|
|
Correspondence Problem in Geometrics Morphometric Tasks
Krajíček, Václav ; Pelikán, Josef (vedoucí práce) ; Kosinka, Jiří (oponent) ; Sochor, Jiří (oponent)
Název práce: Problém korespondence v úlohách geometrické morfometrie Autor: Václav Krajíček Katedra / Ústav: Katedra software a výuky informatiky Vedoucí doktorské práce: RNDr. Josef Pelikán e-mail vedoucího: pepca@cgg.mff.cuni.cz Abstrakt: Analýza tvaru ve fyzické antropologii, biomedicíně a přidružených oborech je často prováděna s použitím landmarků nebo pomocí měření vzdáleností. Nové technické možnosti dovolují digitalizovat věrný vzhled objektu ve formě trojúhelníkových sítí nebo objemových dat. Tyto digitální obrazy jsou obzvláště užitečné v případech, kdy nemohou být vhodným způsobem použity landmarky k popisu tvaru. Aby bylo možné statisticky analyzovat tvar na vzorku pozorování, které jsou reprezentovány zmíněnými zobrazovacími technikami, musí být identifikovány vzájemně si odpovídající body. Registrace je klíčovým nástrojem k mapování reprezentací tvaru do společné souřadné soustavy, kde se hledají vzájemně si odpovídající body, v případě trojúhelníkových sítí na principu nejbližšího souseda a v případě objemových dat podle překrývajících se bodů. Elastická registrace založená na B-spline interpolaci byla vybrána kvůli své mnohostrannosti, relativní rychlosti a schop- nosti...
|
|
| |
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
|
|
Politická kariéra vévody z Wellingtonu po roce 1815
Machková, Irena ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se snaží podat biografii Arthura Wellesleyho, prvního vévody z Wellingtonu (1769-1852) se zřetelem na jeho politickou kariéru ve vrcholných politických funkcích zejména v letech 1815-1832. Vzhledem ke snaze postihnout způsob, jak se Wellington orientoval v politickém jednání, věnuje se práce také vévodovu dětství a dopívání. V práci založené na časové posloupnosti je velký prostor vytyčen zejména britským reáliím, která se nám prostřednictvím Wellingtonova působení přibližují. Zabývá se klíčovými politickými tématy, které provázely vévodovu kariéru, mezi než patří například Bill of Pains and Penalties, katolická emancipace či parlamentní reforma. Dochází přitom k závěru, že na rozhodování vévody z Wellingtonu v těchto otázkách měly vliv klíčové postoje jako "služba státu a králi", "nadstranickost v politickém jednání" a "vyžadování disciplíny" a to nejen na sobě, ale také na svých podřízených. Klíčová slova: Arthur Wellesley, vévoda z Wellingtonu, biografie, Velká Británie, 1. pol. 19. století, politické dějiny, korespondence
|
|
|
Komentovaný překlad vybraných kapitol knihy Kurt Vonnegut: Letters; Dan Wakefield, Dial Press, 2014
Franková, Alžběta ; Mraček, David (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Cílem mé práce je překlad vybraných kapitol z knihy "Letters" Kurta Vonneguta a editora Dana Wakefielda, jenž je zároveň autorem předmluvy, z angličtiny do češtiny a následná analýza překladu a zdrojového textu ve formě komentáře. Teoretická část zahrnuje analýzu zdrojového textu, popis zvolené metody překladu, typologii překladatelských problémů a typologii posunů v překladu. Klíčová slova: komentovaný překlad, překladatelská analýza, překladatelské problémy, posuny, Kurt Vonnegut, korespondence, americká literatura
|
|
|
Variantnost lexikálních prostředků v češtině poloviny 19. stol. (na materiálu korespondence Karla Havlíčka)
Rybová, Martina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá variantností lexikálních prostředků v korespondenci Karla Havlíčka. Konkrétně se zaměřuje na variantnost v oblasti neohebných slovních druhů. Z Havlíčkovy korespondence byly vybrány jednotlivé výrazy, které byly podrobeny jazykové analýze. Nejrozsáhlejší část je věnována sekundárním předložkám, jež se v češtině v 19. století ustalovaly. Důraz je kladen na vzájemnou konkurenci užívaných předložek. Další část je věnována spojovacím výrazům. Na příkladu mezivětných vztahů příčinného, důsledkového a účelového je představen přehled výrazů užívaných v korespondenci Karla Havlíčka. Předposlední část této práce se zabývá variantností výrazů s částicovou funkcí. Slovní druh částic vykazuje v češtině 19. století oproti spojkám a předložkám větší neustálenost. Vybrané výrazy jsou srovnávány s doklady z dobové odborné literatury, jsou zhodnoceny na základě ustálenosti v jazyce 19. století a dále z hlediska stylu, resp. užití v osobní či úřední korespondenci. Krátká pasáž v závěru práce je věnována příslovcím. Tato práce se zabývá rovněž hranicemi mezi zmíněnými slovními druhy, kritérii gramatikalizačních procesů a přechodů mezi slovními druhy.
