|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Strategická role základny Diego Garcia od studené války do současnosti
Hřivna, Václav ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geostrategickou rolí základny Diego Garcia. Konkrétně je zkoumán chronologický vývoj této role od vybudování základny až do současnosti. Cílem práce je analýza rozsahu, motivace a příčin těchto změn stejně jako jejich bližší vysvětlení. Výzkum je teoreticky ukotven v publikacích admirála Alfreda T. Mahana, který se obšírněji věnoval problematice námořní velmoci, se kterou se budování základen úzce pojí. Kromě materiálního vývoje základny, který do určité míry reflektoval strategickou roli základny, je analyzován i regionální a globální kontext. Ten je důležitý k celkovému porozumění funkce, kterou základna pro Američany plnila. V neposlední řadě je věnována detailní pozornost i praktickému využití základny a jejímu zapojení do nejrůznějších operací, které reflektuje právě strategickou úlohu základny. Zároveň lze tímto způsobem doplnit dosud nezveřejněné strategické dokumenty vlád Spojených států, popřípadě Spojeného království. Na základě provedeného výzkumu se lze domnívat, že se původní role základny od jejího vybudování několikrát proměnila. Je ovšem velice obtížné určit, hlavní příčinu, která tuto změnu způsobila, ovšem velice pravděpodobně šlo o kombinaci několika různých faktorů.
|
|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
host ::
RSS.