeních příležitostných. Sbor spolupracuje se sólovými umělci i symfonickým orchestrem, každoročně se prezentuje v zahraničí. Aktivní hudební činnost je bohatá a HPS Kladno patří do kulturního života města, jehož jméno nese ve svém názvu. Členská základna sboru je téměř ze třetiny tvořena pedagogy. Dotazníkový průzkum prokázal odraz sborového členství v jejich pedagogické praxi. Využíván je sborový repertoár pro zpěv, poslech i výchovně-vzdělávací činnost. Pedagogové využívají i podněty ze stylu vedení sboru. Nezanedbatelným přínosem pro rozvoj hudebnosti každého člena je cílená práce s hlasem, rozšiřování hudebních dovedností a povědomí o hudebním dědictví jiných národů.
|
|
Citová vazba a komunikace v partnerských vztazích
MARELOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá citovou vazbou a komunikací v partnerských vztazích. Nejprve jsou zde definována základní teoretická východiska citové vazby v dětství, dospělosti a partnerských vztazích. Dále práce vymezuje partnerský vztah a nakonec komunikaci v partnerském vztahu a její rozdělení na 4 komunikační styly asertivní, pasivní, manipulativní a agresivní. Pro praktickou část byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož hlavním cílem bylo zjistit souvislosti mezi dimenzemi citové vazby a komunikačními styly v partnerství. Také bylo zkoumáno, zda se styly komunikace liší dle typu citové vazby. Bylo také zjišťováno, zda existuje souvislost mezi délkou partnerského vztahu a dimenzemi citové vazby. Výzkumný vzorek tvořila data od 333 respondentů. Byly zde použity 2 dotazníky "ECR-R" pro zjišťování citové vazby jedince a "Dotazník 4 stylů komunikace v partnerských vztazích". Citovou vazbu tvoří 2 dimenze úzkostnost a vyhýbavost. Bylo zjištěno, že s klesající mírou úzkostnosti a vyhýbavosti jedinci využívají spíše asertivní styl komunikace. Naopak lidé s vyšší mírou úzkostnosti a vyhýbavosti častěji využívají negativní komunikační strategie (tedy buď pasivní, manipulativní nebo agresivní). Dále bylo zjištěno, že v závislosti na tom, jakou mají jedinci citovou vazbu, využívají odlišné styly komunikace. Výzkum také prokázal, že mezi dimenzemi citové vazby a délkou vztahu neexistuje signifikantní souvislost.
|
|
Synagogy v Plzeňském kraji
Klodnerová, Renata ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o synagogálních stavbách na území sedmi okresů Plzeňského kraje, členěných s ohledem na jejich architektonické slohy. Jednotlivé kapitoly popisují židovské osidlování Evropy a Čech v historickém kontextu, typy synagog stavěných na našem území, jejich architekturu, vnitřní vybavení a osudy jednotlivých synagogálních staveb Plzeňského kraje. Informace jsem čerpala z dostupné literatury a to jak z regionálních spisů, zejména pak ze sborníku vydaného Hugo Goldem, tak z publikací pojednávajících o židovských památkách, především Jiřího Fiedlera, Blanky Rozkošné a rovněž z příspěvků Pavla Frýdy na webových stránkách "Zaniklé obce". Informace k historii židovského osidlování jsem čerpala především z knihy "Ţidé středověkého západního křesťanského světa", autora Roberta Chazana a z knihy "Historie Ţidů v Čechách a na Moravě", autora Tomáše Pěkného.
|
|
Cyril Bouda a současnost. Reminiscence na Cyrila Boudu.
NEDVĚDOVÁ, Dana
Anotace Teoretická část nazvaná {\clqq}Cyril Bouda a současnost`` se nejprve zabývá vlastním zdrojem tématu praktické části Baron Prášil``. Výběrem kapitol navazuje na tvorbu mé práce. Hledá shodu mého díla s ilustrací knihy od Cyrila Boudy . Dále charakterizuje Cyrila Boudu a jeho dílo s porovnáním současnosti. Expresivní vyjádření jeho myšlenek dávají příležitost přenést jeho ilustrace do dalších a nových dimenzí. Dojem, nebo výraz se objevuje v každém díle celého cyklu Barona Prášila a jeho vyprávění. Svým vlastním výběrem ilustrací Cyrila Boudy prezentuji svůj pohled a názor na současný životní styl. V příloze dokumentuje praktickou část (cyklus deseti maleb s názvem {\clqq}Baron Prášil`` ) a doplňujících skic.
|
|
Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Disertační práce "Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace" nevnímá folk primárně jako hudební styl, ale snaží se na něm demonstrovat limity, které komunistická moc v Československu v sedmdesátých a osmdesátých letech nastavila pro nezávislé kulturní aktivity. Nejedná se proto o práci muzikologickou, ale o politologicko-historickou. Text je vystavěn na široké pramenné základně: archivním výzkumu, rozboru tehdy platné legislativy, studiu dobového tisku, rozhovorech s pamětníky událostí a hojném využití jejich soukromých archivů a v neposlední řadě jsou jako významné prameny vzaty vážně i texty samotných písní. Text se soustředí na důležité milníky, které mají vypovídací hodnotu pro folk v sedmdesátých a osmdesátých letech. Přítomen je zde proto rozbor rekvalifikačních zkoušek, které měly "očistit" oficiální pódia od ideově "závadných" muzikantů (a také od řady písničkářů). Přítomny jsou zde ukázky možností, jak přes všechnu legislativní nesnáz folk mohl přežívat a balancovat na hraně veřejného života, a to buď formou obcházení zákona a využíváním skulin v něm (sdružení písničkářů Šafrán), anebo formou zcela legálního "nabourání" se do systému, tj. získání vlivu v řádně schválené instituci a jejím podmanění pro účely neoficiálních aktivit (Sekce mladé hudby při Pražské pobočce Svazu...
