|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Kubíčková, Daniela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a "lidová" odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé...
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Dopady Mnichovské dohody na ekonomiku a společnost Československa
Budský, Tomáš ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Mnichovskou dohodou (Mnichovským diktátem) a jejími dopady na tehdejší Československo. Cílem práce je na základě archivních materiálů a sekundární literatury porovnat, jak zásadní byla pro druhou republiku sociální a hospodářská změna, která byla způsobena důsledky Mnichovské dohody. Tato práce rozebírá, na čem bylo založeno hospodářství první republiky a jak se vyvíjelo, jaká byla společenská struktura, či jak podstatný byl vliv totalitních režimů na společnost. Ekonomiku ovlivnila výrazně nejprve Velká hospodářská krize a následně důsledky Mnichovské dohody, což je předmětem hlavní části práce. Nejprve je kladen důraz na pochopení situace před Mnichovskou dohodou, následně jsou zdokumentovány bezprostřední reakce společnosti v souvislosti s prováděním konkrétních kroků, spojených s odstoupením území. V závěru hlavní části práce jsou rozebrány konkrétní hospodářské a sociální změny. Problematika Mnichovské dohody je zkoumána z pohledu tehdejšího pomnichovského Československa (druhé republiky) a je kladen důraz na pochopení dobového smýšlení lidí a jednání státních institucí, spolků, či ústavů.
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vizuální paměť Knížecích plání
Novák, Ondřej ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
V této práci se pokouším na základě dvou principů přiblížit a popsat problematiku celospolečenského historického problému: odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce v Československu. Jako metodu jsem si vybral relativně nový směr, a sice vizuální sociologii. Poznatky z výzkumu pak zařazuji do historického a sociologického kontextu doby s přesahem do současnosti. Záměrně si vybírám jen fragment místa a času, abych na něm demonstroval problematiku odsunu českých Němců z pohraniční oblasti. Uvědomuji si rozsah tohoto tématu a také to, že není možné provést rozbor této problematiky jako celku na několika desítkách stran. Přesto si myslím, že na základě poznatků tohoto výzkumu si čtenáři budou schopni vyvodit důsledky v širším kontextu a že na základě získaných poznatků si budou moci vytvořit i obraz této problematiky v současnosti a jeho dopady na krajinu a společnost. Za stěžejní část této práce pokládám autorské fotografie místa, o kterém tato práce referuje. Na základě poznatků z teorie vizuální sociologie považuji za nejdůležitější právě tyto obrazy, jelikož na jejich základě si čtenář, potažmo divák, ukládá informace, které vstřebává a jeho subjektivní percepce těchto obrazů vytvoří názor, dojem a pohled na problematiku s reálným přesahem do jeho aktuální situace. Vizuální sociologii...
|
|
|
Ašsko 1938-1948
Židov, Petr ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
České pohraničí si ve 20. století prošlo změnami, které jej ovlivnily v průběhu krátkého času více než za celá předchozí staletí. Při vzniku první Československé republiky (1918) byla velká část pohraničních území obydlena obyvateli německé národnosti, a to většinou už od středověku. V roce 1938 se toto území stalo součástí jiného státu - Hitlerovy Třetí říše. Po skončení druhé světové války došlo ve znovuzískaném pohraničí Československa k výměně většiny původního obyvatelstva za jiné - za novoosídlence. Cílem této bakalářské práce je zachytit dějinné události pohraničního města Aše a jeho okolí v letech, kdy se ve velice krátkém období odehrály události spojené s druhou světovou válkou, které měnily politické, hospodářské i sociální poměry v tomto regionu a tyto změny se spolupodílely na vývoji během následujících desítek let. Mezi hlavní prameny práce patří paměti zástupců dvou skupin obyvatel, a to původních českých Němců, kteří nemuseli odejít, i nově přistěhovaných Čechů z vnitrozemí.
|
|
|
Regionální tisk na Liberecku v roce 1938 na příkladu Severočeského deníku
Reindlová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachycení společenské atmosféry na stránkách periodického tisku na Liberecku během několika posledních měsíců před odtržením Sudet od Československa v důsledku mnichovské dohody. Jednalo se o převážně německy obydlený region a mě zajímalo, jak napjaté období roku 1938 vnímala místní česká menšina. Z tohoto důvodu jsem si vybrala jediný česky psaný liberecký deník daného období - Severočeský deník. Začátek práce je věnován krátké rekapitulaci historického vývoje Liberecka. A jelikož česko-německé vztahy nejsou otázkou pouze první republiky, ale jde o několik století trvající soužití, zabývá se další kapitola právě tímto tématem, abychom dokázali události roku 1938 zařadit do správného kontextu. V další části práce jsem se věnovala již samotnému Severočeskému deníku, jeho vydavatelům, tiskárnám, grafické podobě, redakci a také obsahové charakteristice. Poté následuje kvantitativní obsahová analýza listu v poslední fázi jeho existence, tedy od ledna do října 1938. Zajímala jsem se, jakým tématům dávala redakce prostor, kdo dané texty vytvářel, jak byly dlouhé a do jakých rubrik byly řazeny. Zkoumala jsem také, které žánry noviny tvořily a zda se věnovaly regionálním, celostátním či zahraničním událostem. Na závěr práce je zařazena kapitola shrnující další vývoj...
|
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
host ::
RSS.