Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 212 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Syndrom vyhoření u pracovníků v zařízeních pro seniory
Šebková, Štěpánka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
1 Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření a supervize, jakožto formy jeho prevence. Téma je zaměřeno na pracovníky, kteří se věnují seniorům trpících demencí v zařízeních denního stacionáře. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se syndromu vyhoření, demence, denního stacionáře a supervize. Výsledky praktické části vychází z výzkumných metod, konkrétně vlastního dotazníku, a již vypracovaného dotazníku Ch. Maslachové a Ayali Pinesové "Tedium Measure". Diplomovou práci jsem dále rozšířila o rozhovor s vybraným odborníkem. Formou otevřených otázek se dotýkám oblasti supervize a syndromu vyhoření z praktického pohledu a zkušeností. Základním cílem práce je přispět k prevenci syndromu vyhoření, a také zmapovat, zda je supervize v zařízeních denního stacionáře využívána a přispívá k předcházení syndromu vyhoření.
Pečovatelská zátěž u Alzheimerovy choroby a její souvislosti
Jarolímová, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Alzheimerova choroba má zásadní dopad na osobu nemocného, protože omezuje jeho schopnost samostatného života. Tato závislost na druhých se dotýká všech členů rodiny, zejména však těch, kteří jsou zapojeni v přímé péči o své blízké. V empirickém šetření jsme chtěli zjistit přítomnost a míru zátěže, úzkosti a deprese u rodinných pečujících, kterým je poskytována odborná nebo psychosociální pomoc. Jedná se o transverzální výzkum u 102 rodinných příslušníků pečujících o blízké trpící diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. U pečujících osob byla zjišťována míra subjektivní zátěže pomocí Zarit Burden Inventory (ZBI), pro depresi a úzkost byly použity dotazníky Beck Depression Inventory (BDI II), Geriatrická škála deprese (GDS) a Beck Anxiety Inventory (BAI), výsledky jsme zpracovali pomocí statistické analýzy a Pearsonova koeficentu korelace. Z výzkumného souboru 83 % pečujících osob tvořily ženy a 62 % pečujících osob bylo starších 50 let. Dle našich zjištění 86 % pečujících osob do dvou let péče a 89 % pečujících dva a více let pociťovalo pečovatelskou zátěž; obě skupiny pečujících dosahovaly úrovně zvýšené anxiozity (89 %) a výrazné anxiozity (9 %); z probandů mladších šedesáti let 72 % pečujících do dvou let péče a 50 % pečujících dva a více let trpělo depresivními...
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů
Sýkorová, Magda ; Čábelková, Veronika (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů Bakalářská práce se zabývá hodnocením kognitivních funkcí u seniorů pomocí baterie LOTCA-G (Loewenstein Occupational Therapy Cognitive Assessment for Geriatric Population, geriatrická verze Loewensteinského ergoterapeutického hodnocení kognitivních funkcí). Teoretická část se věnuje základním informacím o stárnutí člověka a o vlivu stárnutí na lidský organismus se zaměřením na kognitivní funkce. Dále se věnuje poruchám kognitivních funkcí a základním metodám, které se v České republice k hodnocení kognitivních funkcí běžně používají. Teoretická část popisuje také baterii LOTCA a její varianty, porovnává základní verzi testu LOTCA s geriatrickou variantou LOTCA-G. Praktická část obsahuje kazuistiky tří klientů Domova Sue Ryder, které zahrnují hodnocení kognitivních funkcí klientů pomocí baterie LOTCA-G, návrh a realizaci terapie a porovnání vstupního testování s retestem.
Lidská práva u osob s kognitivní poruchou v sociálních službách
Čápová, Helena ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
V moderní evropské společnosti není nejmenších pochyb o tom, že všichni lidé bez rozdílu pohlaví, věku, rasy a zdravotního stavu mají zaručovaná a stejná práva, která nazýváme lidskými právy. Podle platných zákonů a dohod (uvedených v práci) i ve shodě s obecně přijímanými pravidly je toto právo nezcizitelné bez vážných a přesně specifikovaných důvodů. Práce se zabývá problémem jak vybalancovat toto zcela elementární právo s tím, že pro osoby s kognitivní poruchou je v jejich vlastním zájmu někdy nutné velmi citlivě toto právo omezit. Cílem této práce je zjistit definici těchto lidských práv u seniorů s kognitivní poruchou. Vedlejším cílem je popis standardů sociálních služeb ve vztahu k lidským právům a popis aktérů, kteří se zde zabývají dohledem nad dodržováním lidských práv. Na zvolenou problematiku bylo nahlíženo skrze teorii implementace, koncept liniových pracovníků a kvalitu života. V řešení výzkumného cíle byla použita metoda analýzy dostupných sekundárních dat a expertní rozhovory. Bylo zjištěno, že ačkoli v České republice působí množství organizací zabývajících se lidskými právy, specificky na seniory s kognitivními poruchami je jich zaměřeno jen málo. Ukázalo se, že v sociálních službách dochází k omezování lidských práv, které je však často odůvodněno nutností poskytnout adekvátní sociální či...
