|
| |
|
|
Analýza mediálního obrazu prokrastinace jakožto novodobého diskurzu práce v České republice
Špaček, Martin ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce předkládá analýzu diskurzu prokrastinace v českých médiích se zvláštními ohledy na soudobé diskurzy práce. Prokrastinace byla v České republice dlouho neznámým pojmem, před několika lety jsme však mohli zaznamenat, jak rychle proniká do aktivní slovní zásoby obyvatel a jak o tomto pojmu začaly vycházet články v médiích i celé knihy. Cílem této práce tak je na příkladu prokrastinace představit dynamiku možných podob a proměn daného mediální obrazu ve vybraných českých periodikách v období od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2014. Analýza je zpracována metodou diskurzivní analýzy v intencích Normana Fairclougha a k interpretaci jsou užívány zejména kritické teorie soudobé práce. Mediální obraz v analytické části je popisován nejprve dle rozvrstvení a charakterizace jednotlivých textů. Následně se práce věnuje analýze struktury těchto textů, kde je postulována teze, že diskurz prokrastinace konstituují určité strukturální prvky. Ty jsou v následující části v analýze diskurzu prokrastinace představovány vždy na relevantních výňatcích z textů. V této části se práce věnuje také intertextualitě textů, potenciálním spojeními mezi pojetími diskurzu a jednotlivými médii a vztahu diskurzu prokrastinace a diskurzu práce. Závěrem je prokrastinaci interpretována s užitím pojmů ideologie práce, etika práce,...
|
|
|
Žánr politického Talk Show jako forma konstrukce "režimu pravdy" v autoritářské společnosti
Semenova, Maiia ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
V této diplomové práce se věnuji studiu významotvorných diskurzních praktik médií v postmoderní době. Součásné společenské proměny ovlivněné znejištěním kategoriální jistoty moderního způsobu uchopování světa vyvolávají nevyhnutelně otázky ohledně vlivu nově vznikajících forem reprezentace reality na utváření zprostředkovaného veřejného prostoru. Zatímco vyvijená v rámci veděckého bádání kritická perspektiva nahlíží na zvýšení zábavní složky v komunikačním prostoru jako na selhání mediálních institucí naplnit ideál veřejné sféry, druhý proud myšlení hodnotí aktuální transformace docela optimisticky, jelikož považuje televizní formáty přesycené emocionálními projevy za emancipační prostor otevřený pro marginální hlasy ve společnosti. Právě mediální žánr talk show jako velice kontroverzní formát nezbytně přitahuje velkou pozornost v rámci nastíněné debaty. Je však vyvijená především liberálně demokratickými společnostmi, zatímco v centru výzkumného zájmu této práce stojí analýza talk show pocházejícího z ruské společnosti založené na autoritářské tradici. Postsovětská transformace v 90. letech způsobila v této zemí ztrátu předchozích základů pro sebe-pojetí individua, vzhledem k čemuž se v této diplomové práce snažím pochopit, jak může...
|
|
|
Obraz Indie v českých médiích od roku 1990
Mudrová, Andrea ; Hříbek, Martin (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje obrazu Indie v českých médiích. Jedná se o časové vymezení od roku 1996 po současnost. Hlavním cílem práce je popsat obraz Indie, který je tvořen českými tištěnými médii. V první kapitole bude problém vymezen z teoretického a metodologického hlediska a zároveň bude popsán výběr zdrojových materiálů. V další části práce budou pomocí kvantitativního výzkumu představena média, která v České republice referují o Indii nejčastěji. Dále se bude pomocí diskurzivní analýzy hlouběji zkoumat způsob, jakým autoři představují Indii veřejnosti a jak tedy přímo přispívají k vytváření určitého obrazu Indie mezi čtenáři. Závěr zhodnotí, jak je Indie v České republice komunikována.
