|
|
Obraz změn společenských hodnot v egyptských televizních seriálech
Černá, Barbora ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Egyptské televizní seriály jsou pro Egypt i další arabské země specifickým fenoménem. Ačkoli je na ně obecně pohlíženo jako na nezajímavou součást popkultury spíše než na druh umění, televizní dramata by neměla být opomíjena sociology, historiky ani badateli na poli kultury. Na jedné straně jsou seriály díky své obrovské popularitě u většinou egyptského obyvatelstva využívány pro šíření ideologického, politického poselství, což v této studii dokazují témata národní jednoty a vzestupu islámského extremismu. Na druhé straně obsah seriálů odráží společenské změny a šíří modernizační vlivy, což je ukázáno na příkladu problematiky sňatků a postavení ženy. Egyptská seriálová produkce je velmi rozsáhlá a rozšířená. Pro tyto vlastnosti představuje účinnou možnost, jak ovlivnit dění v egyptské společnosti. Klíčová slova: televizní seriál, televize, Egypt, popkultura, film, televizní drama, egyptská společnost, sociální změny, satelitní vysílání, média.
|
|
|
Obraz změn společenských hodnot v egyptských televizních seriálech
Černá, Barbora ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce)
Egyptské televizní seriály jsou pro Egypt i další arabské země specifickým fenoménem. Ačkoli je na ně obecně pohlíženo jako na nezajímavou součást popkultury spíše než na druh umění, televizní dramata by neměla být opomíjena sociology, historiky ani badateli na poli kultury. Na jedné straně jsou seriály díky své obrovské popularitě u většinou egyptského obyvatelstva využívány pro šíření ideologického, politického poselství, což v této studii dokazují témata národní jednoty a vzestupu islámského extremismu. Na druhé straně obsah seriálů odráží společenské změny a šíří modernizační vlivy, což je ukázáno na příkladu problematiky sňatků a postavení ženy. Egyptská seriálová produkce je velmi rozsáhlá a rozšířená. Pro tyto vlastnosti představuje účinnou možnost, jak ovlivnit dění v egyptské společnosti. Klíčová slova: televizní seriál, televize, Egypt, popkultura, film, televizní drama, egyptská společnost, sociální změny, satelitní vysílání, média.
|
|
|
Soukromé proměny malíře Martina Šárovce
Patlejchová, Petra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Vaňous, Petr (oponent)
Práce se zabývá dílem současného českého malíře Martina Šárovce (*1977). Jeho výtvarný projev osciluje mezi expresionismem a realismem. Hlavním umělcovým ikonografickým motivem je lidská tvář, kterou pod dojmem postmoderní mediální kultury transformuje do různých, místy až děsivých podobizen člověka současnosti. Vznikají tak groteskní, psychedelické i labilní momentky s vyprázdněnými ikonami současné populární kultury. Práce zkoumá rovněž umělcova umělecká a osobní východiska jeho malby. Zároveň se snaží zařadit jeho dílo do kontextu soudobého českého umění.
|
|
|
Pražský ilustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí.
Machek, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Holubec, Stanislav (oponent)
- Jakub Machek Pražský illustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí. Tato disertační práce je zaměřená na raný pražský senzační obrázkový tisk, Pražský Illustrovaný Kurýr a jeho méně úspěšné předchůdce, stejně jako na jeho pražské čtenáře. Tento tisk je vnímán jako příklad rozmáhající se populární kultury přelomu 19. a 20. století a je využit jeho význam při výzkumu zásadních sociálních, kulturních a politických změn ve společnosti vyvolaných procesy industrializace a urbanizace. V této době také lidé z nižších vrstev získávají možnost se aktivně účastnit politického a kulturního života a stávají se tak příjemcem masové populární kultury. Produkce a recepce populárního deníku je analyzována jako ukazatel přechodu české společnosti od tradičních převážně venkovských a maloměstských společenství k moderní masové velkoměstské společnosti, pro níž bylo nutné globální vzory úspěšného populárního tisku přizpůsobit.
