|
|
Spirituální potřeby pacientů z pohledu sester
Rosypalová, Marta ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována spirituálním potřebám pacientů a důležitosti jejich naplňování. Cílem práce bylo zjistit povědomí sester o daném tématu a jejich vztah k této problematice. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá potřebami v ošetřovatelství obecně. Pro přehled jsou vysvětleny základní pojmy jako spiritualita, náboženství, víra, ateismus, agnosticismus a následně je podrobněji rozveden pojem spirituální potřeby a možnosti jejich naplňování. Vysvětlena je duchovní péče o nemocné z hlediska jednotlivých církví a náboženství. Empirická část je tvořena průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost sester a jejich postoje týkající se problematiky spirituálních potřeb a jejich saturování.
|
|
|
Křesťanská víra ve vztahu k postiženým lidem
Svobodová, Lenka ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Křesťanská víra ve vztahu k postiženým lidem" pojednává o životě tělesně či psychicky postižených lidí a jejich postavení ve společnosti v průběhu dějin. Zachycuje změnu pohledu na ně, která nastala s příchodem křesťanství, kdy na Ježíšovy zázraky uzdravování a příkaz lásky k bližnímu navázala charitativní činnost církve a jejích institucí. Práce je zároveň zaměřena na vztah postižených ke křesťanské víře jako možnému prostředku uzdravení. Uvedeny jsou charakteristické druhy lidové víry, které se mohou změnit v pověrčivost. Zmíněn je současný pohled církve na postižení a duševní nemoc z hlediska kanonického práva i praxe a role církevního společenství v uzdravování vírou. Uvedeny jsou osobní názory postižených na víru.
|
|
|
Morální principy v současném šíitském islámu ( zvl. Írán a Írák)
Ambrosio, Šárka ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Závěr Ve své práci jsem se zabývala morálními principy šíitských muslimů a důvody jejich fundamentalismu v druhé polovině 20.století. Podle mých poznatků šíitské víry jsem došla k názoru, že morálka je opravdu závislá na náboženství a politika též. Pokud politika a náboženství spolu nespolupracují, nastává nesoulad v životě společnosti. I v sekulárních státech se lidé řídí morálními hodnotami, aniž by prokazovali svoji víru v Boha. Pak nastává otázka, odkud stát přejímá dodržování určitých zákonů. Odpověď je , že morálka vychází z Božích nařízení pro lid. Neexistuje tedy tvrzení, že morálka nemá žádnou autoritu. Tudíž víra v Boha a znalost Jeho zákonů zajišťuje optimální fungování společnosti. Vlivem tlaku Západu v druhé polovině 20.století se jako reakce vyhraňuje fundamentalismus islámu. Řešení vidím v přiblížení obou kultur Západu a Východu. Islám svým dodržováním morálních zásad reprezentuje své náboženské postoje.
|
|
| |
|
|
Víra inspirovaná živým stvořením podle Žalmu 104
Čmelík, Pavel ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá strukturou Žalmu 104 a rozdílnými variantami jeho dělení v podáních různých autorů. Kromě toho je zaměřena i na komparaci překladů vybraných míst, jež se týkají živého stvoření. Zaměřuje se i na překladové varianty vybraných hebrejských, řeckých a latinských názvů zvířat do češtiny (kozorožec, daman). Kromě toho porovnává Žalm 104 s egyptským Achnatonovým Chvalozpěvem na Slunce i s podobnými texty Starého zákona, jež se zaměřují na stvoření. Ve Starém zákoně jde především o porovnání se zprávou o stvoření v Gn 1, dále s některými dalšími tzv. stvořitelskými žalmy (Ž 8, Ž 19 a Ž 146) a s kapitolami Jb 38-41. Kromě mnoha tematických podobností v uspořádání těchto textů jsou v práci zmíněny také významné rozdíly v jejich žánrech. Zatímco Žalm 104 je chválou v osobním vztahu člověk - Bůh, zpráva o stvoření v Gn 1 je neosobním vyprávěním o Bohu a v případě Jb 38-41 jde o napomínající řeč Boha k člověku. Při hlubším zamyšlení nad Žalmem 104 a srovnávanými texty včetně dalších, které zde nebyly podrobně rozebírány, se jeví jako nápadná souvislost Žalmu 104 se zprávou o potopě v Gn 7-9 a se stvořitelskými mýty z Mezopotámie. Práce se dále věnuje otázce mýtického, metaforického a reálně zoologického pojetí živých tvorů v žalmech. V této souvislosti se podrobněji zabývá livjátanem, lvem a...
|
|
| |
|
|
Secularization in Italy in the post-war-era: literature in the social context
Olša, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
CZ Cílem této práce je analýza sekularizačního procesu v poválečné Itálii. Studie se zaměřuje na nižší společenské třídy. Záměrem je ukázat složitost procesů jako je sekularizace. Na jedné straně je číselná statistika poukazující na klesající míru zbožnosti, na druhé straně můžeme vnímat obyvatelé Itálie jako věřících v Boha a Itálii jako zemi, kde se náboženské symboly objevují zcela běžně ve veřejném prostoru. Abychom tuto rozpolcenost pochopili, je důležité rozlišovat mezi pojmy církev, náboženství a víra. Jako primární zdroj jsem pro svou práci zvolil romány a novely neorealistických autorů. Jelikož se neorealismus snaží zachytit především realitu ve společnosti a spisovatelé zachycují motivaci historických aktérů způsobem o mnoho lepším, než jiné použitelné prameny, výběr děl neorealistických autorů se zdá být více než vhodný. Hlavním metodickým přístupem mé práce je typizace a tím snaha o definování společenských stereotypů. Práce se skládá z 9 kapitol. Kapitoly 1-3 popisují politickou, ekonomickou a společenskou situaci poválečné Itálie a definují tu část společnosti, na kterou se práce zaměřuje. Uvedena je zde také charakteristika neorealismu a jeho autorů, stejně jako nejdůležitější teorie o sekularizaci, na které práce odkazuje. Kapitola 4 definuje církev, náboženství a víru. V kapitolách...
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
| |
|
|
Nauka o svátosti Eucharistie v magisteriálních dokumentech od II. vatikánského koncilu do současnosti
Šiplák, Martin ; Mohelník, Tomáš (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Diplomová práce Nauka o svátosti Eucharistie v magisteriálních dokumentech od II. vatikánského koncilu do současnosti pojednává nejprve o Druhém vatikánském koncilu, kde se zpočátku zabývá vybranými články z jednotlivých konstitucí, které se zásadním způsobem podílely na utváření a objasnění eucharistické nauky. Z důvodu uceleného obrazu nejsou ponechány stranou ani jednotlivé dekrety (1. kapitola). Eucharistická nauka po Druhém vatikánském koncilu je členěna podle pontifikátů, jimiž se dále zabývají následující kapitoly (2.-4. kapitola). Každá kapitola pojednává pouze o nejdůležitějších dokumentech daného období. U každého dokumentu je zprvu představena struktura a poté následuje výklad eucharistické nauky, který ukazuje na účinky této svátosti (pramen a vrchol veškerého jednání, jednota církve a věřících). Základními otázkami jsou: Proč byl daný dokument napsán? Kdo jej napsal? Na co reagoval? Hlavním cílem práce je ukázat na nepřetržitost církevní nauky, jež pojednává o eucharistii. Církev totiž nelze rozdělit na před- a pokoncilní.
|
host ::
RSS.