|
|
Analýza mediální reprezentace prezidentské volby ve Francii 2017 v denících MF Dnes a Právo
Vaníček, Bohumil ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Volba francouzského prezidenta je vždy celosvětově velmi sledovanou událostí. Francouzský prezident patří k nejvlivnějším evropským státníkům, stabilita Francie se odráží i v dalších částech kontinentu. Pro média je prezidentská volba vděčným tématem, které rozebírají ze všech možných stran. Prezidentská kampaň ve Francii se v roce 2017 vyznačovala silnými výroky a výsledek voleb byl celosvětově očekávanou událostí. Do finálního kola se probojovala Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty. Kontrast její osoby a pozdějšího vítěze centristy Emanuela Macrona, dodal prezidentské kampani speciální náboj. V této bakalářské práci se zabývám otázkou, jak o těchto událostech ve Francii informovaly české deníky MF Dnes a Právo. Zejména v práci sleduji, zda deníky přistoupily k tématu objektivně a nestranně a analyzuji, s jakou prioritou o francouzském tématu informovaly a o jakou konkrétní událost a období se nejvíce zajímaly. V případě tak zásadní události, jakou je volba francouzského prezidenta, se naskytuje otázka, jestli deníky MF Dnes a Právo ve svých článcích neprotěžovaly nebo naopak neopomíjely jednoho z kandidátů. Obě zvolená média mají v České republice odlišné spektrum čtenářů, jedno je politicky zaměřené doprava od středu, druhé naopak doleva. Stěžejní otázku jsem zpracoval pomocí...
|
|
|
Zobrazení genderové nerovnosti v lifestylových časopisech pro muže
Jacobs, Diana ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zobrazování genderové nerovnosti v českých pánských časopisech životního stylu. Základní výzkumnou otázkou je: Jakými způsoby je zobrazována genderová nerovnost v pánských časopisech životního stylu? Výzkumnou metodou této práce je kvalitativní obsahová analýza podle Anselma Strausse a Juliet Corbin. Výzkumný vzorek tvoří vybrané články z českých verzí časopisů Maxim a Esquire z celého ročníku 2016. Otevřené kódování poskytlo pojmenování jevů, kategorizaci údajů a rozvíjení dimenzí vzniklých kategorií. Výsledkem axiálního kódování byla reorganizace údajů po otevřeném kódování prostřednictvím odhalení vtahů mezi vzniklými kategoriemi. V rámci selektivního kódování vzešla centrální kategorie analýza - Mužská nadvláda. Všechny ostatní kategorie - Projevy genderové nerovnosti, Strach mužů z genderové rovnosti a Částečné vyvracení maskulinní perspektivy - mají vztah k centrální kategorii a integrují se kolem ní. Odborná literatura, která byla využita jako zdroj zvyšování teoretické citlivosti je prezentována v teoretické části této diplomové práce. Závěry výzkumu potvrzují, že analyzované pánské časopisy životního stylu šíří negativní genderové stereotypy a konstruují obraz společnosti založený na mužské dominanci. Výsledky výzkumu odhalují nejen způsoby zobrazování...
|
|
|
Mediální obraz evropské uprchlické krize ve vybraných britských denících
Kvítková, Alena ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediální reprezentací evropské uprchlické krize ve vybraných britských denících v době její kulminace na přelomu září a října 2015. Práce si klade za cíl prozkoumat na vzorku čtyř periodik, mezi nimiž jsou rovnoměrně zastoupeny tabloidy a broadsheety i pravicově a levicově tíhnoucí periodika, převažující mediální rámce i kladnost či negativnost celkového obrazu uprchlické krize. Práce nejprve analyzuje mediální rámce i z nich vyplývající mediální obrazy periodik The Guardian, The Times, The Daily Mirror a The Daily Mail a následně porovnává výsledky různých druhů periodik. Prozkoumá tak tendence k odlišnému zobrazování událostí v pravicově a levicově orientovaných denících či tabloidech a broadsheetech. Důležitým aspektem práce je rovněž vyvození nejčastěji užívaných mediálních rámců a celkového obrazu uprchlické krize postavených na výsledcích ze všech čtyř deníků a následná konfrontace těchto výsledků s průzkumy veřejného mínění z Velké Británie. Bakalářská práce tak prozkoumá teorie, že jsou uprchlické krize velmi často spojovány s negativitou, nebo že se média a veřejnost vzájemně ovlivňují a média tak mohou být jakousi sondou do názorů společnosti.
