|
|
Italská politika vůči Libyi v letech 2007 až 2013
Hrušková, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje italské politice vůči Libyi v období před a po pádu režimu Muammara Kaddáfího. Cílem práce je odpovědět na otázku zda a jak se změnila italská politika vůči Libyi po pádu libyjského režimu. Výzkum se zaměřuje na dvě prioritní oblasti italských zájmů v Libyi, a to problematiku nelegální imigrace a oblast ekonomické spolupráce. Práce za pomoci teorie Foreign Policy Analysis analyzuje formování italské politiky vůči Libyi v daných oblastech a obdobích. Výstupy analýzy jsou v závěru porovnány pomocí metody komparace, ze které vyplývá, že se italská politika vůči Libyi po pádu režimu Muammara Kaddáfího změnila.
|
|
|
Vztah konceptů humanitrní intervence a změny režimu: případ operaci v Libyi
Hanzal, Jaromír ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce Vztah konceptů humanitární intervence a změny režimu: případ operace v Libyi se zabývá studiem vojenských intervencí po roce 1989 v kontextu aktuálního teoretického diskursu. Jejím hlavním výzkumným úkolem je zhodnocení operace NATO Unified Protector v Libyi z roku 2011. Autor si klade především otázku, zda lze vzhledem k extenzivnímu výkladu mandátu rezoluce RB OSN č. 1973 ještě hovořit o humanitární intervenci (v souladu se soudobým mezinárodním právem ukotvené v rámci R2P), nebo zda se operace přiblížila změně režimu. Na základě analýzy primárních zdrojů je v práci ukázáno, že aktéři, kteří poskytli teoreticky nestranné síly (zejména USA, Francie a Velká Británie), se bez ohledu na bezprostředně pozitivní humanitární přínos mise zároveň výrazně podíleli na pádu režimu Muammara Kaddáfího. Vzhledem k okolnostem operace ale lze hovořit spíše o tzv. skryté změně režimu, která je v práci také definována. S pomocí teoretického rámce vytvořeného Michaelem Reismanem je dále zhodnocena legitimita takového počínání. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. První kapitola přibližuje širší kontext teorií spravedlivé války, humanitární intervence a změny režimu. V druhé kapitole jsou analyzovány referenční případy intervencí a změn režimu po roce 1989. Tyto autor dělí do čtyř skupin; na...
|
|
|
Konflikty v Sýrii a Libyi z hlediska doktríny Odpovědnosti chránit
Filipková, Tereza ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla intervence ze strany mezinárodního společenství v civilním konfliktu v Libyi a neintervence v civilním konfliktu v Sýrii legitimní z hlediska konceptu Odpovědnosti chránit. V práci je nejdříve vymezena metoda komparativní případové studie a teorie liberálního internacionalismu a neoliberálního intervencionismu. Následně jsou vyloženy stěžejní charakteristiky konceptu R2P. K zodpovězení výzkumné otázky bylo potřeba operacionalizovat kritéria pro legitimní provedení ozbrojené intervence, protože Zpráva Komise pro intervenci a státní suverenitu, která je stěžejním dokumentem R2P, se mnohdy vyjadřuje vágně. Poté, co jsem u obou konfliktů porovnala naplnění operacionalizovaných kritérií, jsem došla k závěru, že intervence i neintervence v daných případech legitimními jsou. Případ Libye tak logicky splňoval všechna kritéria. V případě syrské občanské války není naplněno kritérium rozumných vyhlídek. Důvodem jsou rozdílné podmínky, ze kterých konflikty vznikly. Syrská společnost je na rozdíl od té Libyjské jak etnicky, tak nábožensky heterogenní. Což je ještě posíleno faktem, že již několik desetiletí zemi vládne autoritářský režim vedený elitami právě minoritní části obyvatelstva.
|
|
|
Demokratizační proces v Libyi a jeho reflexe
Horáčková, Zuzana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce zkoumá relevantnost teorií o procesech demokratizace z pohledu autorů Francise Fukuyamy, Samuela Huntingtona a Fareeda Zakarii, ověřuje, nakolik jsou jejich koncepce relevantní pro analýzu a popis demokratizačního procesu v Libyi na pozadí událostí tzv. arabského jara 2011. Teoretická část diplomové práce předkládá historickou, socio-kulturní, náboženskou, ekonomickou a geopolitickou deskripci Libye se zaměřením na demokratizační a liberalizační procesy v zemi. Práce rozebírá příčiny a faktory demokratizace, které aplikuje na situaci v Libyi a okolních zemích. Cílem empirické části diplomové práce je aplikace prezentovaných teoretických koncepcí, zejména pak Huntingtonovy Třetí vlny, na demokratizační proces v Libyi, a jeho konfrontace s reflexemi a hodnoceními procesu demokratizace z pohledu řadových občanů Libye žijících v České republice. Empirická část je v návaznosti na Huntingtona rozdělena na čtyři části: I. Reflexe a hodnocení autoritářského režimu; II. Reflexe a hodnocení pádu autoritářského režimu; III. Reflexe a hodnocení nastolení nového demokratického režimu a IV. Reflexe a hodnocení konsolidace demokracie v zemi.
