|
|
Otázky základního školství v odrazu školních kronik ZŠ U Santošky (1897-1948)
Říha, Daniel ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Otázky základního školství v odrazu školních kronik ZŠ U Santošky 1 (1867-1939) Abstrakt Bakalářská práce má za cíl postihnout vývoj obecného školství v letech 1867 - 1939 v kontextu ZŠ U Santošky 1, jejíž historie výklad doplňuje. První kapitola popisuje tereziánské školství společně s vývojem školství na Smíchově až do roku 1897, kdy vzniká IV. obecná škola pro chlapce a dívky na Smíchově (dnešní ZŠ U Santošky 1). Další část se věnuje charakteristice obecného školství a změnám, které přinášelo. Třetí kapitola se zaměřuje na změny a vývoj ve školství od vzniku samostatného Československa do vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Klíčová slova: 1867 - 1939, obecné, školství, škola, žák, učitel, vzdělání, výchova, výuka, Smíchov, Rakousko-Uhersko, Československo
|
|
|
Pád české učitelské elity 1945 - 1955
Císařová, Pavlína ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje dějinám českého učitelstva a primárně se zaměřuje na středoškolské profesory. Smyslem je vyjít ze základního toku dějin, které tradičně rytmizují politické proměny. Téma se tak zaměřuje k hlubšímu pochopení transformace českého školství, proměnu a vývoj jednoho mnohovrstevnatého profesního stavu či nakonec i proměnu celé české společnosti v polovině 20. století. Období 1945 - 1955 je poznamenáno změnami politickými, hospodářskými a ekonomickými. Hlavně to jsou však roky velkých změn ve školství, na něž se práce zaměřuje z pohledu dějin učitelstva s ohledem na školské zákony. Podrobněji se věnuje konkrétním případům na gymnáziích, na nichž poukazuje na odlišný vývoj ve vnitrozemí a v pohraničí. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku, která je doposud zpracována jako celek pouze v ideologicky zaměřených publikacích. KLÍČOVÁ SLOVA pád, elita, středoškolští profesoři, školské reformy, školské zákony, dějiny učitelstva
|
|
| |
|
|
Historik Karel Kazbunda a jeho rodné město Jičín
Bílková, Jitka ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Jméno českého historika a archiváře Karla Kazbundy (1888 Jičín-1982 tamtéž) je v dnešní době známo již jen úzkému okruhu odborníků. Absolvent dějepisu a zeměpisu na filosofické fakultě v Praze se po první světové válce podílel na československo-rakouské archivní rozluce. V té době také intenzivně zkoumal materiály vídeňských archivů a opsal tisíce stran dokumentů. Díky tomuto studiu se stal jedním z největších odborníků rakouských a českých dějin druhé poloviny 19. století (zabýval se především osobností Karla Havlíčka Borovského). Byl zaměstnán v Archivu Ministerstva zahraničních věcí vPraze a přednášel jako soukromý docent na Karlově univerzitě. Publikoval několik odborných studií, knižně vyšlo například České hnutí roku 1848 a tři svazky Stolice dějin na pražské univerzitě.Většina dělzůstala v rukopise. Některé práce se dočkaly vydání po autorově smrti. Tato práce se zaměřuje na Kazbundův silný vztah k rodnému městu, popisuje prostředí, které jej v mládí utvářelo (gymnázium a studentský spolek Akademická čtenářská jednota) a přibližuje historikův málo známý soukromý život. Kazbunda rodné město miloval, ale velkého vděku se od spoluobčanů nikdy nedočkal. Celý život musel hájit odkaz svého otce, středoškolského učitele a inspektora, který byl neprávem považován za německy smýšlejícího. Po smrti...
|
|
| |
|
|
Historik Karel Kazbunda a jeho rodné město Jičín
Bílková, Jitka ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Jméno českého historika a archiváře Karla Kazbundy (1888 Jičín-1982 tamtéž) je v dnešní době známo již jen úzkému okruhu odborníků. Absolvent dějepisu a zeměpisu na filosofické fakultě v Praze se po první světové válce podílel na československo-rakouské archivní rozluce. V té době také intenzivně zkoumal materiály vídeňských archivů a opsal tisíce stran dokumentů. Díky tomuto studiu se stal jedním z největších odborníků rakouských a českých dějin druhé poloviny 19. století (zabýval se především osobností Karla Havlíčka Borovského). Byl zaměstnán v Archivu Ministerstva zahraničních věcí v Praze a přednášel jako soukromý docent na Karlově univerzitě. Publikoval několik odborných studií, knižně vyšlo například České hnutí roku 1848 a tři svazky Stolice dějin na pražské univerzitě. Většina děl zůstala v rukopise. Některé práce se dočkaly vydání po autorově smrti. Tato práce se zaměřuje na Kazbundův silný vztah k rodnému městu, popisuje prostředí, které jej v mládí utvářelo (gymnázium a studentský spolek Akademická čtenářská jednota) a přibližuje historikův málo známý soukromý život. Kazbunda rodné město miloval, ale velkého vděku se od spoluobčanů nikdy nedočkal. Celý život musel hájit odkaz svého otce, středoškolského učitele a inspektora, který byl neprávem považován za německy smýšlejícího. Po smrti...
|
|
|
Pád české učitelské elity 1945 - 1955
Císařová, Pavlína ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje dějinám českého učitelstva a primárně se zaměřuje na středoškolské profesory. Smyslem je vyjít ze základního toku dějin, které tradičně rytmizují politické proměny. Téma se tak zaměřuje k hlubšímu pochopení transformace českého školství, proměnu a vývoj jednoho mnohovrstevnatého profesního stavu či nakonec i proměnu celé české společnosti v polovině 20. století. Období 1945 - 1955 je poznamenáno změnami politickými, hospodářskými a ekonomickými. Hlavně to jsou však roky velkých změn ve školství, na něž se práce zaměřuje z pohledu dějin učitelstva s ohledem na školské zákony. Podrobněji se věnuje konkrétním případům na gymnáziích, na nichž poukazuje na odlišný vývoj ve vnitrozemí a v pohraničí. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku, která je doposud zpracována jako celek pouze v ideologicky zaměřených publikacích. KLÍČOVÁ SLOVA pád, elita, středoškolští profesoři, školské reformy, školské zákony, dějiny učitelstva
|
|
| |
|
| |
|
|
Otázky základního školství v odrazu školních kronik ZŠ U Santošky (1897-1948)
Říha, Daniel ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Otázky základního školství v odrazu školních kronik ZŠ U Santošky 1 (1867-1939) Abstrakt Bakalářská práce má za cíl postihnout vývoj obecného školství v letech 1867 - 1939 v kontextu ZŠ U Santošky 1, jejíž historie výklad doplňuje. První kapitola popisuje tereziánské školství společně s vývojem školství na Smíchově až do roku 1897, kdy vzniká IV. obecná škola pro chlapce a dívky na Smíchově (dnešní ZŠ U Santošky 1). Další část se věnuje charakteristice obecného školství a změnám, které přinášelo. Třetí kapitola se zaměřuje na změny a vývoj ve školství od vzniku samostatného Československa do vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Klíčová slova: 1867 - 1939, obecné, školství, škola, žák, učitel, vzdělání, výchova, výuka, Smíchov, Rakousko-Uhersko, Československo
|
host ::
RSS.