|
|
Pohádka jako prostor pro výtvarnou reinterpretaci
Švajková, Monika ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Pohádka jako prostor pro výtvarnou reinterpretaci Bc. Monika Švajková Abstrakt Diplomová práce představuje autorský pohled na vývoj pohádky v Evropě a její proměnu od 19. století do současnosti v literatuře, výtvarném umění přidružených oborech. Jejím cílem bylo vytvořit výtvarný projekt, který by spojoval kulturu České republiky a Finska skrze pohádky a výtvarné umění. Vzniklé didaktické úlohy rozvíjí v jedné zemi pohádky druhé země skrze současné umění. V úlohách se uplatňuje na několik pojetí výuky, jelikož realizace proběhla na základní umělecké škole, gymnáziu a laponské umělecké galerii. Výtvarný projekt uzavírá autorská výtvarná řada rozvíjející tématiku lesa jako prostoru pro aktualizaci pohádek a současně zachycuje autorský pohled na tematiku pohádky. Výsledkem a přínosem diplomové práce bylo ověření didaktických úloh, které by v současném výtvarném umění aktualizovali klasickou dětskou literaturu a to v kontextu dvou zemí.
|
|
|
Styl divadelních her Arnošta Goldflama
Denková, Magdaléna ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Práce představuje Arnošta Goldflama jako autora divadelních her se svébytným postavením v české kultuře. Shrnuje základní poznatky o povaze a stylu dramatických textů a na jejich základě se zabývá stylovou a jazykovou analýzou omezené části jeho díla, původních dramatických textů. Vychází z korpusu dvanácti her, které reprezentují tento druh autorovy tvůrčí práce od 80. let do nedávné doby. Za cíl si klade stanovit jejich základní charakteristické rysy a jazykové prostředky podílející se na struktuře a smyslu jednotlivých her. Na základě rozboru prostředků stylové výstavby z jednotlivých rovin a oblastí jazyka definuje nejvýraznější společné stylové rysy všech zahrnutých textů a také autorův vývoj v oblasti užívání jazyka a utváření stylu. Goldflamova divadelní práce je charakteristická nejen výběrem témat, ale i způsobem jejich jazykového a inscenačního podání. Tvůrčí činnost autora je stále neuzavřená, práce nabízí pohled pouze do vybrané oblasti jeho práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poimenická služba vážně nemocným a umírajícím. Přínos logoterapie poimenice
Martelliová, Lenka ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem zpracovala téma poimeniky v péči o vážně nemocné a umírající v biblickém a odborném kontextu péče o ně, s ohledem na tradici CČSH, do níž je zasazeno pojetí duchovní péče a téma svátostí. Popsala jsem spirituální potřeby nemocných a umírajících, prostředky v péči o nemocné a umírající, kterými jsou rozhovor, modlitba, osobnost doprovázejícího a svátosti. S ohledem na cílovou skupinu tématu mé diplomové práce, jsem se zabývala psychoterapeutickým směrem logoterapie. Kontextem jejího vzniku a autorem, samotnou metodou a významem pojmu, pojetím hodnot u V. E. Frankla, tématem svobody a odpovědnosti, tragickou triádou a technikami této psychoterapeutické školy. V závěru jsem zmínila přínos logoterapie v pastorační péči o nemocné a umírající. Z mé práce vyplývá význam poimeniky i logoterapie ve službě nemocným a umírajícím. Logoterapie umožňuje nemocnému hlouběji uchopit svůj vlastní příběh. Stejně tak může sloužit i doprovázejícímu, v jeho službě, životě i pochopení nemocných i umírajících, k nimž přichází. Logoterapie je také nástrojem pomoci těm, jejichž život neprovází praktikovaná víra v Boha. Umožňuje však, skrze hledání smyslu, nemocnému přiblížit prostor víry a nabídnout mu pohled na svou situaci i z tohoto úhlu. Logoterapie a poimenika se ve službě nemocným a umírajícím mohou vzájemně...
|
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
|
"Wir müssen kleine Brötchen backen": Německá zahraničně-kulturní a vzdělávací politika vůči Rusku v kontextu třetí vlády Angely Merkelové
Jiříček, Dalibor ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
The diploma thesis deals with the analysis of Germany's foreign-cultural and educational policy, emphasizing the education sector to Russia during the third government of Angela Merkel. Attention is paid mainly to crucial changes and the definition of normative, institutional, and conceptual levels. The introductory part of the thesis deals with the essential introduction to the topic, setting goals, theses, and research questions. Furthermore, the methodology and critical evaluation of sources and literature are described here. The first chapter theoretically defines the analytical concepts of soft power, civil power, geo-economic power, and "Wir müssen kleine Brötchen backen", which allow a more detailed description of the research area. This section also defines foreign cultural policy and its main instruments. The second chapter presenting the empirical part of the thesis deals in detail with the educational sector of Germany's foreign cultural and educational policy to Russia from 2013 to 2017. Through crucial programs and projects, the goals, thematic areas, program, conceptual and partly also financial changes of the examined policy are analyzed. The third chapter deals with the analysis and evaluation of these changes. In addition, attention is paid to continuity in selected areas and the...