|
|
|
Masakry v Lidicích a Klakovské dolině - srovnání mediální reprezentace a historické reflexe
Jaroš, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Bakalářská práce analyzuje skrze diskurzivně-historický přístup a další sociologické koncepty přítomnost tendenčnosti či instrumentalizace v dobovém tisku a vývoj společenské diskuze k tématu vypálení obce Lidice a osad Kľak a Ostrý Gruň; konkrétně sleduje míru informovanosti a mediální obsahy vybraných periodik od doby protektorátu Čech a Moravy, přechodného období existence Slovenského štátu, přes 40 let komunistické éry, po obnovená či nově vzniklá periodika listopadu 1989, až do současnosti, tj. roku 2017, a to až na výjimky po dekádách, vždy v den výročí události. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že citlivé historické události bývají vykládány tendenčně, poplatně aktuálnímu režimu, a to skrze (v tomto případě) tištěná média; ať už vládní, opoziční, nebo i ta, která se snaží se o (politickou) nestrannost a nezaujatost.
|
|
|
Literární, filmová a divadelní tvorba Zdeňka Svěráka a její dobový mediální ohlas
Procházková, Andrea ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Literární, filmová a divadelní tvorba Zdeňka Svěráka a její dobový mediální ohlas se zaobírá osobností a dílem jmenovaného umělce. V první kapitole objasňuji pojem mediální ohlas a způsob jeho výzkumu, v následujících částech jsou již zpracované konkrétní analýzy a jejich výsledky. Pomocí kvantitativní a kvalitativní analýzy jsem zkoumala tři vybrané internetové portály: idnes.cz, lidovky.cz a novinky.cz v letech 2011 - 2016. Z těchto zdrojů jsem čerpala takové mediální obsahy, které se týkaly osobnosti a tvorby Zdeňka Svěráka. Ze získaných dat jsem pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťovala četnost výskytu zkoumaných mediálních textů, oblast tvorby, jíž se věnují, přítomnost vlastního názoru či hodnocení žurnalisty (příp. postoj redakce) a způsob, jakým je na dílo známého umělce pohlíženo. Pomocí kvalitativních metod jsem získávala informace o názorech na osobnost Zdeňka Svěráka a jeho tvorbu z pohledu zkoumaných mediálních serverů, ale také čtenářů a publika umělcových filmových a divadelních počinů. V poslední části se věnuji kvalitativní analýze rozhovorů se Zdeňkem Svěrákem, včetně mého vlastního, a pro možnost srovnání zjišťuji, jakým způsobem si buduje povědomí o sobě sama a mediální obraz přímo tento mnohostranný umělec.
|
|
|
Mediální reprezentace celebrit ve formátu late-night talk show
Cerna, Arina ; Novák, Vojtěch (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální reprezentací celebrit, jak je konstruována v rámci přejatého amerického televizního formátu late-night talk show. V první části práce je pozornost zaměřena na problémy chápání fenoménu celebrity různými autory, taktéž i na vývoj samotného formátu late- night talk show a jeho charakteristické rysy. Teoretickými východisky práce jsou teorie reprezentace (Hall), tří úrovní reprezentace (Trampota) a sociální konstrukce reality (Berger, Luckmann). Pro výzkum je zvolena metoda kritické diskurzivní analýzy a následně jsou popsány čtyři principy, podle nichž se provádí zkoumání: komoditizace, infotainment, personalizace, kongenialita. Praktická část představuje analýzu typické reprezentace celebrit na základě zmíněných principů ve vybraných talk show vysílaných v anglickém a českém jazyce v letech 2015-2016, a to americké The Tonight Show Starring Jimmy Fallon a české Show Jana Krause. Klíčová slova: Celebrita, late-night talk show, mediální reprezentace, personalizace, kongenialita, infotainment, komoditizace
|
|
|
Česká reflexe kauzy Tymošenkové a její mediální ohlasy
Musilová, Gabriela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ústředním tématem předložené bakalářské práce je mediální reprezentace kauzy političky Julie Tymošenkové ve třech vybraných tištěných denících - českých Lidových novinách a Haló novinách a britském listu The Guardian v rozmezí let 2011-2013. Záměrně byly vybrány dva české deníky odlišné politické orientace, levicové Haló noviny, u kterých se předpokládalo výrazné proruské zaměření a Lidové noviny jako prozápadní představitel, u kterého se očekávalo přiklonění ke straně Tymošenkové. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy celkem 204 zpravodajských a názorových příspěvků hodnotím, jaká témata tato média postavila do popředí zájmu a jak objektivně a vyváženě je čtenářům předkládala. Pro účely práce je vytvořena databáze jednotlivých příspěvků s kódováním sledovaných charakteristik, týkajících se témat, vyjadřování autora, objektivity a zdrojů příspěvku. Zhodnocení a interpretace výsledků probíhá jednak analyticky v rámci každého deníku a jednak komparativně. Hodnocení a stanovení závěrů stejně jako kódování ukazatelů probíhá v návaznosti na studium historických událostí na Ukrajině spojených s kauzou Julie Tymošenkové. Výzkumná část práce vychází z konceptu objektivity v žurnalistice a teorie mediálního rámcování. Cílem práce je ověřit do jaké míry se politická orientace médií odráží ve...
