Název:
Problematika péče o pacienty s kritickou ischemií dolních končetin
Překlad názvu:
The issue of care of a patients with the critical ischemia of lower limbs.
Autoři:
SVATOŠOVÁ, Gabriela Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2014
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění, které způsobuje postupné zúžení až uzávěr tepen vyživujících dolní končetiny. Onemocnění vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy. Nejzávažnějším stádiem ICHDK je kritická končetinová ischémie. Aterosklerotické změny nepoškozují pouze tepny dolních končetin, ale v době diagnostiky ICHDK jsou již obvykle postiženy tepny celého organismu. Proto se ICHDK řadí do skupiny kardiovaskulárních onemocnění a stanovení diagnózy ICHDK je negativním prognostickým faktorem celkového kardiovaskulárního rizika. Cílem léčebných intervencí je minimalizovat komplikace spojené s touto chorobou a jejich vliv na kvalitu pacientova života. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou pacienti dostatečně informováni o příčinách vzniku onemocnění, možnostech jeho léčby a vlivu dodržování léčebných opatření a životosprávy na celkovou prognózu choroby. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda si pacienti uvědomují úskalí léčby kritické končetinové ischémie a reálné riziko amputace dolní končetiny. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti o svém onemocnění dostatečně informováni. Třetím záměrem bylo posoudit, zda pacienti dodržují ordinovanou léčbu. Za čtvrté si autorka kladla za cíl zjistit, zda jsou pacienti ochotní změnit svou životosprávu s cílem eliminovat riziko amputace. Součástí rozhovoru byla edukace pacientů o jejich onemocnění, o nutnosti dodržovat režimová léčebná opatření a o vlivu životního stylu na prognózu postižené končetiny. Na konci rozhovoru byl pacientům předán edukační materiál, který mimo jiné, obsahoval informace o nejdůležitějších doporučených postupech. Výzkumná část práce byla realizována na základě kvalitativního šetření. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory s pacienty byly realizovány ve dvou fázích. Součástí prvního kola rozhovorů byla edukace pacientů a předání edukačního materiálu. Druhé kolo rozhovorů záměrně proběhlo s odstupem několika měsíců od kola prvního. Cílem druhého kola rozhovorů bylo zjistit vliv edukace na complianci pacientů k léčbě a dodržování režimových opatření. Z výsledků šetření vyplývá, že ve většině případů byli pacienti informováni o nejdůležitějších aspektech svého onemocnění a postupu jeho léčby. Sděleným informacím pacienti rozuměli a považovali je za dostatečné. Překvapivým zjištěním však bylo to, že samotní pacienti si informace aktivně nezjišťovali. Alespoň to lze nalézt ve výzkumné části závěrečné práce u většiny respondentů. Současně bylo zjištěno, že mnozí respondenti si uvědomují prognózu svého onemocnění a rizika spojená s léčbou. Z cíleného dotazování během obou kol rozhovorů vyplynulo, že pacienti neznají příčiny vzniku onemocnění. Je možné se domnívat, že právě neznalost vlivu rizikových faktorů na vznik onemocnění je příčinou, proč nepřikládají dostatečnou váhu doporučeným režimovým opatřením. Dále bylo zjištěno, že většinou nehledají náhradní řešení, pokud režimová doporučení nemohou dodržet. Výsledky této práce ukazují, že přestože je eliminace rizikových faktorů aterosklerózy stěžejní pro další osud nemocného, nevěnují jim pacienti dostatečnou pozornost. Příčinu lze hledat ve dvou aspektech. Buď jde skutečně o apatii a bagatelizaci ze strany klientů nebo nejsou dostatečně informováni. První variantu této teorie je velmi těžké ovlivnit. Nicméně druhá varianta ovlivnitelná je a právě té se věnuje závěrečná práce a edukační brožura. Jak bylo zjištěno z rozhovorů s respondenty, informace poskytnuté lékařem během ošetření na ambulanci nejsou vyčerpávající a nezahrnují praktické rady jak režimová opatření dodržovat. Pacienti by měli být informováni sestrou osobně nebo skupinově.To je také cesta, jak pacienty motivovat k sebepéči.Peripheral arterial disease (PAD) is a disease which may cause gradual narrowing and possibly congestion of arteries that are responsible for nourishing the lower limbs. Most often this condition develops consequently with atherosclerosis. The most advanced stage of PAD is called critical limb ischemia. The changes induced by atherosclerosis affect not only the lower limb arteries, but at the time of the diagnosis of PAD all arteries in the body are already affected. Therefore PAD belongs among cardiovascular diseases and its diagnosis is a negative prognostic factor of the overall cardiovascular risk. The aim of treatment interventions is to reduce complications that accompany this ailment and their impact on the patient's life. The aim of the thesis was to find out to what extend the patients are informed about the causes of PAD, options of its treatment and the impact of prevention and life style on the overall prognosis of the disease. The first objective of the thesis is to find out if patients are aware of the risks of PAD treatment, one of which is leg amputation. The second objective is to find out whether the patients are sufficiently informed about their condition. The third objective is to evaluate whether patients follow the prescribed treatment. The fourth objective is to find out whether patients are willing to change their life style in order to eliminate the risk of lower limb amputation. A part of interviews with patients was to educate them about their condition, the necessity of following the treatment regimen and the impact of lifestyle on the affected leg prognosis. At the end, the interviewed received educational handouts with information about the most important suggested procedures to follow. The practical part of the thesis is based on qualitative research. The data was collected in semi-structured interviews. The interviews were conducted in two steps. The first step was to educate patients about PAD and distribute informational handouts. The second round of interviews took place intentionally several months after the first ones. Their purpose was to assess the impact of education on patients' compliance with treatment and regimen. The research shows the majority of the interviewed were well-informed about the crucial aspects of their condition and treatment procedures. The participants understood the given information and considered it satisfactory. However, it was surprising that patients had not looked for information themselves. Simultaneously, it was ascertained that most of the respondents were aware of the prognosis and risks related to the treatment. The two-step interviews showed some respondents were not aware of the causes of their disease. It can be therefore assumed that their ignorance of the risk factors and their impact on the development of the disease is the reason why patients do not give enough importance to the suggested treatment regimen. Furthermore, it was found out that they had not look for a substitute solution if they are not able to follow the recommended treatment regimen. The results of this thesis show that although the elimination of the risk factors is crucial for patients' future they do not pay enough attention to them. There are two aspects to it; either patients trivialize the potential risks or are apathetic or are not sufficiently informed. It is hard to have some impact on patients' apathy and trivialization of their condition. Nevertheless, it is possible to influence the second aspect, which is the subject of the final part of the thesis and the educational handout. As was discovered during the interviews, the information provided by doctors during ambulatory treatment is not thorough and does not include practical advice how to follow treatment regimen. Patients should be informed by nurse either personally or during the sessions. In this way the patient should be also selfmotivated in their treatment.
Klíčová slova:
amputace; Ischemická choroba dolních končetin; kritická ischemie; rizikové faktory; životospráva.; amputation; critical ischemia; Peripheral arterial disease; regiment.; risk factors Citace: SVATOŠOVÁ, Gabriela. Problematika péče o pacienty s kritickou ischemií dolních končetin. České Budějovice, 2014. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/33590
host ::