|
|
|
Sókratovský dialog a myšlení
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Sókratovský dialog a myšlení" je vhledem do života a filosofie antického myslitele Sókrata a bližším seznámením se s jeho pojetím dialogu, prostřednictvím kterého se zjevuje pravda. Celá práce je psána se snahou o zdůraznění smyslu jeho filosofie v kontrastu s dnešním upřednostňováním asertivního způsobu komunikace, který častokrát vyúsťuje až k eristické dialektice. Cílem této bakalářské práce je především popsat Sókratovu jedinečnou metodu dialogu a inspirovat případného mladého čtenáře, studenta střední školy či jeho pedagoga. Nejprve se práce věnuje Sókratově životu a následně se zabývá hlavními rysy Sókratovy filosofie. V další části se zaobírá termínem dialog a jeho sókratovským pojetím. V závěru práce je pojednáno o pedagogickém přínosu sókratovské metody dialogu a o jeho použití ve výuce. KLÍČOVÁ SLOVA Sókratés, Platón, dialog, dialektika, myšlení, výuka
|
|
|
Dialog a otázky ve výuce na 2. stupni základní školy
Sumcov, Jan ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce vystihuje neodmyslitelnou roli dialogu a kladení otázek ve výuce na 2. stupni základní školy. Cílem teoretické části práce je poukázat na důležitost vedení žáků k dialogu a kladení otázek pro osobní rozvoj jedince a také na hlubší porozumění učivu. Zároveň na základě dostupné literatury a výzkumů shrnuje základní principy a předpoklady dialogické výuky. V praktické části práce se autor formou akčního výzkumu snaží reflektovat poznatky a příklady ze své praxe a navrhuje některé metody a postupy, které lze pro podporu dialogického vyučování použít. Zaměřuje se především na otázky, které žáci kladou, a porovnává své výstupy s teoretickým pozadím, z nějž vychází. Zkoumá kontexty a typy otázek položených žáky v prezenční i distanční výuce a dále navrhuje postupy, jak je k aktivnímu tázání více vybízet. Výsledky ukazují, že žáci jsou schopni ve výuce klást otázky, nicméně v běžných frontálně uspořádaných hodinách se tímto způsobem zpravidla účastní promluv pouze zlomek žáků. V tom případě se jako efektivní způsob zapojení žáků do výuky ukazuje možnost klást otázky písemně nebo žáky k formulaci otázek vybízet v rámci zadání úkolu nebo aktivity. KLÍČOVÁ SLOVA dialog, rozhovor, vyučování, otázky, diskuse, porozumění, výchova
|
|
|
Formy a funkce přímé řeči v žánrové struktuře novinových zpráv
Urbanová, Zuzana ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hornová, Libuše (oponent) ; Malá, Markéta (oponent)
Zuzana Urbanová Formy a funkce přímé řeči v žánrové struktuře novinových zpráv Abstrakt Dizertační práce se zabývá užitím přímých forem podání řeči v žánru novinové zprávy britského seriózního tisku. Klasifikace forem podání řeči je založena zejména na přístupu prezentovaném v Semino a Short (2004) a klade důraz na jejich deiktické a syntaktické vlastnosti, které jsou interpretovány na základě obecných konceptů z oblasti pragmatiky, např. perspektivy, věrnosti podání a role podavatele či původního mluvčího. Práce se zabývá různými typy přímých forem podání řeči, např. přímou a volnou přímou řečí a kombinovanými formami, tj. nepřímými formami s částečnou přímou citací. Druhá část práce spočívá v žánrové analýze novinové zprávy, pro niž je základním východiskem White (1998). Na žánr je nahlíženo z pohledu australské školy, která navazuje na principy systémové funkční lingvistiky M. A. K. Hallidaye. Pro žánr novinové zprávy je charakteristická tzv. orbitální struktura, tvořena nukleem a specifikujícími satelity (White 1998). Výskyt přímých a kombinovaných forem v orbitální struktuře je vysvětlován s ohledem na jejich deiktické, syntaktické a pragmatické vlastnosti, na roli a specifika nukleu a jednotlivých satelitů a na funkci novinové zprávy jako celku. Funkce novinové zprávy a forem podání řeči je...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.