|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
O syre z Mokrej, trochu inak
Prokopová, Martina ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Tošner, Jiří (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa venuje domácej produkcii syra v slovenskej obci Mokrá z perspektívy Actors-Network Theory a v rámci diskurzu praktík. Práca kombinuje výsledky autorkinho etnografického výskumu v teréne s pokusom o experimentálne etnografické písanie. Vychádza z predstavy, že syr môžeme považovať za aktéra, ktorý je schopný ovplyvňovať fyzický aj sociálnokultúrny život syrárov. Syru je pripísaný hybridný, prírodný, diskurzívny a kolektívny charakter. Autorka sa zameriava na pôsobnosť syra primárne vzhľadom k telám syrárov skrze koncept praktického porozumenia, a pôsobnosť syra vzhľadom k mokranskej krajine skrze koncepty terroir a taskscapes. V snahe nazrieť na fenomén domáceho mokranského syra z nového uhla pohľadu sa autorka v texte presúva do rôznych časopriestorových perspektív. Najskôr časopriestorovú perspektívu rozširuje. Syr vníma ako udalosť, čo jej umožňuje objaviť nových aktérov zúčastnených v procese výroby syra. Potom perspektívu zužuje. Presúva do sveta mliečnych baktérií a objavuje ich obrovský vplyv na výrobu/vznik syra, jeho chuť aj kvalitu, a napokon diskurz mikrobiopolitiky. Samostatnú časť práce tvorí téma ekonomiky mokranského syra a jej legitimita. Kľúčové slová: syr, aktér, ANT, pôsobnosť, ekonomika syra, legitimita, krajina, terroir, praktické porozumenie,...
|
|
|
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
|
|
|
Násilí a politično
Svorník, Petr ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je vývoj, jakým prošly stát a násilí pod vlivem procesů globalizace a privatizace, vrcholících na počátku jedenadvacátého století. Zdůrazněna je Weberova definice státu jako monopolu legitimního násilí na daném území, cílem práce je ukázat současnou neudržitelnost národního státu dle této definice a zároveň popsat jiné možné významy státu v globalizovaném světě. Po teoretickém úvodu následuje popis historického procesu monopolizace násilí státem - současný vývoj vypadá jako přesný opak historického procesu, při němž stát vyvlastnil všechny ostatní držitele práva na užití fyzické síly. Další kapitola popisuje současnou roli státu v globalizovaném světě a také možné re- interpretace této role pro nový, kosmopolitní stát, jehož úkolem by mělo být globální prosazování lidských práv a obrana před planetární sebe-destrukcí. Práce je uzavřena důrazem na otevřenost celého procesu: nadnárodní společnosti se snaží prosazovat názor, že přežití státu není možné - to je pravda, ale pouze pro stát definovaný v národních, ne kosmpolitních pojmech.
|
|
|
Od mohučského Ordo po Liber visionum: pojetí panovnické moci za vlády Jindřicha II. a Jindřicha III. v zrcadle vybraných dobových pramenů
Navrátil, Petr ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Cílem této práce je analýza vybraných pramenů z období panování Jindřicha II. a Jindřicha III., a to z hlediska pojetí panovnické moci a její legitimity. Důvodem této analýzy je skutečnost, že otázka pojetí panovnické moci podléhá výraznému dějinnému diskurzu a jako taková je široce diskutovaným teoretickým problémem medievalistického bádání s výraznými přesahy do současnosti. Východiskem celé práce jsou metody analytická a komparativní. Samotná práce je členěna do šesti kapitol. Kapitola první je úvodní a definuje základní otázky práce. Rozbor relevantního odborného diskurzu je v kapitole druhé.Kapitola třetí je rozdělena do tří podkapitol a je v ní pojednáno o pramenech a myšlenkových zdrojích středověkých státoprávních názorů. Podkapitola první se zabývá definicí legitimity a sakrality v obecné rovině. Druhá podkapitola pojednává o kořenech panovnické sakrality. Podkapitola třetí je namnoze stručným shrnutím vývoje nazírání na legitimitu panovnické moci ve franské říši, který předcházel panování Jindřicha II. Kapitola čtvrtá je rozdělena do čtyř podkapitol a zaobírá se zejména vládou Jindřicha II. První podkapitola se věnuje vládě Jindřichova předchůdce, na kterého v mnohém sám Jindřich navazoval. Druhá podkapitola analyzuje reflexi vlády Jindřicha ve vybraných narativních pramenech. Třetí...
|
|
| |
|
|
Korupce jako narativ
Fiala, Šimon ; Kotík, Michal (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
FIALA, Šimon. Korupce jako narativ. Praha, 2012. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. 59 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Michal Kotík. Abstrakt Korupce se stala jedním z nejvážnějších problémů dneška. Dalo by se říct, že korupce nahradila represi jako hlavní hrozbu vládě práva. Tato práce usiluje o artikulaci role korupce ve vztahu k legitimitě systému, a to obzvlášť s přihlédnutím k situaci v ČR a postkomunistických zemích. V této práci je navržen způsob, jakým lze o korupci přemýšlet jako o příběhu, skrze který se společnost vztahuje k chybám systému. Na korupci je běžně nahlíženo jako na patologický stav, který poškozuje demokracii, kvalitu vládnutí a ekonomický růst. V této práci je argumentováno, že na korupci má smysl nahlížet také opačným směrem, a to jako na poznávací strukturu, skrze kterou je různým negativním jevům organizace společnosti dáván smysl, skrze kterou jsou interpretovány. Korupce je narativ, který je mobilizován jako nástroj kritiky. Práce identifikuje několik rozměrů tohoto problému. Korupce má významnou sociální dimenzi - skrze narativ korupce je adresována vnímaná sociální nespravedlnost ve společnosti. Narativ korupce vyjadřuje také obavu z neschopnosti politické reprezentace spravovat rizika a...
