Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 81 záznamů.  začátekpředchozí62 - 71další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Handicap jako stigma, aneb přístup sestry ke znevýhodněnému jedinci
NEUGEBAUER, Jan
Cílem výzkumu bylo zjistit přítomnost předsudků o pacientech se znevýhodněním, zmapovat povědomí ošetřovatelského personálu o problematice stigmatizace, identifikace specifických potřeb znevýhodněných pacientů / klientů a jejich následné promítnutí do ošetřovatelské péče. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů znevýhodnění, stigma, stigmatizace, vývoji ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta, specifikaci ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta a významu rodinných příslušníků v péčí o znevýhodněného pacienta. V empirické části bylo provedeno šetření kvalitativní formou za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením vlastního výzkumného šetření byl proveden předvýzkum, ve kterém bylo zjišťováno, zda otázky pro připravovaný rozhovor jsou srozumitelné a odpovědi komunikačních partnerů dostatečně relevantní. Předvýzkumu se účastnilo 10 všeobecných sester. Na základě jejich připomínek byl seznam otázek k šetření aktualizován a přepracován do přesnější podoby Samotného výzkumu se účastnilo 13 komunikačních partnerů z řad všeobecných sester působících převážně v nemocničním zařízení. Výběr komunikačních partnerů byl záměrný a jediným kritériem pro zařazení do výzkumu bylo poskytování péče znevýhodněným pacientům. Rozhovory nahrávané na diktafon byly doslovně přepsány v programu Microsoft Word. Jednotlivé odpovědi byly opakovaně pročítány a následně v textu vyznačovány úryvky vztahující se k jednotlivým cílům. Veškeré výpovědi byly seřazeny do skupin dle komunikačních partnerů. Po realizaci vlastních rozhovorů byla provedena transkripce, redukce dat a analýza do jednotlivých kategorií a podkategorií. V některých případech byla zjištěna podobnost u podkategorií, a tak došlo jejich spojení a následnému označení nadřazenějším pojmem. Povědomí komunikačních partnerů o stigmatizaci je nepřesné a přítomnost předsudků u ošetřovatelského personálu je především ze stran mentálního a sociálního znevýhodnění. Nežádoucími faktory, které na sestru působí, jsou především špatná komunikace, špatná monitorace specifických potřeb, omezené či negativní předešlé zkušenosti nebo strach z možnosti nákazy infekční chorobou vyskytující se u daných pacientů/klientů se znevýhodněním. Komunikační partneři uvádí zvýšenou míru stresu při poskytování ošetřovatelské péče zmíněným pacientům. Domníváme se, že pochopení dané problematiky může vést ke zlepšení monitorace specifických potřeb, vyhnutí se komplikacím či zlepšení a zefektivnění ošetřovatelské péče o pacienty / klienty se znevýhodněním.
Literární výpověď psychicky nemocného jako svědectví boje o normalitu (její etický aspekt)
VEDRALOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je popsat dominantní etické aspekty návratu duševně nemocného zpět do běžného života a poukázat tak na důležitost sociální podpory v procesu zotavování se. Za specifikum této práce považuji fakt, že jako zdroj dat nesloužily pouze polostrukturované rozhovory, ale taktéž obsahová analýza knih dvou žen, jež mají osobní zkušenost s psychotickou formou onemocnění. Za účelem efektivního dosažení hlavního výzkumného cíle je práce rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozsáhlým pojednáním o schizofrenním onemocnění, tak aby se čtenář lépe vžil do prožitků duševně nemocného člověka. Je zde popsána schizofrenie, její možné projevy, sociální dopady, léčba či prognóza. Část věnující se léčbě schizofrenie navíc popisuje u nás nepříliš užívaný typ léčby narativní terapii. Další neméně podstatnou oblastí teoretické části práce je pak pojednání o stigmatu duševního onemocnění a jeho možném potírání aktivitami antistigmatizačního charakteru. Teorie je následně uzavřena nastíněním problematiky normality. Empirická část bakalářské práce se tedy za pomoci kvalitativní strategie snaží dosáhnout stanoveného cíle. Děje se tak prostřednictvím jak analýzy volné transkripce dvou polostrukturovaných rozhovorů, tak skrze obsahovou analýzu dvou knih. Jedná se o knihu Markéty Bednářové Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou a o knihu Homo psychoticus od autorky Markéty Dohnalové. Z výzkumu plyne, že duševně