|
|
|
Děti zrozené ze znásilnění během konfliktu v Bosně a Hercegovině: poválečné diskurzy
Grossová, Veronika ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Karasová, Nikola (oponent)
Hlavním předmětem výzkumu je společenský diskurz o etnické identitě dětí narozených následkem znásilnění během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. V případě bosenského konfliktu jsou akty znásilnění považovány za součást válečné taktiky hlavních soupeřů (Armády Bosny a Hercegoviny, Vojsk Republiky srbské, Chorvatské rady obrany) a para-militárních jednotek. Nucená oplodnění a znemožnění potratu bylo prováděno jako doprovodný faktor etnických čistek. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii uznal tyto akty za válečné zločiny. Hlavním cílem výzkumu je sledovat celospolečenskou diskuzi problematiky dětí narozených znásilněným ženám a identifikovat roli myšlenky o dědičnosti etnické identity v poválečných diskurzech v jednotlivých společenstvích konstitutivních národů. A to jednak prostřednictvím diskurzivní analýzy médií, která výrazně spoluutvářejí obraz o dětech války, jednak za přispění rozhovorů uskutečněných během terénního výzkumu. Způsob, jakým jsou děti války zobrazovány a vnímány výrazně ovlivňuje nejen různé aspekty jejich života. Výsledky projektu přispívají do debaty o válečných zločinech a jejich dopadech v současné bosenské společnosti.
|
|
|
Hipsters and their Identity: Discursive Manifestations of Hipster Culture in VICE magazine
Horáková, Zuzana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tento výzkum se zabývá tématem fenoménu hipster a jeho diskurzivními projevy v online časopisu VICE. Teoretická část práce předkládá základní diskurzivní rámce, které slouží jako teoretické ukotvení pro praktickou část, která je založena na diskurzivní analýze článků. Samotná analýza je založena na 11 článcích hlavně z části Remembering the Hipster, která byla pro tuto studii vybrána jako nejvhodnější. Cílem práce je prozkoumat hlavní diskurzivní projevy kultury hipster v těchto článcích a zjistit, zda se tyto reprodukované projevy překrývají s identifikovanými kategoriemi z teoretické části, nebo zda se od sebe liší. Hlavním účelem této analýzy je potom zjistit, co to znamená být hipster podle přispěvatelů do magazínu VICE.
|
|
|
Napomáhá mediální pokrytí porozumění konfliktu? Redefinice konceptu mírové novinařiny a analýza českého zpravodajství o Kypru a Náhorním Karabachu
Hroch, Jaroslav ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Proměny sociální konstrukce českých politických stran v období 2004-2016: Analýza médií z perspektivy teorie sociální konstrukce cílových populací
Švajlenková, Simona ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Bakalářská práce Proměny sociální konstrukce českých politických stran v období 2004-2016: Analýza médií perspektivou sociální konstrukce cílových populací reaguje na přijetí zákona č. 302/2016 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 424/2016 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, k čemuž došlo v roce 2016. Novela představuje přísnější regulaci činnosti stran a to po 12 letech bez významných legislativních úprav. Předpokladem je, že došlo ke změně vnímání politických stran společností, nebo-li změně sociální konstrukce. Podle teoretického konceptu sociální konstrukce měla na přijetí nového zákona vliv právě konstrukce politických stran. Její proměny budu hledat na základě teoretického konceptu sociální konstrukce cílových populací (SKCP) podle Schneider a Ingram. Představuje ji totiž jako soubor určitých idejí, hodnot a stereotypů o cílové skupině, která je příjemce veřejněpolitického opatření. SKCP hraje významnou roli v policy designu zákona o politických stranách. Ovlivňuje totiž jeho budoucí podobu. Zároveň policy design stanovuje, zda budou cílové skupině přiděleny zátěže či benefity prostřednictvím veřejněpolitického opatření. K získání dostatečně široké pesrpektivy vymezení sociální konstrukce politických stran využiji prvky diskurzivní analýzy pro zkoumání mediálních...
|
|
|
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
|
host ::
RSS.