Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Československá skupina CIAM po druhé světové válce
Hanáčková, Marcela ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Mezinárodní kongresy moderní architektury (CIAM) měly velký vliv na vývoj moderní architektury jak v meziválečném, tak i v poválečném období. Československá skupina CIAM zaujímala v dějinách organizace poměrně významné místo, a to v obou jejích vývojových etapách. Zatímco meziválečné funkcionalistické období je již dobře zpracované a dnes máme velmi dobrou představu o činnosti československých architektů, o poválečném období toho víme jen velmi málo. Dosavadní literatura pouze opatrně a do značné míry nepodloženě naznačuje úspěch československé skupiny na prvním poválečném kongresu v Bridgwateru. O dalších osudech skupiny se mlčí a po únorovém převratu se v některých případech počítá s jejím zánikem nebo s tím, že jí přinejmenším bylo znemožněno účastnit se dalších kongresových jednání. Tato diplomová práce má dva hlavní cíle . Jednak pokusit se získat co možná nejvíce dostupných materiálů a následně zrekonstruovat osudy československé skupiny CIAM po druhé světové válce. Dalším úkolem je zjistit, nakolik a jakým způsobem se československá skupina zapojila do diskusí o čtyřech kongresových tématech: regionálním plánování, syntéze umění (Bridgwater), veřejných prostranstvích (Hoddesdon) a tématu habitat (Aix-en-Provence, Dubrovník). První kapitola nejdříve krátce popisuje vznik organizace a její první...
Malířská tvorba výtvarníků legionářů z let 1914-1938 v uměleckých sbírkách Památníku osvobození
Povolná, Eliška ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Hanáčková, Marcela (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá československými výtvarníky-legionáři a jejich díly vytvořenými mezi léty 1914 - 1938. Artefakty vznikající v tomto období se staly základem uměleckých sbírek Památníku odboje po roce 1920. Mnozí umělci-legionáři stáli u zrodu této instituce, věnovali jí svá díla a podíleli se také na jejím chodu. Vzájemná spolupráce tak pokračovala i po sloučení Památníku odboje s dalšími vojensko-historickými ústavy v jednu instituci - Památník osvobození v roce 1928.
Sídliště Novodvorská - architektura a urbanismus
Balaš, Petr ; Hanáčková, Marcela (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Tématem bakalářské práce je sídliště Novodvorská. V monografickém zpracovaní představí vlastní projekt sídliště, lokaci a průběh výstavby, jeho architekturu a urbanistické řešení i osoby architektů. Zabývá se i vnitřním konceptem sídliště, barevností, drobnou architekturou a především výtvarnými díly a jejich autory, často významnými zástupci své generace. Práce stručně uvede téma do historických vazeb. Porovná sídliště Novodvorská k obdnobným pražským projektům 1. poloviny 60. let, s jejich specifickými a společnými znaky. V rovině teorie zaměří se pak na problematiku dobové teorie urbanismu sídlišť a diskusi nad hromadnou výstavbou. V závěru zhodnotí úroveň zjískaného datového fondu.
Malířská tvorba výtvarníků legionářů z let 1914-1938 v uměleckých sbírkách Památníku osvobození
Povolná, Eliška ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Hanáčková, Marcela (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá československými výtvarníky-legionáři a jejich díly vytvořenými mezi léty 1914-1938. Artefakty vznikající v tomto období se staly základem uměleckých sbírek Památníku odboje po roce 1920. Mnozí umělci-legionáři stáli u zrodu této instituce, věnovali jí svá díla a podíleli se také na jejím chodu. Autorka nejprve seznámí čtenáře s historií československých legií za první světové války a následně se pak zamyslí nad mýtem, který je s nimi spjatý. Dále pak uvede čtenáře do problematiky vzniku a historie instituce Památníku osvobození, a to v období ohraničeném počátkem první světové války a Mnichovskou dohodou. Hlavní pozornost je v práci věnována malířské tvorbě výtvarníků-legionářů, kterou autorka pro přehlednost rozdělila do tří skupin ( Na frontě, Krajinomalby a veduty, Žánr)
Sídliště Novodvorská - architektura a urbanismus
Balaš, Petr ; Hanáčková, Marcela (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Tématem bakalářské práce je sídliště Novodvorská. V monografickém zpracovaní představí vlastní projekt sídliště, lokaci a průběh výstavby, jeho architekturu a urbanistické řešení i osoby architektů. Zabývá se i vnitřním konceptem sídliště, barevností, drobnou architekturou a především výtvarnými díly a jejich autory, často významnými zástupci své generace. Práce stručně uvede téma do historických vazeb. Porovná sídliště Novodvorská k obdnobným pražským projektům 1. poloviny 60. let, s jejich specifickými a společnými znaky. V rovině teorie zaměří se pak na problematiku dobové teorie urbanismu sídlišť a diskusi nad hromadnou výstavbou. V závěru zhodnotí úroveň zjískaného datového fondu.
Malířská tvorba výtvarníků legionářů z let 1914-1938 v uměleckých sbírkách Památníku osvobození
Povolná, Eliška ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Hanáčková, Marcela (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá československými výtvarníky-legionáři a jejich díly vytvořenými mezi léty 1914 - 1938. Artefakty vznikající v tomto období se staly základem uměleckých sbírek Památníku odboje po roce 1920. Mnozí umělci-legionáři stáli u zrodu této instituce, věnovali jí svá díla a podíleli se také na jejím chodu. Vzájemná spolupráce tak pokračovala i po sloučení Památníku odboje s dalšími vojensko-historickými ústavy v jednu instituci - Památník osvobození v roce 1928.
Role populární kultury v britském a československém výtvarném umění 50. a 60. let 20. století. Koláž v díle Eduarda Paolozziho a Jiřího Koláře 1948-1963
Ševčíková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Hanáčková, Marcela (oponent)
Bakalářská práce přibližuje rané dílo Eduarda Paolozziho a Jiřího Koláře, zejména pak jejich koláže, které vytvářeli v padesátých letech dvacátého století. Pozornost je zaměřena na problematiku vztahu umění Východního a Západního bloku a na společenské a politické souvislosti. Představuje se zde i situace v britském a československém umění, kterou oba tvůrci reflektovali. Podrobněji je zde uvedena technika koláže, její historie a způsob, kterým s ní oba tvůrci zacházeli a k jakým výsledkům nezávisle na sobě dospěli. Závěr práce se zabývá problematikou deníku a kolážemi, které předznamenaly přístupy pop artu. Pozornost je zde zaměřena i na možné hlubší pochopení koláží obou tvůrců na základě tetrády otázek Marshalla McLuhana. Klíčová slova Eduardo Paolozzi, Jiří Kolář, koláž, populární kultura, obrázková alba

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Hanáčková, Marie
2 Hanáčková, Martina
2 Hanáčková, Michaela
2 Hanáčková, Monika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.