nemocný jedinec se kromě nemoci samotné musí při svém návratu zpět do normálního fungování potýkat také s odmítavým postojem společnosti, která s ním mnohdy jedná diskriminačně. Duševně nemocní lidé mají například problém udržet si práci, popřípadě si ji vůbec najít a takovou, jež odpovídá jejich odborným schopnostem a možnostem. Úspěšnému zotavení také mnohdy paradoxně brání léčba schizofrenie. Nemocní nejsou ochotni užívat medikaci s tlumícími a jinými nežádoucími účinky, což mnohdy bohužel ale vede k relapsu a opětovné hospitalizaci. Další překážkou úspěšného návratu může být také rodina. Je důležité, aby se nemocný vracel do stabilního a bezpečného prostředí, které působí jako ochrana a prevence možného relapsu onemocnění. Často si je nemocný překážkou sám. Sebestigmatizace jde ruku v ruce se ztrátou sebedůvěry, změnou identity a následně ustrnutím v nálepce duševní nemoci. Dojde tedy ke zvnitřnění předsudků, které má společnost ohledně nemocných schizofrenií a nemocný vzdává veškeré snahy o své plnohodnotné zapojení se zpět do společnosti. V boji se stigmatizací, ale především se sebestigmatizací se pak zdá účinné odhalit svou diagnózu a otevřeně o ní hovořit. Tak učinily i Markéta Bednářová a Markéta Dohnalová, které vnímají napsání knihy o boji se svou nemocí za účinnou formu autoterapie a zároveň za jakýsi most k duševnímu zdraví. Tato bakalářská práce by mohla otevřít další zájem o terapii nemocných schizofrenií prostřednictvím psaní svého životního příběhu. Dále jako průvodní materiál ve výuce sociální práce se záměrem přiblížit studentům pojmy stigmatizace duševního onemocnění. A mimo to může probudit další zájem v podpoře sociálních služeb, jež se snaží usnadnit návrat nemocného zpět do společnosti. A konečně tato bakalářská práce může být sama nositelem antistigmatizačního působení.
Konstruování obrazu tuberkulózy a jeho vliv na zvládání nemoci
Bičíková, Kateřina ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tuberkulóza je nemocí zatíženou značným množstvím citově zabarvených konotací, které svým v současnosti zpravidla negativním charakterem ztěžují pacientovo vyrovnávání se s touto chorobou. Pomocí kvalitativní analýzy médií a hloubkových rozhovorů s pacienty bylo zjištěno, že člověk nemocný tuberkulózou se dnes v České republice setkává jak s pozůstatky historického obrazu nemoci, tak s jejími novými reprezentacemi. Tuberkulóza je v obou případech veřejným diskursem definována jako problém, který se většinové společnosti netýká. V prvním případě proto, že je zmiňována v historických souvislostech asociujících dávnou minulost, a v druhém je pak prezentována jako nemoc sociálně vyloučených jedinců žijících na okraji společnosti, kteří jsou navíc většinovou populací vnímáni negativně i za jiných podmínek. Osoby nakažené tuberkulózou jsou proto kvůli své nemoci stigmatizovány a diskvalifikovány, protože trpí v dnešní době svým způsobem nepřijatelným onemocněním.
Vliv schizofrenie na kvalitu života
Konopásková, Veronika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Veronika Konopásková Vliv schizofrenie na kvalitu života Anotace Cílem práce je porozumět dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Je vymezen pojem schizofrenie, představeny její nejběžnější formy a příznaky. Popisuji vznik, průběh a prognózu této nemoci. Věnuji se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Pojednání o léčbě je rozděleno na psychosociální a biologické metody. Zabývám se pojmem kvalita života v jeho obecné rovině a ve spojení se schizofrenií. Je diskutován problém stigmatizace duševně nemocných. Na příkladu tří vybraných organizací (Baobab, ESET-HELP, DPS "Ondřejov") ilustruji pestrou škálu nabízených programů psychosociální rehabilitace duševně nemocných. Abych co nejautentičtěji zachytila všechny aspekty života se schizofrenií, provedla jsem tři hloubkové rozhovory s osobami s diagnózou schizofrenie. Klíčová slova: Duševně nemocní, Hloubkový rozhovor, Kvalita života, Psychosociální rehabilitace, Relaps, Schizofrenie, Stigmatizace, Suicidium Shrnutí Ve své práci jsem se věnovala dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Byl představen pojem schizofrenie, její formy, příznaky, vznik, průběh a prognóza. Věnovala jsem se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Zmínila jsem psychosociální a biologické metody jako dvě nezastupitelné složky léčby....