|
|
|
Postavení správce daně při zabezpečení státních příjmů
Lodek, Jan ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Šramková, Dana (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce jsou teoretické poznatky z oboru celního a daňového práva, provázané praktickými zkušenostmi realizující se prostřednictvím daňově (i celně) právních vztahů, jejich subjektů a objektů, práv i povinností účastníků řízení, v režimu procesního prostředí ZSDP, potažmo nového DŘ, jakožto komplexního pojetí řízení, v rámci samostatného odvětví finančního práva při naplnění odvětvotvorných kritérií v systému práva. Právní systém chápu ve více významech. Např. právní systém vykládám jako různě utvářený souhrn vztahů mezi odvětvími objektivního práva a právními normami. Tento termín pojímám jako soustavu základních právních systémů. V běžném významu lze charakterizovat právní systém jako právní soustavu vytvořenou na základě souboru prvků navzájem propojených určitou strukturou vztahů. Oproti tomu systém práva znamená označení struktury práva jako normativně právní konstrukce. Systém práva tak představuje vnější unitaritu a zároveň vnitřní diferencovanost práva. Diferenčním znakem členění práva na právní odvětví či pododvětví je charakter skupiny společenských vztahů, které jsou předmětem právní úpravy. Právní řád (objektivní právo) v určitém státě (národní právo) je vždy nějak strukturován. Způsob seskupení a uspořádání právních institutů do odvětví je podstatou...
|
|
|
Great Britain and R2P in the case of the intervention in Libya
Mistrík, Peter ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Norma Responsibility to Protect (R2P) predstavuje významný posun vo vnímaní toho, pokiaľ siaha suverenita štátov, čo ju podmieňuje a v akom momente sa stráca v prospech medzinárodného spoločenstva. Ochrana civilného obyvateľstva je najvyššou prioritou. V prípade, že je ohrozená, má svet povinnosť konať. Tak, ako sa tomu stalo aj v Líbyi. Cieľom tejto bakalárskej práce je odpovedať na otázku, či britská účasť na vojenskom ťažení v Líbyi v roku 2011 môže byť považovaná za legitímnu na základe doktríny R2P. Ide o prípadovú štúdiu, v ktorej sa reálna situácia, teda medzinárodná intervencia v Líbyi aplikuje na teoretické východisko, ktorým je päť podmienok R2P. Tie musia byť splnené pred zahájením ozbrojeného zahraničného zásahu v štátoch, kde dochádza k masovým zločinom proti ľudskosti. Práve tieto podmienky slúžia ako základ pre určenie legitimity participácie Spojeného kráľovstva. Analýzou každej z nich sa vyvodzujú čiastočné závery, ktoré napokon potvrdzujú, že Británia konala v súlade s R2P a mandátom, ktorý jej bol zverený medzinárodným spoločenstvom. To však neplatí o niektorých jej spojencoch. V spojitosti s neistou budúcnosťou Líbye, musí R2P prekonať ešte dlhú cestu, než sa stane etablovanou normou medzinárodného práva.
|
|
|
Důvěra v trestní spravedlnost a kompliance v ČR
Homolová, Pavla ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou normativní a instrumentální aspekty kompliance se zákonem a spolupráce se systémem trestní spravedlnosti v české společnosti, konkrétně důvěra v policii a trestní soudy a jejich vnímaná legitimita, osobní morálka a vnímané riziko postihu. Cílem práce bylo v českém prostředí empiricky ověřit revidovaný Tylerův model procedurální spravedlnosti ve vztahu ke komplianci, tak jak byl navržen Jacksonem et al. (2011). Rozbor zdrojů k tématu naznačil možná omezení funkčnosti modelu v české společnosti, zejména s ohledem na nízkou důvěru české veřejnosti v policii a soudy a jejich nízkou vnímanou legitimitu. Empirická analýza dvou reprezentativních datových souborů (ESS Round 5 2010, Bezpečnostní rizika 1999) s využitím strukturního modelování však naznačila, že důvěra v procedurální spravedlnost policie je v české společnosti - narozdíl od strachu z postihu - důležitým nepřímým faktorem pro predikci kompliance. Jako relativně nejvýznamnější prediktory kompliance se v české společnosti ukazují závazek poslušnosti zákona ovlivňovaný zejména důvěrou v procedurální spravedlnost a osobní morálka. Model nebyl potvrzen v případě soudů, ani pro data z roku 1999, pravděpodobně kvůli nízké vnitřní konzistenci některých škál. Klíčová slova důvěra, legitimita, trestní spravedlnost, kompliance
|
host ::
RSS.