|
|
Zprostředkované učení - významný faktor pomoci sociálně znevýhodněným žákům (v procesu učení)
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce řeší otázku rozvojetvorných možností v procesu školního učení. Tato otázka je zasazena do kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Protože při formování učebních kompetencí není tato oblast dostatečně propracovaná a konkrétní vyučovací metody jsou poněkud rigidní, bude představena jedna z možností, jak lze učební dovednosti a schopnosti těchto žáků rozvíjet, a které se v rámci učebních kompetencí považují za klíčové. V této souvislosti bude představen stimulační a intervenční program Instrumentálního obohacení jako konkrétní forma realizace zprostředkovaného učení asoučasně jako snaha o perspektivní inovaci učebních osnov. Se záměrem poukázat na neomezené možnosti rozvoje žákova učebního potenciálu je text zaměřen na teoretická a koncepční východiska, která tvoří podstatu celého programu. Program je instrumentální sada nástrojů, které vedou k aktivaci kognitivních struktur a k jejich následnému obohacení. Proto budou kromě teoretických východisek představeny také kognitivní strategie metakognitivního nácviku, které usnadňují kognitivní modifikovatelnost a které vedou k rozvoji žákova učebního potenciálu.
|
|
| |
|
|
Obraz vybraných somatismů v českém jazyce
Škanderová, Adéla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce pojednává o jazykovém obraze světa vybraných somatismů v českém jazyce, konkrétně o komponentech trávicí soustavy (žaludek, žluč, žlučník, žáha, střevo). Teoretická část se zabývá termínem kognice, kognitivní vědou, posléze i lingvistikou. Dále objasňuje procesy v naší mysli, které jsou pro koncept jazykového obrazu světa klíčové, tj. konceptualizace, kategorizace, metafora, antropocenstrismus apod. Praktická část pak pracuje s konkrétním výskytem somatismů v různých jazykových kontextech, a to především v podobě kolokací nebo frazeologie a idiomatiky. Analýza probíhá na základě teorie profilu a jeho představových schémat. Znalosti z oblasti lingvistiky jsou doplněny o poznatky z psychosomatiky, neboť právě psychosomatika byla shledána jako (vhodný) doplňující či pomocný zdroj pro objasňování spojitostí mezi výskytem somatismů v jazyce a mimojazykovou realitou.
|
|
|
Biologické podklady kognitivních poruch
Vítek, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Biologické podklady kognitivních poruch. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce jsem byl nucen si vybrat pouze dvě kognitivní funkce, konkrétně paměť a myšlení. Celá práce je vlastně pokusem propojit psychologické teorie se současnými poznatky neurologie a psychiatrie, které zažívají boom díky rozvoji zobrazovacích technik mozku, jejichž stručnému přehledu věnuji jednu kapitolu. Na začátku vymezuji jednotlivé kognitivní funkce a dále se již zabývám pouze dvěma vybranými - pamětí a myšlením. Paměť zabírá více stránek, protože její neurologický výzkum je ve srovnání s myšlením mnohem dále. U obou kognitivních funkcí postupuji stejně, nejprve se zaměřuji na popis v normě a následně klasifikuji a popisuji jednotlivé poruchy a hledám k nim neurologické koreláty. Ve druhé části bakalářské práce navrhuji výzkum epizodické paměti, v němž bych porovnával z neurologického i neuropsychologického hlediska rozdíly v jejím narušení. Cílovou skupinou jsou pacienti s bludy, pacienti trpící bájivou lhavostí a pacienti často konfabulujícími. Pokusil jsem se vytvořit takový design, aby se výzkum přibližoval co nejvíce realitě, nicméně si uvědomuji jeho finanční náročnost i některé složitější aspekty spojené zejména s výběrem zkoumaných osob. Klíčová slova: Kognice, paměť,...
|
|
|
Metafora jako nástroj komunikace a kreativního myšlení
Policar, Antonín ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Práce je přehledovou studií k tématu metafory v jazyce, komunikaci a myšlení. První část představuje stručný historický pohled na zrod a vývoj uvažování o metafoře coby legitimním kognitivním nástroji a nikoli jen řečnicky či poeticky působivém, leč neinformativním jazykovém prostředku. Druhá část práce se snaží zmapovat různorodé směry soudobého výzkumu metafory na poli filosofie jazyka, kognitivní psychologie a lingvistiky a nalézt mezi nimi možné styčné body a komplementaritu. V celku se práce zaměřuje zejména na teorie, které do jisté míry narušují tradiční představu o metafoře jako o okrajovém fenoménu jazyka a komunikace a naopak zdůrazňují její centrální úlohu ve významotvorných aktivitách lidské mysli. Ačkoli se práce nezabývá metaforou primárně v souvislosti s uměním, její relevance pro estetiku spočívá v tom, že zde prezentované teorie vyzdvihují určité estetické či poetické aspekty lidského racionálního uvažování i každodenní komunikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.
