|
|
Zahraniční politika Obamovy a Trumpovy administrativy vůči Turecku
Kučera, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací politiky Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči Turecku v kontextu současné krize ve vztahu se Spojenými státy. Cílem práce je odpovědět na otázku, zdali politika obou prezidentů byla koherentní a jakým způsobem se promítly případné rozdíly na dnešním zhoršení vztahů. Práce se zaměřuje na tři oblasti: spolupráce uvnitř NATO, problematika kurdské menšiny a proměna domácí politické situace v Turecku. Práce ukazuje, že navzdory odlišnému obecnému přístupu k zahraniční politice se konkrétní kroky obou prezidentů vůči Turecku významně neliší. Obamova deziluze ve vnímání vztahu USA a Turecka jako modelového partnerství výrazně změnila jeho vlastní politiku v druhém vládním období. V rámci NATO Trump navázal na Obamovu politiku vůči Turecku skrze podporu systému protiraketové obrany a pokračováním ve využívání amerických vojenských zařízení na tureckém území. Kurdská otázka představuje ve vztahu obou zemí nejkritičtější místo. Trump doposud podporoval spolupráci s Kurdy ve stejné míře jako Obama, ale dohody s Erdoğanem z poslední doby mohou přinést změnu tohoto přístupu a následné zlepšení vztahů. Odlišný Trumpův postoj k proměně tureckého politického prostředí nemá na kvalitu vztahů obou zemí významný vliv. Se zvyšujícím se vlivem Ruska a Íránu v turbulentním regionu Blízkého...
|
|
|
Cybersecurity for Outer Space - A Transatlantic Study
Perrichon, Lisa ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cyber attacks can target any nodes of the space infrastructure, and while these attacks are called non-violent, there is a credible capability to use cyber attacks to cause direct or indirect physical damage, injury or death. However, the vulnerability of satellites and other space assets to cyber attack is often overlooked, which is a significant failing given society's substantial and ever increasing reliance on satellite technologies. Through a policy analysis, this dissertation assess the set of political provisions provided by the European Union to address the cyber security issue of the space infrastructure. Such study aims at exploring the geopolitical consequences linked to space cyber security risks, and at assessing the political preparedness of the European Union to address these challenges. The perspective of transatlantic cooperation to further support both American and European effort to tackle this security risk is also addressed. The overarching value of the study is to contribute to future European cyber security for space and transatlantic debates by providing useful perspectives and key takeaways on these two domains. Ultimately, he existing set of policies are not sufficient to address the cyber security issue in Outer Space, a unified approach by the European Union and the United...
|
|
|
Moc malých států: případ Gruzie 2004-2012
Andrš, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce se zabývá použitím zahraničněpolitické moci Gruzií na USA, státy EU a Rusko v letech 2004-2012. Gruzie v tomto období chtěla dosáhnout úzkého spojenectví s USA a evropskými státy a vstoupit do euroatlantických organizací, Evropské unie a NATO. Na druhé straně se snažila omezit vliv Ruska na gruzínském území. Brzy se totiž ukázalo, že nový gruzínský režim nebude s ruským sousedem vycházet dobře a že obě země budou ve sporu kvůli Abcházii a Osetii, dvěma separatistickým republikám na gruzínsko-ruské hranici. Cílem této práce je identifikovat typy moci, které Gruzie použila, aby dosáhla svých cílů. Práce přitom využívá koncepty malého státu a moci v mezinárodních vztazích, dále také vychází z Nyeho rozdělení měkkou a tvrdou moc. Pro účely ovlivňování západních států Gruzie zvolila kombinaci měkké a tvrdé moci. Měkká moc v tomto případě znamenala především prezentaci atraktivních gruzínských hodnot - zejména prozápadního smýšlení a demokracie, které měly získat Gruzii podporu západních států. V menší míře se pak Gruzie spoléhala na moc zahraniční politiky a kultury. Gruzie se ale také snažila používat nástroje tvrdé moci - využívala svou bezpečnostní důležitost, ekonomickou i politickou atraktivitu. Na Rusko se Gruzie pokoušela působit pouze nástroji tvrdé moci, pomocí ostré rétoriky a...