|
|
|
Role populární kultury v britském a československém výtvarném umění 50. a 60. let 20. století. Koláž v díle Eduarda Paolozziho a Jiřího Koláře 1948-1963
Ševčíková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Hanáčková, Marcela (oponent)
Bakalářská práce přibližuje rané dílo Eduarda Paolozziho a Jiřího Koláře, zejména pak jejich koláže, které vytvářeli v padesátých letech dvacátého století. Pozornost je zaměřena na problematiku vztahu umění Východního a Západního bloku a na společenské a politické souvislosti. Představuje se zde i situace v britském a československém umění, kterou oba tvůrci reflektovali. Podrobněji je zde uvedena technika koláže, její historie a způsob, kterým s ní oba tvůrci zacházeli a k jakým výsledkům nezávisle na sobě dospěli. Závěr práce se zabývá problematikou deníku a kolážemi, které předznamenaly přístupy pop artu. Pozornost je zde zaměřena i na možné hlubší pochopení koláží obou tvůrců na základě tetrády otázek Marshalla McLuhana. Klíčová slova Eduardo Paolozzi, Jiří Kolář, koláž, populární kultura, obrázková alba
|
|
|
Posouvání hranic v chápání pojmu/významu "populární kultura" jejími konzumenty (na příkladu ženského publika sledujícího televizní seriály pro celou rodinu)
Fišerová, Marie ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem populární kultury na příkladu televizních seriálů jako typického produktu této kultury a výzkumem jejich konzumentů. Zabývá se posunem v chápání významu pojmu populární kultura na příkladu ženského publika sledujícího seriály označované jako seriály "pro celou rodinu". Prostřednictvím tohoto vybraného publika sledující dané seriály v době normalizace a sledujícího současné seriály se snažím vysledovat vývoj, změny apod. v oblasti chápání popkultury. Cílem diplomové práce je zjistit, k jakému posunu, změnám v oblasti chápaní pojmu/významu populární kultury došlo během časového období od normalizace po současnost. V práci se věnuji společenskému a politickému kontextu, definování populární kultury, každodennosti a sledování televizních seriálů. Jedná se o kvalitativní výzkum ženského publika prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Atheism in America
Koranda, David ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje rychlý nárůst počtu ateistů, který lze v současné době pozorovat ve Spojených státech amerických. Tento základní předpoklad staví na výsledcích několika celonárodních průzkumů veřejného mínění, především pak průzkumů společností Gallup Poll a Pew Research Center. V práci je detailně rozebrána definice ateismu a je přesně vymezeno užití tohoto slova, jakož i jeho různých alternativ. Vzhledem k faktu, že je diplomová práce psána rodilým Čechem, je v ní také zahrnuta pasáž popisující rozdíly mezi českým a americkým pojetím ateismu. Jelikož je práce spíše sociopolitického a kulturního rázu, než aby se zaobírala literární analýzou, jedna podkapitola osvětluje důvod tohoto zaměření, a to právě na příkladu literární analýzy románu Moudrá krev od americké spisovatelky Flannery O'Connorové. Dávné dějiny ateismu v Americe, potažmo v Evropě, se sice nastiňují na počátku třetí kapitoly, jelikož však jádro této práce spočívá v současnosti, dohledávají se kořeny současné vlny ateismu především v druhé polovině dvacátého století. Nejzávažnější příčiny oslabování moci církve a rostoucí sekularizace (respektive tedy zvyšování počtu ateistů v zemi) jsou konkrétně identifikovány jako: Soudní spory Madalyn Murray O'Hairové namířené proti vlivu církve ve veřejných školách a proti...
|
|
|
Neomarxismus a psychoanalýza jako zdroje a inspirace Frankfurtské školy
ŠACHLOVÁ, Tereza
Studentka se ve své diplomové práci bude zabývat ideovými východisky Frankfurtské školy, významné sociálně filozofické skupiny 20. století. Reflektována budou především marxistická a psychoanalytická východiska ve spojitosti s kritickou teorií společnosti a fenoménem kulturního průmyslu. Cílem této práce je představit vlivy, které formovaly teoretické působení Frankfurtské školy, její zkoumání moderní společnosti a příspěvky k tzv. komodifikaci kultury a umění související s rozmachem masové kultury.
|
|
|
Estetická výzdoba sociálních zařízení
MATOUŠEK, Pavel
Artefakty masové kultury pronikají mnoha rozličnými způsoby do našeho každodenního života, kde pak mají různé sociální, symbolické či estetické funkce. Cílem bakalářské práce je zmapování estetické výzdoby vyskytující se na sociálních zařízeních a hledání odpovědí na otázky typu: Jakým způsobem proniká masová kultura do této oblasti a jak jsou komodity z oblasti masové kultury přetvářeny v artefakty kultury populární? Jak se v této výzdobě odráží vkus uživatelů daného zařízení a jak jsou původně dominantní významy přetvářeny subverzivní sémiotickou mocí sociálních aktérů? Vyskytuje se v estetické výzdobě tvořivý element, anebo se jedná pouze o výzdobu průmyslově vyrobenou? Jaký vztah zaujímají obyvatelé domácností k masové kultuře? Metodologicky je práce založena na malém terénním výzkumu (pozorování, dotazníky, rozhovory s respondenty, fotodokumentace estetické výzdoby sociálních zařízení). Práce se opírá zejména o teorie a koncepty Johna Fiskeho, Umberta Eca a Pierra Bourdieua.
|
|
|
Mezi náboženstvím a politikou: lidová kultura raného novověku
Nešpor, Zdeněk
Sborník obsahuje devět příspěvků, věnujících se různým aspektům české a evropské lidové kultury raného novověku. Texty J. Horského a D. Tinkové pokrývají téma teoreticky, zatímco příspěvky Z. R. Nešpora, I. Kusnirákové, H. Sobotkové, J. Wolfa, I. Cermanové, J. Randáka a E. Novotné vycházejí z pramenného výzkumu.
|
host ::
RSS.