|
|
|
Kognitivní test pro hledání skrytých objekt u ptáků a primátů
Marhounová, Lucie ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Object permanence je kognitivní schopnost mentálně reprezentovat existenci a pohyb skrytých objektů. Tento fenomén se vyvíjí od narození v šesti stadiích, která následují vývoj senzomotorické inteligence. Nejen člověk, ale i další živočichové mají určitou představu o skrytých objektech a dosahují různých stupňů této schopnosti v závislosti na jejich životních strategiích. Tato práce shrnuje dosavadní výzkum fenoménu object permanence v dětské vývojové psychologii, ale zejména v živočišné říši, s důrazem na taxony, u kterých je tato schopnost nejlépe prozkoumána, a to u primátů a ptáků. Tato práce také rekapituluje typy kognitivních úloh využívaných ve výzkumu object permanence a srovnává metodiku experimentu u lidí, primátů a ptáků. Součástí práce je také odhad fylogenetické rekonstrukce ancestrálního stavu znaku pro object permanence a testování závislosti vývoje tohoto znaku s vybranými ekologickými faktory u primátů.
|
|
|
Testování povahových vlastností Saarloosových a československých vlčáků
Peterová, Dalia ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem kognitivními vlastnostmi psů, se zaměřením hlavně na 2 mezinárodní plemena FCI vzniklá křížením vlkošedých německých ovčáků a vlků. Popisuje jejich povahu a schopnosti spolupráce a komunikace s člověkem.
V diplomové práci jsou zopakovány serie prováděných behaviorálních pokusů ze studie Ádáma Miklósiho et al.: A Simple Reason for a Big Difference: Wolves Do Not Look Back at Humans, but Dogs Do, kterou prováděli na psech a vlcích v roce 2003. Nás zajímalo jak se budou ve stejné modelové situaci chovat plemena vzniklá křížením vlků a psů, proto jsme testovali československé vlčáky a Saarloosovy vlčáky.
První studie ukazuje, zda jsou subjekty schopné lokalizovat místo skryté potravy naznačené známým lidským gestem experimentátora. Druhá studie zjišťuje chování subjetu, zda subjekt, který nedokáže řešit jednoduchý úkol sám, pohlíží na člověka. Pes se naučí řešit jednoduchý úkol: otevření předmětu, aby se dostal k vnadidlu. A následně je vystaven stejně vypadajícímu úkolu, u kterého je však samostatné vyřešení psem znemožněno. Zde testujeme zda se pes, který nedokáže úkol sám vyřešit, obrací pro pomoc na člověka.
Tyto experimenty prokazují, že plemena československý vlčák a Saarloosův vlčák spolupracují s člověkem s podobnou ochotou a neexistuje statistický rozdíl mezi plemeny ani mezi pohlavími těchto zvířat.
|
|
|
Nestor kea a nestor kaka, jejich výskyt, stav ohrožení a kognitivní schopnosti
Vrbenská, Šárka ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Nestor kea a nestor kaka jsou endemickými druhy papoušků, kteří žijí pouze na Novém Zélandě. Kea se vyskytuje převážně v horách, kaka je obyvatelem původních novozélandských lesů. Kea je značně krotký a lze jej snadno zahlédnout v okolí turistických oblastí. I přesto je však poměrně vzácný, celková populace se odhaduje maximálně na 5 000 jedinců. Oba druhy jsou ohrožovány introdukovanými savci, kteří požírají jejich vejce, mláďata a samice na vejcích sedící. Dále jejich počty snižuje kompetice o potravu s introdukovanými vosami, se kterými se musí dělit o medovici a ztráta přirozeného životního prostředí. Poslední dva jmenované se týkají hlavně nestora kaka.
Oba druhy se živí převážně rostlinnou potravou doplněnou o živočišné bílkoviny, které získávají zejména z hmyzu. Pověry o nestorech kea, kteří napadají a zabíjejí ovce, jsou dnes považovány za přehnané, ačkoliv je vysoká pravděpodobnost, že se rádi přikrmují masem a tukem z uhynulých ovcí. I přes toto usnesení a fakt, že jsou oba druhy přísně chráněny, jsou keové stále farmáři loveni.
Po celém světě se v zoologických zahradách a jiných institucích chová okolo 40 jedinců nestora kaka a 250 jedinců nestora kea. Oba druhy je třeba chovat v prostorných voliérách odolných vůči poškození silnými zobáky. Je třeba je chovat v páru nebo ve skupinách, neboť se jedná o společenská zvířata.
Jsou velmi inteligentní, zvědaví a společenští. Proto probíhá v poslední době množství výzkumů týkající se kognitivních schopností nestora kea. Zjistilo se, že papoušek je schopen naučit se různé jednoduché úkony, jako vytahování odměny zavěšené na provázku či otevření krabice zajištěné několika druhy zámků. Stejně tak bylo zjištěno, že se jednotliví jedinci učí provádět úkony od jiných jedinců prostým pozorováním.
|
|
|
Model vztahu chudoby a rozhodování
Svatoš, Filip ; Burian, Jan (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá návrhem modelu finančního rozhodování člověka s omezenými kognitivními zdroji v podmínkách chudoby, následnou tvorbou počítačové simulace na základě tohoto modelu, nalezení parametrů, při kterých model generuje chování blízké reálným datům, a otestování chování modelu při různých podmínkách nastavení. Vytvořený model vychází ze soudobých poznatků z oborů psychologie a ekonomie týkajících se rozhodování, omezených kognitivních zdrojů a vlivu chudoby na kognitivní zdroje a rozhodování. Model je vytvářen za pomoci metodologie systémové dynamiky a následně za pomocí jazyka UML implementován do počítačové simulace v programovatelném prostředí NetLogo. Testování modelu ukázalo jeho schopnost generovat chování blízké reálným datům, a tím i jeho potenciál k využití modelu ke zkoumání a pochopení řešené problematiky a experimentování za účelem nalezení nových možností řešení problému chudoby.
|
host ::
RSS.