|
|
|
Prezentace smrti Muammara Kaddáfího ve vybraných českých a zahraničních denících
Moravcová, Ivana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Bakalářská práce Prezentace smrti Muammara Kaddáfího v českých a zahraničních denících na fotografii se zabývá problematikou etiky zobrazení smrti v novinách. Cílem práce je porovnat, jak se lišil obrazový materiál spojený se smrtí libyjského diktátora v českých a zahraničních denících. Teoretická část nejprve vysvětluje specifika fotografie ve zpravodajství společně s existencí obecně přijímaných zpravodajských hodnot, jakožto faktorů definujících mediální zprávu. Dále se teoretická část zabývá zobrazováním utrpení na fotografii, jeho historií, vlivem na jedince a společnost, stejně jako motivací média k publikaci kontroverzních fotek nebo pravidly pro publikaci podobných fotografií v rámci etických kodexů jednotlivých médií. V praktické části je formou případové studie popisován obrazový materiál pěti českých a pěti zahraničních médií spojený se zpravodajstvím o smrti Kaddáfího. Konkrétně byly vybrány Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Pražský deník, USA Today, Financial Times, Le Monde, Frankurter Allgemeine Zeitung, Süddeutche Zeitung. Materiál každého deníku je detailně popsán a v závěru jsou shrnuty nejdůležitější specifika pokrytí vybrané události.
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt"
Hanzal, Jaromír ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt" zkoumá prostřednictvím kvantitativní analýzy vztah českých tištěných médií k arabské zpravodajské síti Al-Džazíra. Úvodní teoretická část práce je rozdělena do třech oddílů. V prvním oddílu autor Al-Džazíru představuje jako významného hráče na regionálním i globálním trhu zpravodajských televizí. Druhý oddíl shrnuje poznatky o dvou zajímavých fenoménech, které nejsou v odborné literatuře jednoznačně vnímány - tzv. "CNN efektu" a "Al-Džazíra efektu". Třetí oddíl pak reflektuje dosavadní kvantitativní výzkumy, které se zpravodajstvím Al-Džazíry zabývaly. Jádro práce spočívá v samotném kvantitativním výzkumu. Autor se zaměřil na klíčové události, u kterých bylo možné předpokládat zvýšený výskyt zmínek o Al-Džazíře. Proto byla v práci zkoumána dvě dvanáctiměsíční období, ve kterých mezinárodní zpravodajství informovalo o událostech spojených s teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, resp. o vývoji protirežimních povstání na Blízkém východě a v severní Africe souhrnně označovaných jako tzv. arabské jaro v roce 2011. Desetiletý odstup mezi oběma obdobími autorovi umožnil zaměřit se zejména na posun, k němuž ve vztahu k Al-Džazíře u českých tištěných médií došlo. Sledován byl i vývoj v práci českého tisku s Al-Džazírou jako...
|
|
|
Great Britain and R2P in the case of the intervention in Libya
Mistrík, Peter ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Norma Responsibility to Protect (R2P) predstavuje významný posun vo vnímaní toho, pokiaľ siaha suverenita štátov, čo ju podmieňuje a v akom momente sa stráca v prospech medzinárodného spoločenstva. Ochrana civilného obyvateľstva je najvyššou prioritou. V prípade, že je ohrozená, má svet povinnosť konať. Tak, ako sa tomu stalo aj v Líbyi. Cieľom tejto bakalárskej práce je odpovedať na otázku, či britská účasť na vojenskom ťažení v Líbyi v roku 2011 môže byť považovaná za legitímnu na základe doktríny R2P. Ide o prípadovú štúdiu, v ktorej sa reálna situácia, teda medzinárodná intervencia v Líbyi aplikuje na teoretické východisko, ktorým je päť podmienok R2P. Tie musia byť splnené pred zahájením ozbrojeného zahraničného zásahu v štátoch, kde dochádza k masovým zločinom proti ľudskosti. Práve tieto podmienky slúžia ako základ pre určenie legitimity participácie Spojeného kráľovstva. Analýzou každej z nich sa vyvodzujú čiastočné závery, ktoré napokon potvrdzujú, že Británia konala v súlade s R2P a mandátom, ktorý jej bol zverený medzinárodným spoločenstvom. To však neplatí o niektorých jej spojencoch. V spojitosti s neistou budúcnosťou Líbye, musí R2P prekonať ešte dlhú cestu, než sa stane etablovanou normou medzinárodného práva.
|
|
|
Konflikt v Libyi na pozadí teórií médií a politiky
Kmošena, Jakub ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomova pra ca sa zaobera problematikou obecne ho vzt ahu moderny ch me dii a zahranic nej politiky. Vo vseobecnom kontexte tohto vzt ahu sme sa zamerali na teo riu CNN efektu, popisuju cu pric iny a jednotlive prejavy vza jomnej interakcie me dii a politiky. CNN efekt analyzujeme na konkre tnom priklade ozbrojene ho konfliktu v Libyi ajeho media lnom pokryti vy znamny mi americky mi dennikmi. Kombina ciou jestvuju cich meto d vy skumu CNN efektu sme vytvorili adaptovany vy skumny ra mec, zaloz eny na kvantitativnej obsahovej analy ze vsetky ch cla nkov s hlavnou te mou Libya publikovany ch po dobu 33 dni od vypuknutia nepokojov po prijatie rezolu cie Bezpec nostnej rady OSN v denniku The New York Times a USA Today. Hlavny mi posudzovany mi premenny mi sa stali da tum publikovania textu, jeho rozsah, taz iskova te ma, rubrika a predovsetky m hodnotove zameranie textu v prospech ci neprospech ozbrojenej intervencie. Analy zu media lneho pokrytia sme na sledne konfrontovali s faktografickou analy zou vy voja konfliktu v totoz nom casovom obdobi. Vy sledky vy skumu potvrdili potencia lny vzt ah medzi media lnym pokrytim konfliktu arozhodnutim americkej diplomacie zapojit sa vojensky ch opera cii spojeny ch s plnenim rezolu cie Bezpec nostnej rady OSN. Preuka zanie absolu tnej kauzality je zial...
|
host ::
RSS.