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
Současná česká sexuologie a homosexualita
Mašková, Johana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
6 ABSTRAKT Diplomová práce se zaměří na textovou obsahovou analýzu odborných článků z oblasti sexuologie, které vyšly v České republice po roce 1989. Bude zkoumat metodou kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy, jak v článcích autoři a autorky definují pojem homosexualita a pracují s ním, a také jak se jeho pojetí mění v závislosti na kontextech. Autorka si bude klást otázky, zda se změnil sexuologický diskurz o homosexualitě po pádu komunistického režimu, a pokud ano, tak jakým způsobem. Klíčová slova: AIDS/HIV, biologizace, coming out, diskurz, esencializace, gay, gender, heteronormativita, homosexualita, lesba, medikalizace, registrované partnerství, sexualizace, sexuologie, stereotyp, stigmatizace, tabuizace, viktimizace
Sociální a kulturní status digitální zábavy
Vnouček, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce nabízí pohled na představy české veřejnosti o kulturní a společenské roli digitální zábavy (tedy počítačových her a videoher) jakožto relativně nového interaktivního média. Autor se pokouší ověřit validitu předpokladu, že je digitální zábava předmětem kulturní stigmatizace, jíž zformovala součinnost řady, v práci blíže charakterizovaných, faktorů. Současný pohled veřejnosti na digitální zábavu vnímá jako produkt v historii pravidelně se opakující mediální paniky, stereotypních představ, snahy vládnoucích vrstev udržet status quo, boje sociálních skupin o kulturní dominanci a s tím související hierarchizace kulturního vkusu. Předpokládaným následkem kulturní stigmatizace digitální zábavy je společenská stigmatizace hráčů, kteří pod tlakem společnosti často přizpůsobují své chování obecnému vkusu. Zásadní součástí práce je výzkum, který vychází z kvalitativních a kvantitativních dat získaných mezi pedagogy, studenty osmiletých gymnázií a žáky základních škol. Výzkum, založený na sérii rozhovorů a širším dotazníkovém šetření na třech náhodně vybraných pražských základních školách a třech gymnáziích, potvrzuje generační podmíněnost negativního pohledu na digitální zábavu a odlišný pohled gymnazistů a žáků základních škol na specifické aspekty digitální zábavy a videoherní kultury.
Život s HIV/AIDS: strategie zvládání rizik a narušené identity
Miott, Jana ; Morávek, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
HIV/AIDS je onemocnění, které je více než jakékoli jiné provázeno vysokou mírou stigmatizace a diskriminace. Lidé diagnostikovaní s tímto onemocněním se proto musejí vyrovnávat s novou nepříjemnou situací a stigmatizovanou identitou. Běžné sociální interakce a zdravotní komplikace se stávají potenciálním zdrojem konfrontace a mohou ohrozit sociální vztahy, nebo znehodnotit a narušit identitu osob žijících s HIV/AIDS. Tato práce spojuje koncept sociálních a zdravotních rizik, stigmatizace a identity a je zaměřena na: 1) proces vyrovnávání se s diagnózou a jejím dopadem na identitu a každodenní život osob s HIV/AIDS; 2) roli dostupných sociálních sítí v procesu vyrovnávání se s onemocněním a stigmatizací a 3) strategie zvládání zdravotních a sociálních rizik, která s tímto onemocněním souvisejí. V procesu vyrovnávání se s diagnózou a překonávání prvotního šoku hraje rozhodující roli informovanost. Díky podpoře sociálních sítí může diagnostikovaná osoba snáze a rychleji dospět k zaujmutí tzv. racionálního přístupu k onemocnění a následně k akceptaci HIV/AIDS jako součásti života. Osoby žijící s HIV/AIDS se potýkají také s celou řadou rizik. Oblast zdravotních rizik je rozdělena do dvou hlavních kategorií: ohrožení vlastního zdraví a ohrožení cizího zdraví. V rámci rizik týkajících se vlastního zdraví...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 81 záznamů.   začátekpředchozí62 - 71další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.