|
|
|
Mediální reprezentace organizací občanské společnosti
Hartová, Tereza ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce představuje mediální reprezentace organizací občanské společnosti (OOS) prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy čtyř deníků (HN, LN, MFD a Právo). Cílem práce je analyzovat a popsat mediální reprezentace OOS ve vztahu k prvkům, které tyto reprezentace představují, dále pomocí prostoru a priority, témat, organizací a aktérů, které jsou s nimi spojovány. Zvolená metoda umožňuje komparaci mediálních reprezentací pro jednotlivé deníky. Práce vychází ze sociálně-konstruktivistického paradigmatu se zaměřením na teorii nastolování agendy, gatekeepingu a zpravodajských hodnot. Práce tematizuje specifika OOS a neziskovou logiku ve vztahu k mediální a žurnalistické logice a jejich vliv na výslednou podobu mediální reprezentací OOS, a to i s ohledem na možná nezisková dilemata. Výsledné mediální reprezentace jsou silně určovány regionalitou a vztahy s ostatními sektory. OOS jsou prezentovány prostřednictvím pozitivní a nekontroverzní tematiky dobrých skutků. Regionalita je spolu se sociální tematikou také nejfrekventovanějším tématem spojovaným s OOS.
|
|
|
Bílý dům uvádí: mediální obraz Baracka Obamy
Seidlová, Kristýna ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Diplomová práce Bílý dům uvádí: Mediální obraz Baracka Obamy se zabývá mediální prezentací prezidenta USA, Baracka Obamy, prostřednictvím oficiálního mediálního kanálu Bílého domu. V rámci kvalitativní sémiotické analýzy obsahu je zde zkoumáno pět záznamů projevů prezidenta Obamy, a to se zaměřením na jazykové, vizuální i auditivní znakové kódy. Samotné analýze předchází výklad odborných termínů, které se týkají převážně reprezentace reality. Na jejich základě je potom analýza pojata jako výčet různých způsobů dosažení mediální konstrukce reality, na níž má podíl jak sám prezident, tak Kancelář Bílého domu pro komunikaci, která má obsah zmíněného kanálu na starost. Pro rozšíření kontextu jsou zahrnuty i všeobecné informace o fungování mediální komunikace prezidenta USA. Cílem práce je tedy výklad jednotlivých komunikačních prvků nabídnutých kanálem Bílého domu a analýza jejich symbolického významu za účelem vykreslení procesu vzniku specifického mediálního obrazu prezidenta. Důležitý je pak také přístup k analyzovanému obsahu z pohledu interkulturní komunikace. Je totiž potřeba vzít v potaz, že je tento obsah vytvořen v americké kultuře a analyzován v české.
|
|
|
Proměny mediálního obrazu Stanislava Grosse
Fimanová, Barbora ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnami mediálního obrazu politika ve vybraném českém tisku v závislosti na různých společenských a politických událostech. Jako zdroj pro analýzu bylo zvoleno veřejné působení Stanislava Grosse. Výzkum se zaměřuje na tři hlavní události v životě politika. Prvním obdobím je doba po Grossově jmenování premiérem, dále období po zveřejnění zpráv o pochybném původu jeho majetku a nakonec bude zpracováno i období po Grossově úmrtí. Analýza vychází z materiálu dvou českých periodik - MF DNES a Práva - a její součástí je i komparace způsobů informování jednotlivých periodik o vybraných událostech. K analýze byla užita kombinace kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu mediálních obsahů. Kvalitativní část se orientuje na obsazování politika do stereotypních rolí. Výsledný mediální obraz byl skutečně zmíněnými skutečnostmi velmi ovlivněn a výrazně se měnilo vyznění článků i tematické složení zpráv spojených s osobou Stanislava Grosse. Mezi jednotlivými periodiky byly objeveny zřetelné rozdíly v přístupu k dané problematice. Zatímco MF DNES zastávala spíše negativnější postoje a spojovala premiéra s nezdary, deník Právo zachovával neutrálnější perspektivu a Stanislava Grosse často stavěl do pozice politika svázaného okolnostmi či oběti. Repertoár stereotypních rolí byl...
|
host ::
RSS.