|
|
|
Korespondence Hugo Riemanna Josefu Jiránkovi z fondu Muzea Bedřicha Smetany
Vejvodová, Petra ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Hradecká, Dita (oponent)
Bakalářská práce se zabývá autografy dopisů Hugo Riemanna adresovaných Josefu Jiránkovi, které jsou uloženy ve fondu Muzea Bedřicha Smetany. Celkem se jedná o 9 dopisů (dvakrát opis Josefa Jiránka), 12 dopisnic a 2 obálky. Zahrnuta jsou i 2 tištěná sdělení (souvisí s oslavou Riemannových 60. narozenin). V dopisech je Riemannem rozvíjena jeho teorie frázování spolu s reflexí teoretických a pedagogických spisů Riemanna a Jiránka. Významné místo v nich zaujímá sběr informací při tvorbě Riemannova stěžejního díla, Musik-Lexikonu. Cílem práce je věrná transkripce, shrnutí obsahu a okomentování této korespondence, které byla zatím věnovaná minimální pozornost badatelů.
|
|
|
Korespondence F. X. Šaldy a Růženy Svobodové
Fürstová, Lucie ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá korespondencí mezi F. X. Šaldou a Růženou Svobodovou. Na základě rozsáhlé badatelské činnosti, jejímž cílem bylo seznámit se s korespondencí v celém jejím rozsahu, se pokouší podat obecnou charakteristiku této korespondence (rozsah, datace, problém jejího uveřejňování a zveřejňování, záměr ji literárně zužitkovat apod.) a porovnat korespondenci otištěnou ve výboru Tíživá samota, který je i přes svou značnou rozměrnost pouze zlomkem celku dochované korespondence, s dopisy do výboru nezařazenými. Analyzuje sebestylizace, event. stylizace adresáta v dopisech a z podnětu výjimečného charakteru dopisů obsažených ve výboru se zamýšlí nad otázkou, nakolik je dochovaná korespondence obrazem žité reality svých pisatelů a nakolik je literární fikcí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Překladatel Ludvík Kundera
Nešporová, Jitka ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Munzar, Jiří (oponent)
Jitka Nešporová disertační práce ABSTRAKT Předmětem předkládané disertační práce, která je příspěvkem k dějinám českého uměleckého překladu po roce 1945, je osobnost a překladatelské dílo Ludvíka Kundery. Tento básník převáděl z mnoha jazyků do češtiny zejména poezii, a to též pomocí interlineárních překladů; zde je však jednoznačně kladen důraz na jeho přímé překlady - jejich deskripci, analýzu a recepci - v jazykovém páru čeština-němčina, jenž Kunderově překladatelské činnosti dominoval. Hlavní přínos práce spočívá v deskripci Kunderovy překladatelské metody, částečném zpřístupnění jeho literární pozůstalosti, zejména korespondence, a v aktualizaci Kunderovy překladatelské bibliografie. Kundera je nejznámější jako výlučný, autorizovaný překladatel dramat a veršů Bertolta Brechta. Jeho překlady expresionistů Georga Trakla a Gottfrieda Benna, za něž roku 1996 získal Státní cenu za překladatelské dílo, mají dnes kanonickou platnost, podobně jako překlady poezie Paula Celana či překlad Kubinova románu Země snivců. Vůbec poprvé představil českým čtenářům poezii alsaského dadaisty Hanse Arpa a východoněmeckého lyrika Petera Huchela. Charakteristika a translatologický rozbor přeloženého díla tří posledně jmenovaných autorů představuje stěžejní část disertace. Výběrem těchto tří osobností práce poukazuje také na...
|
|
| |
host ::
RSS.