|
|
|
U. S. Congress and the Failed Comprehensive Immigration Reform: Comparative Study of 2007 and 2013 Proposals
Kristenová, Alice ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá neschopností Kongresu Spojených států amerických prosadit komplexní imigrační reformu. Cílem práce je identifikace klíčových faktorů, které schválení brání. Pro výzkum byly vybrány dva poslední předložené návrhy reformy imigračního systému z let 2007 a 2013. Pro jejich analýzu byla použita metoda sledování procesu, která umožňuje hlubší porozumění vývoje legislativy. Jako analytický rámec byl zvolen přístup Johna W. Kingdona. Ten pro účely analýzy rozhodování Kongresu upravil popelnicový model rozhodování a definoval tři proudy, které jsou klíčové pro prosazení legislativních změn - rozpoznání problémů, předložení řešení a politická situace. Diplomová práce nejdříve popisuje Kingdonův přístup k výzkumu a následně jej aplikuje na vybranou legislativu v rámci případových studií. Při výzkumu je kladen důraz na identifikaci faktorů, které hrály klíčovou roli při vytváření a úpravách obsahu imigrační reformy a při jejím následném schvalování. Obě případové studie jsou následně porovnány, což částečně umožňuje předložit obecnější závěry. Výsledným zjištěním je, že pro prosazení komplexní imigrační reformy je klíčová politická situace, především schopnosti politických lídrů, aktuální kontext doby a načasování. Hlavním přínosem této práce je identifikace faktorů, které brání...
|
|
|
Komparace protiteroristických politik USA vůči al-Káidě a Islámskému státu
Kopecká, Anna - Marie ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato práce se zabývá komparací protiteroristických politik Spojených států amerických vůči organizacím al-Káida a Islámský stát. Srovnává přístupy amerických vlád v období od 11. září 2001 do konce roku 2014, kdy je ukončena operace Enduring Freedom v Afghánistánu a od června 2014, kdy je zahájena operace Inherent Resolve v Iráku, do konce roku 2016. Práce charakterizuje podobnosti a odlišnosti jednotlivých strategií. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, zda byl přístup vůči al-Káidě tvrdší než vůči Islámskému státu. Protiteroristické politiky jsou zde srovnávány na základě tří kritérií, jimiž jsou použité vojenské prostředky, kooperace s mezinárodními aktéry a extra-legalismus. V první části se práce zabývá koncepty terorismu a counter-terrorism. V další části jsou samostatně analyzovány oba přístupy a následně porovnány. Závěr práce shrnuje poznatky a zároveň se snaží interpretovat, co vedlo vlády Spojených států k odlišnostem v přístupech.
|
|
|
US-Russia Relations and the Mass Media: The Representation of Vladimir Putin in the American Media
Alikina, Valeriia ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Russian-American Relations and the Mass Media Securitization of Vladimir Putin and Donald Trump in the American Press by Valeriia Alikina This thesis is focused on two issues relevant to Security Studies and Political Science: relations between the Russian Federation and the United States of America, which are currently experiencing yet another decline, and problematics of political journalism. It reviews the process of securitization of Russia through speech acts in the mass media of its historical opponent, the United States. First, the thesis provides a theoretical framework, securitization theory, introducing its main principles. To prove that the process of securitization indeed occurs, the method of discourse analysis is employed. The third chapter provides background information on the relations between the Soviet Union/Russia and the United States since the end of the World War II; this information is completed by the role mass media had in their affairs. The next chapter frames the issue of propaganda, elaborating on the meaning behind this concept, the "fake news" narrative, and the idealistic idea of media objectivity. In the fifth chapter, the case study, two processes of securitization are reviewed. The first one is the American mainstream media, namely The New York Times and The...