|
|
Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888
Vácha, Jiří ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888 Tato práce se zabývá fenoménem výstavby rodových patronátních kostelů Schwarzenberské projekční kanceláře za vlády knížete Jana Adolfa II. Zvláštní zaměření je zde věnováno realizované sakrální výstavbě v rámci dynamicky se rozvíjejícího velkostatku Český Krumlov. Věnuji zde místo objasnění podílu tvůrčího vlivu a inspirace Schwarzenberských architektů Damasa Deworetzkého a Jana Sedláčka na nově vznikající typizované sakrální výstavbě, tvořící mnohdy kompromis mezi funkčností vyplývající z principů statiky a dekoru tehdy módní novogotiky. Další otázkou se dotýkám problematiky představ laických i církevních představitelů farních obcí a jejich vyvíjeného vlivu na nově vznikající sakrální architekturu. Okrajově se věnuji genealogii rodu knížat ze Schwarzenberku, lokální církevní správě a rozvrstvení osídlení v rámci velkostatku Český Krumlov. Závěr a přínos této diplomové práce je postaven na důkladné pramenné prospekci archivních fondů primogenitury rodu Schwarzenberků a fondů s tématem souvisejících farních úřadů.
|
|
Problematika péče o pacienty s kritickou ischemií dolních končetin
SVATOŠOVÁ, Gabriela
Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění, které způsobuje postupné zúžení až uzávěr tepen vyživujících dolní končetiny. Onemocnění vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy. Nejzávažnějším stádiem ICHDK je kritická končetinová ischémie. Aterosklerotické změny nepoškozují pouze tepny dolních končetin, ale v době diagnostiky ICHDK jsou již obvykle postiženy tepny celého organismu. Proto se ICHDK řadí do skupiny kardiovaskulárních onemocnění a stanovení diagnózy ICHDK je negativním prognostickým faktorem celkového kardiovaskulárního rizika. Cílem léčebných intervencí je minimalizovat komplikace spojené s touto chorobou a jejich vliv na kvalitu pacientova života. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou pacienti dostatečně informováni o příčinách vzniku onemocnění, možnostech jeho léčby a vlivu dodržování léčebných opatření a životosprávy na celkovou prognózu choroby. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda si pacienti uvědomují úskalí léčby kritické končetinové ischémie a reálné riziko amputace dolní končetiny. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti o svém onemocnění dostatečně informováni. Třetím záměrem bylo posoudit, zda pacienti dodržují ordinovanou léčbu. Za čtvrté si autorka kladla za cíl zjistit, zda jsou pacienti ochotní změnit svou životosprávu s cílem eliminovat riziko amputace. Součástí rozhovoru byla edukace pacientů o jejich onemocnění, o nutnosti dodržovat režimová léčebná opatření a o vlivu životního stylu na prognózu postižené končetiny. Na konci rozhovoru byl pacientům předán edukační materiál, který mimo jiné, obsahoval informace o nejdůležitějších doporučených postupech. Výzkumná část práce byla realizována na základě kvalitativního šetření. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory s pacienty byly realizovány ve dvou fázích. Součástí prvního kola rozhovorů byla edukace pacientů a předání edukačního materiálu. Druhé kolo rozhovorů záměrně proběhlo s odstupem několika měsíců od kola prvního. Cílem druhého kola rozhovorů bylo zjistit vliv edukace na complianci pacientů k léčbě a dodržování režimových opatření. Z výsledků šetření vyplývá, že ve většině případů byli pacienti informováni o nejdůležitějších aspektech svého onemocnění a postupu jeho léčby. Sděleným informacím pacienti rozuměli a považovali je za dostatečné. Překvapivým zjištěním však bylo to, že samotní pacienti si informace aktivně nezjišťovali. Alespoň to lze nalézt ve výzkumné části závěrečné práce u většiny respondentů. Současně bylo zjištěno, že mnozí respondenti si uvědomují prognózu svého onemocnění a rizika spojená s léčbou. Z cíleného dotazování během obou kol rozhovorů vyplynulo, že pacienti neznají příčiny vzniku onemocnění. Je možné se domnívat, že právě neznalost vlivu rizikových faktorů na vznik onemocnění je příčinou, proč nepřikládají dostatečnou váhu doporučeným režimovým opatřením. Dále bylo zjištěno, že většinou nehledají náhradní řešení, pokud režimová doporučení nemohou dodržet. Výsledky této práce ukazují, že přestože je eliminace rizikových faktorů aterosklerózy stěžejní pro další osud nemocného, nevěnují jim pacienti dostatečnou pozornost. Příčinu lze hledat ve dvou aspektech. Buď jde skutečně o apatii a bagatelizaci ze strany klientů nebo nejsou dostatečně informováni. První variantu této teorie je velmi těžké ovlivnit. Nicméně druhá varianta ovlivnitelná je a právě té se věnuje závěrečná práce a edukační brožura. Jak bylo zjištěno z rozhovorů s respondenty, informace poskytnuté lékařem během ošetření na ambulanci nejsou vyčerpávající a nezahrnují praktické rady jak režimová opatření dodržovat. Pacienti by měli být informováni sestrou osobně nebo skupinově.To je také cesta, jak pacienty motivovat k sebepéči.
|
host ::