Efekt terapie kognitivních funkcí u pacientů s demencí
Nová, Jarmila ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou kognitivního tréninku se zaměřením na paměť a pozornost u osob s diagnostikovanou demencí, a to především u osob s vaskulární demencí, smíšenou demencí a Alzheimerovou nemocí. Teoretická část se zabývá problematikou demence a aktuálními poznatky na poli kognitivní terapie a ergoterapie. Hlavním cílem empirické části této diplomové práce je zjištění efektivity kognitivního tréninku u osob s diagnostikovanou demencí. Dalším cílem je zjištění, do jaké míry jsou subjektivně klienti spokojeni s terapií kognitivních funkcí. Trénink kognitivních funkcí je proveden v časovém horizontu osmi týdnů v sociálních institucích v Jirkově a Chomutově. Výzkumný vzorek se skládá z 24 klientů (>65 let) s diagnostikovanou Alzheimerovou nemocí, vaskulární demencí a smíšenou demencí, kteří jsou rozděleni do experimentální a srovnávací skupiny. Klienti jsou hodnoceni před zahájením intervence a po dokončení intervence pomocí testu Mini-Mental State Examination (MMSE), Trail Making testem, část A (TMT:A) a Schwartzovou škálou hodnocení terapie (SOS-10). Statisticky významné výsledky dle stanovené hladiny významnosti (p < 0,05) měl test MMSE (0,01 < 0,05) a škála SOS-10 (0,02 < 0,05), zatímco test TMT:A (0,09 > 0,05) nepotvrdil efektivitu terapie z důvodu malého výzkumného vzorku....
Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních
Kiliánová, Hana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
SHRNUTÍ Hlavním cílem práce "Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních" bylo popsat a analyzovat metody používané při aktivizaci seniorů s demencí. Práce porovnává aktivizaci v různých zařízeních a zjišťuje vztah pracovníků k aktivizačním metodám. Text práce byl rozvržen do pěti kapitol. První kapitola zasazuje práci do kontextu stáří a stárnutí. Druhá kapitola je věnována problematice soběstačnosti a závislosti v seniorském věku a souvisejícím tématům. Tématem třetí kapitoly je stáří ve vztahu k paměti, charakterizuje paměť a její poruchy u seniorů trpících syndromem demence. Čtvrtá kapitola je stěžejní a přibližuje nefarmakologické přístupy a možné aktivizační činnosti, které lze využívat v praxi k ovlivnění poruch kognitivních funkcí a poruch chování u seniorů s demencí. Na teoretickou část navazuje výzkumné šetření, které bylo provedeno ve čtyřech zařízeních pečujících o klienty s demencí. Šetření má podobu kvalitativního výzkumu, pro který byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Rozhovory byly uskutečněny s osmi odborníky aplikujícími v praxi. Poznatky získané z rozhovorů a pozorování byly následně analyzovány, vyhodnoceny a poté shrnuty v závěru šetření.
Deprese u chronicky nemocných
Pečinková, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce "Deprese u chronicky nemocných" se zabývá depresí u osob s Alzheimerovou nemocí. Teoretická část práce uvádí témata stáří, syndrom demence, Alzheimerova nemoc a deprese. Tato témata popisuje také ve vzájemném vztahu, opomenuty nejsou ani výzkumy v této oblasti. Praktická část zkoumá výskyt deprese u osob s Alzheimerovou nemocí a dále ověřuje předpoklad, že depresivita je častěji přítomná v počátečních stádiích Alzheimerovy nemoci. Ve výzkumu je užito metody standardizované, v podobě Geriatrické škály deprese dle Yesevage, ale také dalších metod inovativních, které přinášejí jiný úhel pohledu (Geriatrická škála deprese vyplněna pečujícími a strukturované pozorování). Výsledkem je poznatek, že 9,7% osob s Alzheimerovou nemocí trpí depresí. Více osob s depresí se nachází u osob s počínající demencí, ale nejedná se o signifikantní rozdíl. V této práci se zvažuje také přínos jiných diagnostických metod deprese pro praxi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 212 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.