|
|
|
Americká zahraniční politika a kolumbijský mírový proces
Svoboda, Ondřej ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce analyzuje americkou zahraniční politiku vzhledem ke Kolumbii v letech 2000- 2017. Základem této politiky je strategie nazvaná Plan Colombia, jejímž prvotním cílem bylo zamezit obchodu s drogami. Postupem času se ale Plan Colombia částečně přeměnil na program obnovy a budování státu. V této práci se ptám, zda americká zahraniční politika přispěla ke stabilizaci Kolumbie a vytvoření podmínek nezbytných pro zdárné vedení a ukončení mírového procesu s guerillou FARC. Tato práce je rozdělena do několika sekcí. Nejprve analyzuji situaci, v jaké se Kolumbie nacházela na přelomu tisíciletí a vysvětluji motivaci kolumbijské i americké strany pro schválení Planu Colombia. Dále uvádím historické souvislosti a události nutné pro pochopení toho, jak se situace v Kolumbii měnila. V další části se věnuji podrobnějšímu rozboru programů podpořených v rámci Planu Colombia a také politickým a ekonomickým trendům v Kolumbii. K tomuto účelu používám průzkumů veřejného mínění Latinobarómetro a indexu Fragile State Index. V závěru práce vysvětluji, proč je Plan Colombia úspěšnou politikou a zároveň, proč byl úspěch v Kolumbii vůbec možný.
|
|
|
Spolupráce USA se státy Blízkého východu v boji proti Islámskému státu
Koláč, Vojtěch ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Fenomén Islámského státu je od svého vzniku předmětem mnoha analýz, a i nadále, v roce 2018, se jedná o velmi aktuální, dynamickou problematiku s globálním rozměrem. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše dostupné odborné literatury, tuzemských a zahraničních článků a analýzy zpracovaných strategických dokumentů zjistit, v čem spočíval přístup k poražení "IS" u čtyř velkých mocností, kromě USA, také v pojetí Ruska, Iránu a Turecka. Blízký východ je regionem, ve kterém se setkávají zájmy globálních aktérů s národními zájmy lokálních mocností. Tato práce si proto také klade za cíl definovat způsoby, jakými Islámský stát ovlivňuje a ovlivňoval strategické zájmy čtyř vybraných aktérů: Spojených států amerických, Ruska, Turecka a Íránu. Při vypracovávání práce jsou použity analytické a popisné metody. Z důvodu aktuálnosti problematiky je z velké části čerpáno z internetových zdrojů, v podobě odborných analýz a novinových článků, v menší míře i ze závěrečných prací a knižních publikací.
|
|
|
Strategická role základny Diego Garcia od studené války do současnosti
Hřivna, Václav ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geostrategickou rolí základny Diego Garcia. Konkrétně je zkoumán chronologický vývoj této role od vybudování základny až do současnosti. Cílem práce je analýza rozsahu, motivace a příčin těchto změn stejně jako jejich bližší vysvětlení. Výzkum je teoreticky ukotven v publikacích admirála Alfreda T. Mahana, který se obšírněji věnoval problematice námořní velmoci, se kterou se budování základen úzce pojí. Kromě materiálního vývoje základny, který do určité míry reflektoval strategickou roli základny, je analyzován i regionální a globální kontext. Ten je důležitý k celkovému porozumění funkce, kterou základna pro Američany plnila. V neposlední řadě je věnována detailní pozornost i praktickému využití základny a jejímu zapojení do nejrůznějších operací, které reflektuje právě strategickou úlohu základny. Zároveň lze tímto způsobem doplnit dosud nezveřejněné strategické dokumenty vlád Spojených států, popřípadě Spojeného království. Na základě provedeného výzkumu se lze domnívat, že se původní role základny od jejího vybudování několikrát proměnila. Je ovšem velice obtížné určit, hlavní příčinu, která tuto změnu způsobila, ovšem velice pravděpodobně šlo o kombinaci několika různých faktorů.
|
|
|
Does Aid Lead to More Trade? Evidence of the Effect of US Aid on its Exports
Schütz, Anna ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
This thesis investigates the effect of US development aid on US exports to 134 recipient countries over the time period 1993 to 2015 with an application of the gravity model of international trade. Estimates of one-way panel dataset, specified by a dummy approach and estimated with OLS and PPML, suggest that for every aid dollar spent by the United States, US exports significantly increase by 1.59 US dollar. By lagging the aid variable for several years after disbursement, we find a declining effect of US aid on US exports, which indicates that tied aid is an important channel of the effect's magnitude. The effect does not vary systematically across income groups. Yet for geographical regions with a higher US export share, the impact of US aid on US exports is significantly larger suggesting that existing trading relations contribute to a larger effect of aid on donor's exports. The evidence shows that US aid increases US exports and reinforces economic relations with recipient countries and, thus, can be regarded as an important motive for the donor to provide development aid.
|
host ::
RSS.